Negativní hodnocení Číny se ve světě za poslední rok výrazně zvýšilo. Informují o tom dnes světové tiskové agentury s odvoláním na průzkum americké agentury Pew Research Center. V žádné ze 14 zemí, kde se průzkum uskutečnil, nepřevažuje kladné hodnocení Číny nad záporným.
Podle průzkumu se za poslední rok reputace Číny nejvíce zhoršila v Austrálii. Na ostrovním státě se negativní hodnocení zvýšilo během jednoho roku z 57 procent na 81 procent. Pozitivní mínění o Číně má v Austrálii 15 procent lidí. Záporná hodnocení podle průzkumu letos výrazně vzrostla také v Británii, a to z 55 na 74 procent, v Německu (z 56 na 71 procent) a ve Spojených státech (z 60 na 73 procent).
Vůbec nejhorší názor na Čínu mají Japonci: jen devět procent z nich má o svém kontinentálnímu sousedovi pozitivní mínění, 86 procent hodnotí Čínu záporně. Naopak nejkladnější postoj k Číně projevují země v jižní Evropě: v Itálii Čínu kladně hodnotí 38 procent respondentů, ve Španělsku je to 36 procent.
Špatnou pověst má také čínský prezident Si Ťin-pching. Malou či žádnou důvěru v něho má 78 procent respondentů. Nedůvěra v čínskou hlavu státu nejvíce vzrostla ve Spojených státech, a to z loňských 50 procent na letošních 77 procent. Vůbec nejhorší pověst má Si Ťin-pching u sousedů, v Japonsku (84 procent) a v Jižní Koreji (83 procent). V žebříčku světových lídrů je Si Ťin-pching na předposlední pozici, více lidí nedůvěřuje jen americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi (89 procent negativních reakcí).
Čínskou reputaci ve světě nezlepšil ani způsob, kterým tato země přistoupila k pandemii koronaviru. Podle 61 procent respondentů ze všech 14 zemí k ní Čína zaujala špatný postoj, opak si myslí 37 procent respondentů. Horší hodnocení měly ve výzkumu jen Spojené státy, jejichž přístup považovalo za negativní 84 procent lidí.
Průzkum agentury Pew Research Center se konal v Evropě (Belgie, Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko), v severní Americe (Kanada a USA) a v Tichomoří (Austrálie, Japonsko a Jižní Korea). V každém zemi byl průzkum realizován od 10. června do 3. srpna na reprezentativním vzorku 1000 a více lidí. Statistická chyba se pohybuje v závislosti na konkrétní zemi mezi třemi až čtyřmi procenty.
Související
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu
Aktuálně se děje
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
včera
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák