
Ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken se v úterý setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby projednal další kroky v řešení konfliktu v Pásmu Gazy.
Blinken apeloval na Izrael, aby využil smrti vůdce palestinského hnutí Hamás Jahji Sinvára k propuštění izraelských rukojmích a ukončil tím konflikt v této oblasti. Tuto informaci přinesla agentura TASR s odvoláním na zprávy agentur Reuters a AFP.
Během setkání v Jeruzalémě Blinken "zdůraznil, že je třeba využít úspěchů Izraele", včetně likvidace Sinvára, který byl považován za klíčovou osobu při plánování útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října loňského roku. Tento útok si vyžádal více než 1000 mrtvých a přibližně 250 Izraelců bylo odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí.
Zpravodajská stanice CNN v neděli informovala, že tělo Sinvára by mohlo být použito jako vyjednávací nástroj pro výměnu izraelských rukojmích, kteří jsou v Gaze zadržováni více než rok. Podle izraelských zdrojů zůstává v rukou Hamásu méně než 100 rukojmích, z nichž přibližně 40 je považováno za mrtvé.
Podle izraelských zdrojů má být propuštění rukojmí jediným způsobem, jak by Hamás mohl získat tělo svého bývalého vůdce. Tímto způsobem chce Izrael vyvinout tlak na palestinské hnutí, aby uvolnilo zbývající rukojmí, které uneslo během rozsáhlého teroristického útoku na jižní Izrael v říjnu 2023. Během tohoto útoku bylo zavražděno přes 1000 lidí a více než 250 dalších bylo uneseno do Pásma Gazy.
Sinvár byl vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy a hlavním architektem útoku z 7. října. Jeho smrt, ke které došlo večer 16. října 2024, byla oznámena izraelskou vládou následující den. Hamás později jeho smrt potvrdil. Podle izraelských lékařů zemřel v důsledku střelného poranění hlavy.
Využití Sinvárova těla k výměně za izraelské rukojmí je součástí širší strategie izraelské vlády, jak tlačit na Hamás. Izraelské zdroje upozornily CNN na to, že navrácení Sinvárova těla by mohlo posílit soudržnost mezi členy Hamásu a znovu mobilizovat jejich podporovatele. Právě proto se Izrael snaží tuto výměnu využít jako formu vyjednávání, což by mohlo pomoci v návratu desítek rukojmí držených Hamásem.
Izrael již v minulosti vyměňoval rukojmí za těla padlých vůdců. Například loni v listopadu byla část rukojmí, zadržených během říjnového útoku, propuštěna výměnou za palestinské vězně zadržované v Izraeli. I přes tuto výměnu zůstává v rukou Hamásu přibližně 100 rukojmí. Zhruba 40 z nich považuje Izrael za mrtvé.
Po Sinvarově smrti vyzval premiér Netanjahu členy Hamásu, aby složili zbraně a vydali zbývající izraelské rukojmí. Hamás však tuto výzvu odmítl, což znamená, že konflikt a snahy o vyjednávání stále pokračují. Blinken v této souvislosti uvedl, že ukončení konfliktu musí být provedeno tak, aby zajistilo "trvalou bezpečnost pro Izraelce i Palestince".
Blinken během jednání rovněž apeloval na zvýšení objemu humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy, které je pod neustálými izraelskými vojenskými operacemi. Humanitární krize v Gaze se prohlubuje a USA opakovaně volají po umožnění většího přístupu humanitárních pracovníků a dodávek základních potřeb pro civilní obyvatelstvo.
Šéf americké diplomacie také připomněl potřebu diplomatického řešení konfliktu v Libanonu, kde působí libanonské militantní hnutí Hizballáh. Blinken zdůraznil důležitost dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701 z roku 2006, která vyzývá k dlouhodobému odzbrojení Hizballáhu a k úplnému stažení izraelských sil z libanonského území.
Blinken od svého nástupu do funkce navštívil Izrael již 11krát. Jeho diplomatické snahy se zaměřují na zabránění eskalaci konfliktu do širší regionální války. Blinken opětovně vyzval všechny strany k diplomatickému řešení, které by přineslo stabilitu a mír jak pro Izraelce, tak pro Palestince.
Související

Putin chtěl na Ukrajině použít jaderné zbraně, naznačil Blinken. Čína zasáhla

Američané jsou v přímém kontaktu se syrskými rebely, přiznal Blinken
Antony Blinken , Izrael , Benjamin Netanjahu
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Trump se přepočítal. Firmy navzdory clům nechtějí přesunout výrobu do USA, vadí jim zásadní překážka
před 1 hodinou

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům
před 2 hodinami

První vyjádření Trumpa od zavedení cel: Budeme silnější než kdy dřív. Musk mu bude coby poradce pomáhat
před 2 hodinami

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl
před 2 hodinami

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon
před 3 hodinami

Budapešť vystupuje z ICC. Orbán to ohlásil během návštěvy, při níž měli Maďaři zatknout Netanjahua
před 3 hodinami

Bílý dům žehlí tarifní skandál. Důvěřujte Trumpovi, snaží se uklidnit Wall Street
před 4 hodinami

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře
před 4 hodinami

Šikana, zásadní rána světové ekonomice.... Jak svět reaguje na Trumpova cla?
před 4 hodinami

Šílenství, které s ekonomikou nemá nic společného. Novinář odhalil, jak Trump vypočítal nová cla
před 5 hodinami

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu
před 5 hodinami

Černý den pro svět financí: Ropné trhy v propadu, hrozí globální zpomalení ekonomiky
před 5 hodinami

Obchodní válka eskaluje: Trumpovy tarify otřásají ekonomikami USA, Evropy i Velké Británie
před 6 hodinami

V USA začala platit cla na automobily. Nevyhnou se nikomu, připlatí si úplně všichni
před 6 hodinami

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč
před 7 hodinami

Dopady cel na český průmysl mohou být masivní, varuje Rafaj. Očekává se drastický pokles HDP Ameriky i Unie
před 7 hodinami

Musk v Trumpově administrativě skončí. Bílý dům se bojí, co bude pak
před 8 hodinami

Finanční trhy zachvátila panika. Svět se podle expertů řítí do recese
před 8 hodinami

Domácnosti zaplatí tisíce dolarů navíc. Trumpova cla zasáhnou malé podniky, střední třídu i globální obchod
před 9 hodinami
Nikde na světě už není bezpečno. Trump uvalil cla i na tučňáky u Antarktidy
Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim i na odlehlé, neobydlené ostrovy v Jižním oceánu, čímž vyvolal překvapení a kritiku nejen v Austrálii. Do seznamu zemí a území postižených novými obchodními opatřeními se dostaly i Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy – nehostinné kusy země pokryté ledovci, kam lidé zavítají jen zřídka a kde jedinými trvalými obyvateli jsou tučňáci.
Zdroj: Libor Novák