Biden řekl, jestli se Blízký východ může vyhnout totální válce

Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že totální válce na Blízkém východě lze stále zabránit, ale vyžaduje to ještě mnoho úsilí. Biden to uvedl v době, kdy v regionu panuje velké napětí kvůli izraelským útokům v pásmu Gazy a Libanonu a očekává se reakce Izraele na masivní raketový útok z Teheránu z úterního večera.

„Nevěřím, že dojde k totální válce. Myslím, že se jí můžeme vyhnout,“ řekl Biden na dotaz, jak si je jistý, že se podaří zabránit takovému rozsahu konfliktu na Blízkém východě. Ujistil také, že Spojené státy budou nadále podporovat Izrael.

Několik hodin předtím potvrdil, že probíhala diskuse o možných izraelských útocích na íránská ropná naleziště jako odvetu za raketový útok Teheránu na Izrael. Připomněl však, že tuto možnost ještě ve středu nepodporoval, jak uvedla agentura Reuters.

„Diskutujeme o tom. Myslím, že by to bylo málo… tak jako tak,“ odpověděl Biden na dotaz, zda podporuje izraelský úder na íránská ropná zařízení. Nejmenovaný představitel USA pak uvedl, že Izrael se podle Washingtonu zatím nerozhodl, jakou formu bude mít jeho odveta na íránský útok.

Írán provedl v úterý večer rozsáhlý raketový útok na Izrael. Podle zpráv se izraelské protivzdušné obraně podařilo zneškodnit většinu z 180 balistických raket.

Tento masivní útok byl podle Teheránu odplatou za zabití několika vůdců a velitelů proíránských militantních skupin, včetně libanonského Hizballáhu, palestinského Hamásu a íránských Revolučních gard.

Předseda výboru americké Sněmovny reprezentantů pro zahraniční záležitosti Michael McCaul ve čtvrtek apeloval na prezidenta Bidena, aby urychlil dodávky zbraní do Izraele. Uvedl, že by to mělo zahrnovat i bomby, které USA několik měsíců zadržují kvůli obavám z porušování lidských práv, jak informovala agentura TASR.

McCaul ve svém dopise Bidenovi, o kterém referovala agentura Reuters, uvedl, že má informace o více než deseti prodejích zbraní Izraeli, které čekají na schválení již přes čtyři měsíce. Vyzval prezidenta, aby tento proces urychlil.

Republikáni již několik měsíců tlačí na Bidena, aby zrušil své květnové rozhodnutí, kdy USA pozastavily dodávku 1800 bomb o hmotnosti 907 kilogramů a 1700 bomb o hmotnosti 226 kilogramů. Obavy z jejich použití v hustě osídlených oblastech pásma Gazy byly hlavním důvodem této pauzy.

Podle agentury Reuters má jedna 907kilogramová bomba potenciál prorazit hrubý beton a způsobit velký výbuch.

McCaul dopis zaslal v kontextu mezinárodních obav, že by na Blízkém východě mohla vypuknout rozsáhlá válka. Tato situace vyvolala ve Washingtonu nové výzvy, aby Bidenova administrativa poskytla Izraeli ještě větší podporu.

Izrael již téměř rok vede boj proti palestinskému militantnímu hnutí Hamás v pásmu Gazy. Tento týden také posílil své síly v jižním Libanonu, kde se zaměřuje na íránem podporovaný Hizballáh. Izraelská armáda v posledních dvou týdnech podnikala intenzivní letecké útoky na pozice libanonských militantů a pokračovala v nich i ve čtvrtek.

„Všichni bychom si přáli, aby Izrael tyto velké bomby nepotřeboval, ale z operačního hlediska jsou nezbytné, protože nepřátelé Izraele, včetně Hamásu a Hizballáhu, záměrně používají hluboko zakopané podzemní bunkry a tunely,“ uvedl McCaul. Podle něj by měl Biden okamžitě zajistit dodávku těchto zbraní Izraeli.

Související

Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.
Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.

Více souvisejících

Joe Biden Izrael

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

před 2 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

před 3 hodinami

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 11 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 12 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy