BBC: Ukrajina je na pomezí taktického neúspěchu. Ruské jednotky postupují, ohrožují strategická města

Prezident USA Joe Biden schválil dodávky protipěchotních min Ukrajině a povolil použití dlouhého dosahu raket na ruském území. Tyto kroky přicházejí v době, kdy Rusko zrychluje své zisky na frontové linii a upevňuje svou pozici ve východní Ukrajině.

Podle údajů Institutu pro studium války (ISW) získalo podle BBC Rusko v roce 2024 téměř šestkrát více území než za celý rok 2023. Ruské síly postupují směrem k důležitým ukrajinským logistickým uzlům v oblasti Donbasu, zatímco ukrajinská ofenzíva v Kurské oblasti na ruském území čelí výrazným neúspěchům.

Po počátečních rychlých posunech frontové linie a následné stagnaci v roce 2023 se dynamika v roce 2024 dramaticky změnila. ISW odhaduje, že Rusko od začátku roku získalo přibližně 2 700 km² ukrajinského území, zatímco v roce 2023 to bylo pouze 465 km².

Ruské jednotky nyní ohrožují strategická města, jako je Kupjansk v Charkovské oblasti a Kurachove v Doněcku, které představují klíčové logistické uzly. Kupjansk byl osvobozen během ukrajinské ofenzívy v roce 2022, avšak Rusko postupně získává zpět kontrolu nad okolními oblastmi.

Záběry z poloviny listopadu ukazují, že ruské obrněné jednotky se dostaly až 4 km od klíčového mostu v Kupjansku. Ačkoliv Ukrajina zatím dokázala udržet obranu města, její linie je stále více napjatá.

Od října Rusko také obnovilo útoky na město Vuhledar, které bylo dva roky předmětem intenzivních bojů. Aktuálně se Moskva snaží obklíčit obránce města ze severu a západu, čímž ohrožuje jejich pozice.

V srpnu 2024 spustila Ukrajina překvapivou invazi do ruské Kurské oblasti, během níž získala kontrolu nad několika pohraničními obcemi. Zpočátku byla operace považována za významný úspěch, ale od října ruské protiútoky získaly zpět přibližně 593 km² území.

Experti, jako například Dr. Marina Miron z Kings College v Londýně, však varují, že ukrajinská operace v Kursku může být považována za strategický neúspěch. Podle Miron byla cílem ofenzívy snaha odklonit ruské síly z Donbasu, ale namísto toho Ukrajina nasadila své nejzkušenější jednotky a moderní techniku na území, které se stále více vzdaluje její kontrole.

Ukrajina doufala, že přiměje Rusko přesunout své jednotky z východní Ukrajiny, avšak většina ruských posil v Kursku pocházela z méně aktivních front, jako je Cherson nebo Záporoží.

I přes územní zisky čelí Rusko obrovským ztrátám. BBC odhaduje, že od začátku invaze v únoru 2022 přišlo Rusko o více než 78 000 vojáků, přičemž ztráty od září do listopadu 2024 jsou o 150 % vyšší než za stejné období v roce 2023.

Ukrajinské jednotky na východě se podle vojenského analytika Davida Handelmana stahují postupně, aby si zachovaly síly a zdroje. Přesto však ruské postupy naznačují, že Ukrajina čelí vážným výzvám v udržení svých pozic.

Vývoj přichází v době, kdy Donald Trump, zvolený prezident USA, signalizoval ochotu ukončit válku během prvních 24 hodin svého úřadování v lednu 2025. To však vyvolává obavy, že by mohl omezit vojenskou podporu Ukrajině a přimět ji k jednacímu stolu za méně výhodných podmínek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že bez další vojenské pomoci by Ukrajina mohla válku prohrát. „Naše produkce není dostatečná k tomu, abychom přežili, natož zvítězili,“ uvedl v rozhovoru pro Fox News.

Podle expertů, jako je Dr. Miron, aktuální situace poskytuje Rusku výhodnější vyjednávací pozici. Moskva opakovaně zdůrazňuje, že je ochotná jednat pouze na základě aktuálního rozložení sil na bojišti.

Rozhodnutí USA umožnit Ukrajině použití dlouhého dosahu raket a protipěchotních min může ovlivnit dynamiku konfliktu. Avšak rostoucí ruské zisky a nejistota ohledně budoucí podpory Západu staví Ukrajinu před nové výzvy. Jakmile Trump převezme úřad, otázka vyjednávání nebo eskalace se může stát klíčovým bodem v konfliktu, který již trvá přes 1 000 dní. 

Související

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 6 hodinami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 7 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 8 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 9 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 10 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 10 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Kongresmani poslali dopis do Británie. Jde o vyšetřování Epsteinových zločinů

Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, exmanželku bývalého prince Andrewa, aby svědčili před komisí, která vyšetřuje případ finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy