ROZHOVOR | Papež František byl výjimečný. Věděl, kde leží skutečné problémy současného světa, míní expert

David Václavík z Ústavu religionistiky brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz analyzoval činnost a odkaz papeže Františka, který v pondělí zemřel. „Velmi dobře si uvědomoval, kde leží skutečné problémy současného světa,“ říká.

Koho svět v papežovi právě ztratil?

Určitě odešla velmi výrazná osobnost. Musím říct, že ve druhé polovině 20. století byli všichni papežové osobnostmi výraznými, ale z mého pohledu byl František výjimečný v několika ohledech.

Za prvé – byl vůbec prvním papežem mimoevropského původu, pokud nepočítáme ty, kteří se v prvních staletích existence papežství narodili v severní Africe, tehdy součásti Římské říše. Do církve přinesl zcela nový pohled – perspektivu člověka s jinou životní zkušeností, než jakou nabízí evropský kontext. A to bylo na fungování církve znát.

Za druhé – byl mimořádně citlivý k sociálním otázkám. Ne že by je jeho předchůdci přehlíželi, ale on byl postavou, která nejzranitelnější členy společnosti skutečně intenzivně vnímala a hledala cesty, jak jim účinně pomoci.

Za třetí – velmi dobře si uvědomoval, kde leží skutečné problémy současného světa. Tradiční pohled církve často kladl důraz na otázky tělesnosti, ale František akcentoval témata jako samotná existence planety, ohrožené ekologickou krizí – k čemuž vydal i zásadní encykliku (Laudato si) – nebo narůstající sociální nerovnosti a mezinárodní napětí.

V mnoha ohledech šlo o osobnost skutečně výjimečnou.

Jak ho podle vás vnímala ta konzervativní část katolické církve?

To dělení na dva tábory je poněkud zavádějící. Církev byla vždy společenstvím, které zahrnuje rozmanité proudy, takže ji nelze jednoduše rozdělit na konzervativce a liberály. Navíc – tyto pojmy nejsou v církevním kontextu úplně adekvátní.

Řekněme, že tradicionalističtější část církve na něj nahlížela s určitou opatrností. Nechci říct s despektem, ale spíše s jistou nedůvěrou. Bylo patrné, že některé jeho kroky vnímala s rezervou – ať už šlo o otázku celibátu, přístup ke stejnopohlavním svazkům, nebo postoj k rozvedeným. Jsou to témata, která tradičně církev rozdělují.

František se však těchto otázek nebál. Ne že by přinášel jednoznačná řešení nebo se jednoznačně stavěl na jednu stranu – ale nevyhýbal se otevřené diskusi. Právě tato ochota otevírat citlivá témata vedla k tomu, že ho tradicionalisté vnímali s jistým podezřením.

František oproti svým předchůdcům říkal mnoho věcí jinak. Podařilo se mu něco reálně změnit?

Je otázkou, co přesně míníme tím, „něco reálně změnit“. V církvi panuje určitá kontinuita – František byl samozřejmě specifický a odlišoval se od svých předchůdců – Benedikta XVI. a Jana Pavla II. Přesto mezi nimi existují i určité styčné body.

Při srovnání s Janem Pavlem II. je zřejmé, že se lišili zejména v hodnotových otázkách. Jan Pavel II. byl výrazně konzervativnější a aktivně zasahoval do světové politiky. František měl k politice odlišný přístup – usiloval o to, aby se církev do jisté míry odpolitizovala.

Na druhou stranu byli si podobní ve způsobu komunikace. Oba dokázali oslovit široké vrstvy společnosti, uměli mluvit k mladým lidem i k různým etnickým skupinám. Sdíleli také podobný postoj k mezináboženskému dialogu. Jinými slovy – rozdíly mezi nimi byly zásadní, ale rozhodně ne absolutní.

Pokud jde o konkrétní změny, které František v církvi inicioval, vidím dvě klíčové. Za prvé – nebál se otevírat témata, která byla dlouhodobě považována za tabu, byť to slovo je potřeba chápat v určité nadsázce. A za druhé – rozpoutal proces synodality, tedy hlubší vnitřní proměny církve, jejímž cílem je širší zapojení laiků a dalších lidí spojených s církví.

Církev by tak už neměla být výhradně hierarchickou strukturou, jak ji známe od středověku – tedy s jasně vymezenými rozhodovacími pravomocemi papeže, kardinálů a biskupů. Do jejích činností by se mohli aktivněji zapojovat i věřící mimo oficiální hierarchii. A to je změna zásadního charakteru. Nutno ale dodat, že tento proces je teprve na svém počátku.

Co jeho vztahy s ostatními náboženstvími? Byl oproti ostatním papežům, v horizontu třeba i stovek let, pokrokovější v tom, jak přistupoval k islámu nebo judaismu?

V tomto ohledu rozdíly téměř neexistovaly. Už od 2. vatikánského koncilu na počátku 60. let došlo k výrazné změně postoje církve vůči jiným náboženským skupinám. Jak Jan Pavel II., tak Benedikt XVI. byli v oblasti mezináboženského dialogu velmi aktivní.

U Benedikta XVI. se někdy tradoval názor, že zastával „nepřátelské“ postoje vůči jiným náboženstvím, ale šlo spíše o nedorozumění. Byl především teolog, vyjadřoval se velmi precizně a odborně, což mohlo být někdy nesprávně interpretováno. Ve skutečnosti k jiným náboženstvím přistupoval s respektem a snahou o porozumění.

Ani František se v tomto směru nijak zásadně neodchyloval – snad s tím rozdílem, že jeho styl byl bezprostřednější. Nechci tvrdit, že by nebyl systematickým teologem; ve srovnání s Benediktem XVI. rozhodně nebyl tak precizním intelektuálem, který by kladl důraz na přesné definice a vymezení pojmů. František přistupoval k věcem spíše z perspektivy každodenního života, což mohlo vyvolávat dojem větší otevřenosti či bezprostřednosti.

Ve své podstatě se ale jeho postoj k jiným náboženstvím výrazně nelišil – kontinuita zůstala zachována.

Čím vás osobně nejvíce překvapil – a čím vás zklamal?

Ve své profesi jsem zvyklý na to, že mě jen tak něco nepřekvapí a máloco zklame. Přesto mě jeho zvolení překvapilo – ne snad proto, že by bylo úplně nečekané, ale spíš tím, jak rychle k němu došlo. Už nějakou dobu se mluvilo o změnách a o tom, že po dvou papežích, kteří sice nebyli Italové, ale stále byli z Evropy, by mohl přijít papež z jiného kontinentu. A to se skutečně stalo.

Příjemně mě překvapilo, s jakou razancí se pustil do některých témat – i když je třeba říct, že se mu je ne vždy podařilo dovést do konce. Otevřel například proces synodality, což rozhodně není jednoduchá záležitost. Vyžaduje zásadní změnu vnitřního uspořádání církve a jejího fungování.

Samozřejmě, objevily se i momenty, které mohly působit jako zklamání. Ale vzhledem ke kontextu jim rozumím. Týká se to především jeho postojů k mezinárodní politice. Z evropského pohledu některá jeho vyjádření působila neobvykle, místy zjednodušeně. Mám na mysli především jeho reakce na rusko-ukrajinský konflikt, které vyvolaly rozpaky jak u části katolické veřejnosti, tak mimo ni.

Zároveň je však třeba chápat, odkud k těmto postojům přistupoval. František je Jihoameričan – a v tomto kulturním a historickém kontextu jsou Spojené státy tradičně vnímány jako hlavní trouble-maker. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou proto vnímá zcela jinou optikou než my ve střední a východní Evropě, kde máme s Ruskem jako imperiální velmocí více než stoletou, velmi intenzivní zkušenost.

Poškodil tím důvěryhodnost Vatikánu jako morálního hlasu?

To si nemyslím. Vatikán zastupuje více než miliardu katolíků, přičemž naprostá většina z nich žije mimo Evropu. To znamená, že ačkoli některá Františkova vyjádření mohla být evropskými katolíky vnímána jako kontroverzní, pro věřící v Africe – dnes jedné z nejdynamičtěji rostoucích katolických oblastí – nebo v Jižní Americe je téma rusko-ukrajinského konfliktu spíše okrajové, jakkoli nám se může zdát jako klíčové.

Tito věřící jej často vnímají zcela jinou optikou. Pro katolíky v Africe či na Blízkém východě mohou být mnohem palčivější témata jako arabsko-izraelský konflikt, sociální nestabilita, nebo pronásledování křesťanů v různých regionech.

Nemyslím si proto, že by Františkovy postoje k mezinárodní politice nějak zásadně oslabily důvěryhodnost Vatikánu jako morální autority.

Jaký podle vás bude další papež? Jak jako konkrétní osoba, tak ve vztahu k věcem, které František zaváděl?

Kdybych to věděl, tak si vsadím a budu bohatý. Myslím si, že volba nového papeže nebude jednoduchá, ale do jisté míry předvídatelná. Vzhledem k tomu, že zdravotní stav Františka byl delší dobu pod drobnohledem, je pravděpodobné, že jednání mezi jednotlivými kardinálskými tábory a jejich preferovanými kandidáty už nějakou dobu probíhají.

Nelze vyloučit, že bude pokračovat trend zvolení papeže mimoevropského původu. Často se skloňují jména z Afriky nebo Filipín. Na druhou stranu ani volba Evropana není mimo hru.

Je však důležité připomenout několik faktických okolností. Papeže volí sbor kardinálů, kterých má v současnosti volební právo přibližně 135 až 138. A drtivou většinu z nich jmenoval právě František. To by mohlo naznačovat, že budou inklinovat k podpoře kandidáta, který bude alespoň částečně navazovat na Františkovu linii.

To ale neznamená, že budou hledat jeho kopii. Každý papež je svým způsobem jedinečný. Je možné, že nový papež bude otevřený institucionálním reformám, ale bude hodnotově konzervativnější – nebo naopak. Osobně bych si tipnul, že zvolený kandidát bude pocházet z některé z oblastí, které dnes tvoří dynamické jádro katolické církve – tedy z Afriky, Jižní Ameriky nebo Asie.

Předpokládám, že půjde o někoho, kdo měl k Františkovi blízko – ale to ještě neznamená, že bude jeho jednoznačným pokračovatelem.

Související

Dmytro Zolotukhin Rozhovor

EXKLUZIVNĚ: Evropa kromě nás jinou účinnou armádu nemá, Kreml převrací fakta, říká ukrajinský exnáměstek

Ukrajinský odborník na informační bezpečnost Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že Kreml už diplomacii nepraktikuje a spoléhá se výhradně na tajné operace. „V tuto chvíli by nám všem mělo být jasné, že nic, co Kreml říká nebo dělá, neodráží realitu. Hybridní režim agentů KGB a gangsterů, který vládne ruskému impériu, neustále hraje s lidskými životy,“ varoval.
Vladimir Putin Rozhovor

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

Více souvisejících

rozhovor Papež František David Václavík

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Hokej, ilustrační fotografie.

Američané ztratili s Němci třígólové vedení, přesto vyhráli. Finové uspěli v klíčovém souboji

I druhá sobota v rámci mistrovství světa v hokeji nabízí celkem šest zápasů a tedy i dva už v poledne. Tentokrát se o rozjezd soboty postarali Američané s Němci v dánském Herningu a Finové s Lotyši ve švédském Stockholmu. Zatímco prvně zmíněný zápas měl jasného favorita, duel ve švédské metropoli sliboval vyrovnanější souboj, který byl tolik důležitý vzhledem k přiblížení se účasti ve čtvrtfinále. Ovšem i když byli Američané proti Němcům papíroví favorité a po první třetině vedli 3:0, během druhé třetiny o náskok přišli a lépe hrající Němci srovnali na 3:3. Nakonec však rozhodl okamžik, v němž gólman Grubauer šest minut chyběl na kluzišti, jelikož musel na krátké ošetření. Američané opět odskočili do vedení, které navýšili až na konečných 6:3. V duelu Finska s Lotyšskem došli Seveřané k vítězství 2:1.

před 26 minutami

Vladimir Putin

Putin se vyžívá v ponižování státníků. Kteří světoví lídři jsou další na řadě?

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve středu přiletěl do Moskvy, aby osobně přesvědčil ruského vůdce Vladimira Putina k účasti na mírovém jednání s Volodymyrem Zelenským. Místo diplomatického průlomu však přišla pouhá ignorace. Žádné setkání, jen krátký telefonát z letiště. Kreml tím ponížil nejen Lulovu iniciativu, ale i samotnou soudržnost uskupení BRICS.

před 1 hodinou

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný pozastavil členství v ODS. S okamžitou platností

Nepravomocně odsouzený starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný podle svého vyjádření pozastavuje členství ve vládní ODS. K odchodu ze strany ho předtím vyzval její předseda a premiér Petr Fiala. Novotný má zamířit na tři měsíce do vězení, protože porušil podmínku. 

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Švédové i Švýcaři bez Hischiera si poradili s outsidery svých skupin

Večerní páteční zápasy nenabídly pro hokejové fanoušky nečekané průběhy zápasů či výsledky. V obou skupinách totiž svou roli favoritů potvrdili bez jakýchkoli potíží Švédové i Švýcaři. Zatímco prvně jmenovaný tým si ve Stockholmu poradil se Slovinci 4:0 především zásluhou Lindholma, jenž zaznamenal hattrick, druhý jmenovaný celek se dostal do čela skupiny B v Herningu poté, co nad trápícím se Norskem, které stále čeká na první výhru v turnaji, vyhrál 3:0.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hertl národní tým neposílí. Vegas ho nepustilo, neprošel lékařskou prohlídkou

Už během pátečního dne se začaly objevovat zprávy o tom, že by pokud by český útočník Tomáš Hertl posílil národní tým na mistrovství světa v dánském Herningu, rovnalo by se to spíše zázraku vzhledem k jeho zranění ramene. Právě kvůli rameni neprošel klubovou lékařskou prohlídku, na základě čehož ho tak klubové vedení nakonec nepustilo.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

včera

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

včera

Donald Trump

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

včera

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

včera

MS v hokeji

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto

Ve čtvrtek se roztočil již sedmý hrací den hokejového světového šampionátu. Tento hrací den začal dvěma jasnými výhrami, přičemž se o ně ve skupině A Finové, kteří předvedli svůj rozhodně nejlepší dosavadní výkon na tomto turnaji, a Švýcaři. Seveřané totiž výhrou 9:1 deklasovali Slovince s tím, že k tomuto výsledku pomohl vedle šestkrát asistujícího Teräväinena Tolvanen, jenž zaznamenal čtyři branky. Čtyři branky od jednoho hokejisty pak padly i ve druhém souběžně hraném zápase ve skupině B, přičemž jejich autorem byl Andrighetto. I proto nakonec Švýcaři nad Němci vyhráli 5:1.

včera

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy