Blinken poradil Netanjahuovi, co by měl udělat po smrti Sinvára

Ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken se v úterý setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby projednal další kroky v řešení konfliktu v Pásmu Gazy. 

Blinken apeloval na Izrael, aby využil smrti vůdce palestinského hnutí Hamás Jahji Sinvára k propuštění izraelských rukojmích a ukončil tím konflikt v této oblasti. Tuto informaci přinesla agentura TASR s odvoláním na zprávy agentur Reuters a AFP.

Během setkání v Jeruzalémě Blinken "zdůraznil, že je třeba využít úspěchů Izraele", včetně likvidace Sinvára, který byl považován za klíčovou osobu při plánování útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října loňského roku. Tento útok si vyžádal více než 1000 mrtvých a přibližně 250 Izraelců bylo odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí.

Zpravodajská stanice CNN v neděli informovala, že tělo Sinvára by mohlo být použito jako vyjednávací nástroj pro výměnu izraelských rukojmích, kteří jsou v Gaze zadržováni více než rok. Podle izraelských zdrojů zůstává v rukou Hamásu méně než 100 rukojmích, z nichž přibližně 40 je považováno za mrtvé.

Podle izraelských zdrojů má být propuštění rukojmí jediným způsobem, jak by Hamás mohl získat tělo svého bývalého vůdce. Tímto způsobem chce Izrael vyvinout tlak na palestinské hnutí, aby uvolnilo zbývající rukojmí, které uneslo během rozsáhlého teroristického útoku na jižní Izrael v říjnu 2023. Během tohoto útoku bylo zavražděno přes 1000 lidí a více než 250 dalších bylo uneseno do Pásma Gazy.

Sinvár byl vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy a hlavním architektem útoku z 7. října. Jeho smrt, ke které došlo večer 16. října 2024, byla oznámena izraelskou vládou následující den. Hamás později jeho smrt potvrdil. Podle izraelských lékařů zemřel v důsledku střelného poranění hlavy.

Využití Sinvárova těla k výměně za izraelské rukojmí je součástí širší strategie izraelské vlády, jak tlačit na Hamás. Izraelské zdroje upozornily CNN na to, že navrácení Sinvárova těla by mohlo posílit soudržnost mezi členy Hamásu a znovu mobilizovat jejich podporovatele. Právě proto se Izrael snaží tuto výměnu využít jako formu vyjednávání, což by mohlo pomoci v návratu desítek rukojmí držených Hamásem.

Izrael již v minulosti vyměňoval rukojmí za těla padlých vůdců. Například loni v listopadu byla část rukojmí, zadržených během říjnového útoku, propuštěna výměnou za palestinské vězně zadržované v Izraeli. I přes tuto výměnu zůstává v rukou Hamásu přibližně 100 rukojmí. Zhruba 40 z nich považuje Izrael za mrtvé.

Po Sinvarově smrti vyzval premiér Netanjahu členy Hamásu, aby složili zbraně a vydali zbývající izraelské rukojmí. Hamás však tuto výzvu odmítl, což znamená, že konflikt a snahy o vyjednávání stále pokračují. Blinken v této souvislosti uvedl, že ukončení konfliktu musí být provedeno tak, aby zajistilo "trvalou bezpečnost pro Izraelce i Palestince".

Blinken během jednání rovněž apeloval na zvýšení objemu humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy, které je pod neustálými izraelskými vojenskými operacemi. Humanitární krize v Gaze se prohlubuje a USA opakovaně volají po umožnění většího přístupu humanitárních pracovníků a dodávek základních potřeb pro civilní obyvatelstvo.

Šéf americké diplomacie také připomněl potřebu diplomatického řešení konfliktu v Libanonu, kde působí libanonské militantní hnutí Hizballáh. Blinken zdůraznil důležitost dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701 z roku 2006, která vyzývá k dlouhodobému odzbrojení Hizballáhu a k úplnému stažení izraelských sil z libanonského území.

Blinken od svého nástupu do funkce navštívil Izrael již 11krát. Jeho diplomatické snahy se zaměřují na zabránění eskalaci konfliktu do širší regionální války. Blinken opětovně vyzval všechny strany k diplomatickému řešení, které by přineslo stabilitu a mír jak pro Izraelce, tak pro Palestince. 

Související

Více souvisejících

Antony Blinken Izrael Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy