Stát, který zvládl koronavirus, ale nemluví se o něm. Lékař nešetří chválou

NÁZOR - Indický stát Kérala je znám pro krásné moře a ájurvédská centra, ale dnes plní zpravodajství kvůli svým úspěchům při zadržování nemoci covid-19. Situaci rozebral lékař Saju Mathew v komentáři pro server CNN.

Přemožitelka koronaviru

Kérala, kde žije okolo 35 milionů lidí, zaznamenala první případ nákazy již 30. ledna, přičemž k minulému pátku zachytila 3.726 případů a eviduje 22 obětí - jeden mrtvý tedy připadá na 1,5 milionu obyvatel, odkazuje Mathew na statistiku indické vlády. Sám má indické rodiče a letos se v Kérale chystá strávit letní dovolenou.

V Kérale vládnou komunisté a stát silně investuje do veřejného zdravotnictví a vzdělávacího systému, poukazuje lékař. Upozorňuje, že Kérala vykazovala v roce 2016 nejvyšší gramotnost ze všech indických států (přes 92 %), stejně jako nejdelší průměrnou délku dožití - okolo 75 let.

"Všechny tyto faktory přispívají k formování obyvatel, kteří chápou smrtící povahu tohoto viru - a kteří velmi důvěřují svým politikům," píše Mathew. Nastiňuje, že boj s koronavirem řídí kéralská ministryně zdravotnictví K. K. Shailaja, které se přezdívá "učitelka" či "přemožitelka koronaviru", protože se připojila k ženským političkám po celém světě, které si vysloužily uznání za ochotu naslouchat a podniknout včasné a agresivní kroky.

Shailaja je chválena za svůj efektivní postup během krize, ale proslavila se již před pandemií koronaviru, v roce 2018, kdy se v Kérale objevil smrtící virus nipah, uvádí lékař. Vysvětluje, že mezi jeho příznaky patří bolesti hlavy, zmatenost a malátnost, přičemž může rychle napadnout nervový systém a skončit smrtí.

I tehdy Shailaja podnikla agresivní kroky, zůstala v oblasti, kde virus zabíjel lidi, zmobilizovala zdravotní tým a nechala vystopovat a izolovat ty, kteří s virem přišli do kontaktu, upozorňuje Mathew. Dodává, že 17 lidí sice zemřelo, ale virus se podařilo zastavit a zabránit jeho šíření po Kérale.

Tato zkušenost připravila Shailaju na vůdčí roli během stávající pandemie, domnívá se autor komentáře. Poukazuje, že jen tři dny poté, co se dozvěděla o výskytu nového viru v Číně, tedy dlouho před prvním potvrzeným případem v Kérale, politička zahájila přípravy, vytvořila koordinační štáb a to samé nařídila čtrnácti zdravotním okreskům v tomto státě.

"Zkušenost ministryně zdravotnictví s virem nipah jí zjevně dodala sebevědomí při agresivním postupu vůči pandemii," pokračuje lékař. Konstatuje, že poté, co se na konci ledna v Kérale objevil první případ nákazy, Shailaja se řídila postupy Světové zdravotnické organizace pro testování, izolaci a podporu obyvatel.

Příklad pro celý svět

Kéralské úřady začaly měřit teplotu lidem přilétajícím z Číny, přičemž ti s horečkou byli izolováni v nemocnici a jejich spolucestující, kteří mohli být nákaze vystaveni, posláni do domácí karantény, aby se virus dále nešířil, popisuje Mathew. Dodává, že v každém okresku byly určeny dvě nemocnice pro léčbu pacientů  s covid-19, které měly samostatné vchody a východy.  

Pokud jde o efektivitu zdravotnické strategie trasování kontaktů nakažených, je Kérala unikátní, tvrdí lékař. Podotýká, že v jednu chvíli se v karanténě v tomto státu nacházelo přes 150 tisíc lidí. Krom masivního testování, trasování a rozsáhlé karantény Kérala spustila i záchranné programy pro nejohroženější obyvatele, poskytla útočiště a jídlo tisícům lidí, včetně desítek tisíc přistěhovaleckých pracovníků, o které bylo během karantény postaráno, vyzdvihuje Mathew.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Spolu s tím, jak Kérala uvolňuje karanténu a lidé se vrací z jiných zemí a indických států, počet případů narůstá, konstatuje lékař. Soudí, že se tedy teprve ukáže, zda kéralský přístup dokáže nakonec dokáže koronavirus zastavit, ale Shailaja tvrdí, že má plán pro druhou vlnu nákazy, která přijde po uvolnění cestovních omezení.

Kéralské úřady se zatím drží dosavadní strategie - testují a trasují lidi v uzlech, jako jsou letiště či nádraží, a na dodatečných kontrolních silničních stanovištích - a alespoň prozatím stát vykazuje velmi málo úmrtí na covid-19, uvádí Mathew. Domnívá se, že tato strategie by měla sloužit jako model nejen pro zbytek Indie, ale celý svět.

"Indie by utrpěla ránu, pokud by se tento virus vymkl z rukou," obává se lékař. Poukazuje, že v zemi žije přes miliardu lidí v hustě osídlených komunitách, tamní zdravotní systém není připraven na velký nárůst nemocných, a proto by se měla poučit z kéralského postupu a podniknout agresivní kroky proti světem se šířícímu neviditelnému nepříteli.

Související

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

Více souvisejících

Indie K. K. Shailaja (indická politička) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

včera

Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné

Astronomové narazili na nečekaný úkaz v nejvzdálenějších koutech naší sluneční soustavy. Vědecký tým z Japonska poprvé detekoval tenkou atmosféru kolem drobného vesmírného tělesa, u kterého se dosud předpokládalo, že je příliš malé na to, aby si jakýkoliv plynný obal udrželo. Tento objev zásadně mění pohled na aktivitu těles v Kuiperově pásu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy