Mírové rozhovory o Ukrajině se sesypaly. Kyjev odmítnul anexi Krymu, Rubio vůbec nedorazil

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že místo původně plánovaných setkání na nejvyšší úrovni proběhnou pouze úřednické konzultace. Britský ministr David Lammy na sociálních sítích označil diskuse s Rubiem za „produktivní“, ale připustil, že setkání proběhne „na nižší úrovni“. Přesto dodal: „Toto je klíčový okamžik pro Ukrajinu, Británii a euroatlantickou bezpečnost.“

Ukrajinská delegace do Londýna přesto dorazila v plném složení, vedená šéfem prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem. Doprovázeli ho ministr zahraničí Andrij Sybiha a ministr obrany Rustem Umerov. „Navzdory všemu budeme usilovat o mír,“ prohlásil Jermak.

Atmosféru narušily zprávy z Ukrajiny, kde ruský dron zabil devět lidí při útoku na autobus v městě Marhanec. Ukrajinské úřady hlásily celkem 134 bezpilotních letounů, které zemi v noci zasáhly.

Británie přikládala setkání velký význam a plánovala jej hostit společně s delegacemi z Francie a Německa. Spojené státy nakonec zastupuje zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg.

K omezení summitu došlo jen krátce po sérii zpráv v Financial Times a dalších médiích, které naznačují, že Rusko a USA dosáhly určitého pokroku v bilaterálních jednáních. Podle úniků je Kreml ochoten vzdát se nároků na tři ukrajinské oblasti, které částečně okupuje, výměnou za to, že USA formálně uznají anexi Krymu jako součást příměří.

Zatímco Rusko ani Spojené státy tyto informace veřejně nepotvrdily, prezident Donald Trump oznámil, že během tří dnů zveřejní „úplné detaily“ o mírovém návrhu. Podle zdrojů listu The Guardian však Putin skutečně nabídl zmrazení konfliktu na stávajících frontových liniích při nedávných jednáních se Stevem Witkoffem, zvláštním Trumpovým vyslancem pro Blízký východ.

Zdroj blízký Kremlu však varoval, že návrh může být taktickým manévrem k tomu, aby Trump akceptoval širší ruské požadavky, mezi které patří například i zákaz západní vojenské přítomnosti na Ukrajině nebo její členství v NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak znovu zopakoval, že Kyjev nikdy nepřijme ruskou okupaci Krymu. „Není nic nového, o čem bychom mohli jednat. Ukrajina neuzná ruskou okupaci Krymu,“ uvedl v úterý. Takové uznání by podle něj odporovalo ústavě Ukrajiny.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v prohlášení zopakoval, že Rusko nadále odmítá jakoukoli přítomnost evropských nebo západních mírových jednotek na Ukrajině. Západní státy, zejména Británie a Francie, přitom navrhly vznik tzv. „ujišťovací síly“ tvořené třiceti státy, která by dohlížela na příměří a bránila opětovnému vypuknutí bojů.

Peskov zdůraznil, že vyjednávání obsahují „mnoho nuancí“ a že stanoviska jednotlivých stran se stále značně liší. Rusko již dříve odmítlo jakoukoliv přítomnost zahraničních jednotek, které by nahradily členství Ukrajiny v NATO.

Spojené státy se v posledních dnech podle některých pozorovatelů snaží o paralelní jednání s Kremlem, což znepokojuje některé evropské spojence. Ti měli být původně hlavními partnery ve středečních londýnských jednáních. Nepřítomnost Marca Rubia a série úniků z amerických i ruských zdrojů byly podle některých diplomatů jasným signálem, že těžiště jednání se přesouvá do zákulisí.

Západní diplomaté se obávají, že Rusko se nyní snaží vyměnit území, která nikdy plně nekontrolovalo, za mezinárodní uznání anexí – což by podle kritiků vytvořilo nebezpečný precedent, že hranice v Evropě lze měnit silou.

Navíc podle informací z Londýna Rusko během velikonočního víkendu porušilo příměří, které Putin osobně vyhlásil. Britský ministr obrany John Healey prohlásil v parlamentu, že podle zpravodajských služeb „nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by se příměří na frontě skutečně dodržovalo“.