Prezident USA Joe Biden schválil dodávky protipěchotních min Ukrajině a povolil použití dlouhého dosahu raket na ruském území. Tyto kroky přicházejí v době, kdy Rusko zrychluje své zisky na frontové linii a upevňuje svou pozici ve východní Ukrajině.
Podle údajů Institutu pro studium války (ISW) získalo podle BBC Rusko v roce 2024 téměř šestkrát více území než za celý rok 2023. Ruské síly postupují směrem k důležitým ukrajinským logistickým uzlům v oblasti Donbasu, zatímco ukrajinská ofenzíva v Kurské oblasti na ruském území čelí výrazným neúspěchům.
Po počátečních rychlých posunech frontové linie a následné stagnaci v roce 2023 se dynamika v roce 2024 dramaticky změnila. ISW odhaduje, že Rusko od začátku roku získalo přibližně 2 700 km² ukrajinského území, zatímco v roce 2023 to bylo pouze 465 km².
Ruské jednotky nyní ohrožují strategická města, jako je Kupjansk v Charkovské oblasti a Kurachove v Doněcku, které představují klíčové logistické uzly. Kupjansk byl osvobozen během ukrajinské ofenzívy v roce 2022, avšak Rusko postupně získává zpět kontrolu nad okolními oblastmi.
Záběry z poloviny listopadu ukazují, že ruské obrněné jednotky se dostaly až 4 km od klíčového mostu v Kupjansku. Ačkoliv Ukrajina zatím dokázala udržet obranu města, její linie je stále více napjatá.
Od října Rusko také obnovilo útoky na město Vuhledar, které bylo dva roky předmětem intenzivních bojů. Aktuálně se Moskva snaží obklíčit obránce města ze severu a západu, čímž ohrožuje jejich pozice.
V srpnu 2024 spustila Ukrajina překvapivou invazi do ruské Kurské oblasti, během níž získala kontrolu nad několika pohraničními obcemi. Zpočátku byla operace považována za významný úspěch, ale od října ruské protiútoky získaly zpět přibližně 593 km² území.
Experti, jako například Dr. Marina Miron z Kings College v Londýně, však varují, že ukrajinská operace v Kursku může být považována za strategický neúspěch. Podle Miron byla cílem ofenzívy snaha odklonit ruské síly z Donbasu, ale namísto toho Ukrajina nasadila své nejzkušenější jednotky a moderní techniku na území, které se stále více vzdaluje její kontrole.
Ukrajina doufala, že přiměje Rusko přesunout své jednotky z východní Ukrajiny, avšak většina ruských posil v Kursku pocházela z méně aktivních front, jako je Cherson nebo Záporoží.
I přes územní zisky čelí Rusko obrovským ztrátám. BBC odhaduje, že od začátku invaze v únoru 2022 přišlo Rusko o více než 78 000 vojáků, přičemž ztráty od září do listopadu 2024 jsou o 150 % vyšší než za stejné období v roce 2023.
Ukrajinské jednotky na východě se podle vojenského analytika Davida Handelmana stahují postupně, aby si zachovaly síly a zdroje. Přesto však ruské postupy naznačují, že Ukrajina čelí vážným výzvám v udržení svých pozic.
Vývoj přichází v době, kdy Donald Trump, zvolený prezident USA, signalizoval ochotu ukončit válku během prvních 24 hodin svého úřadování v lednu 2025. To však vyvolává obavy, že by mohl omezit vojenskou podporu Ukrajině a přimět ji k jednacímu stolu za méně výhodných podmínek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že bez další vojenské pomoci by Ukrajina mohla válku prohrát. „Naše produkce není dostatečná k tomu, abychom přežili, natož zvítězili,“ uvedl v rozhovoru pro Fox News.
Podle expertů, jako je Dr. Miron, aktuální situace poskytuje Rusku výhodnější vyjednávací pozici. Moskva opakovaně zdůrazňuje, že je ochotná jednat pouze na základě aktuálního rozložení sil na bojišti.
Rozhodnutí USA umožnit Ukrajině použití dlouhého dosahu raket a protipěchotních min může ovlivnit dynamiku konfliktu. Avšak rostoucí ruské zisky a nejistota ohledně budoucí podpory Západu staví Ukrajinu před nové výzvy. Jakmile Trump převezme úřad, otázka vyjednávání nebo eskalace se může stát klíčovým bodem v konfliktu, který již trvá přes 1 000 dní.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Aktuálně se děje
před 16 minutami
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
před 1 hodinou
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
před 2 hodinami
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
před 3 hodinami
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
před 3 hodinami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 4 hodinami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 4 hodinami
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 5 hodinami
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 6 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 6 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 7 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 8 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 9 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 9 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 10 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 11 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 11 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 12 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 13 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 14 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák