V Iráku propukly krvavé střety: Nic jste neudělali, teď to máte, vyslechla si OSN

Rychlý postup bojovníků ISIL na Bagdád se podle agentury Reuters o víkendu, jak se zdá, zpomalil. Urputné boje naproti tomu propukly ve městě Tal Afar asi 60 kilometrů západně od Mosulu, u syrské hranice. Ve městě žijí většinou Turkmeni, šíité i sunnité. Obyvatelé sunnitských čtvrtí obvinili šíitskou policii a vojáky z ostřelování svých domovů, což přimělo bojovníky ISIL rozmístěné v okolí ke vstupu do města.

"Situace v Tal Afaru je katastrofická. Jsou to šílené srážky a většina rodin je uvězněna v domech, nemůže město opustit," řekl nejmenovaný místní činitel agentuře Reuters. "Jestli budou boje pokračovat, může to vyústit v hromadné zabíjení mezi civilisty."

V Bagdádu zaútočil sebevražedný atentátník, který odpálil nálože na svém těle. Zabil nejméně devět lidí, 23 dalších zranil. Terčem předchozích útoků se stalo náborové středisko pro dobrovolníky u města Bákubá, kde granátový zásah zabil šest osob. Nejméně šest mrtvých zůstalo také po náletu vládních sil na kurdský konvoj v téže oblasti. Podle agentury AFP ale není jasné, zda byli Kurdové pravým terčem bombardování, nebo byli zasaženi omylem.

VIDEO: Irácká armáda likviduje základny sunnitů

Zdroj: YouTube

Bývalý zmocněnec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lachdar Brahímí dnes z Ammánu agentuře AFP řekl, že ofenziva islámských radikálů v Iráku je důsledkem nečinnosti mezinárodního společenství vůči konfliktu, který od roku 2011 sužuje sousední Sýrii.

"Je to dobře známé pravidlo: konflikt tohoto typu (v Sýrii) nemůže zůstat uzavřený v hranicích jedné země," prohlásil Brahímí, který z funkce zmocněnce koncem května odstoupil po dvou letech neplodných snah o ukončení syrské krize, jež si vyžádala přes 160.000 mrtvých.

Vznikne samostátní stát džihádistů?

ISIL se staví do pozice organizace, která bude schopná chránit zájmy iráckých sunnitů. Šíitští vojáci a policisté se v oblastech obývaných sunnity ocitají v izolaci a cítí se v mimořádném nebezpečí. Podle rozvědky se radikálům v Mosulu vzdalo 52 000 policistů a 12 000 vojáků. Výměnou za záruku bezpečného odchodu odevzdali zbraně několika stovkám radikálů.

Velký počet členů iráckých vládních bezpečnostních složek dezertoval za uplynulý půlrok v západní provincii Anbár, kde ISIS působí od začátku roku a má v rukou města na řece Eufrat včetně Fallúdže a částečně i Ramádí.

Mnoho mužů bylo do bezpečnostních složek najato z oddílů sunnitské domobrany, které se podařilo sestavit Američanům pro boj proti irácké al-Káidě v letech 2007 a 2008. Tito lidé operovali ve svých lokalitách a dodnes jsou loajální především svému kmeni, nikoli státu. Stejně tak šíitští vojáci mají vždy zapotřebí dát najevo, k jaké skupině patří, protože na vojenských hlídkách v Bagdádu často vlají šíitské prapory.

Psali jsme: Peklo v Iráku: Islamisté popravují a znásilňují civilisty, Írán je ve střehu  

"Formulujme to tak, že ještě nikdy nebyli tak blízko. Al-Káida se už delší dobu netajila ambicí vyměnit Afghánistán a afghánsko-pákistánské pomezí za oblast bližší centrálním arabským zemím, takže po Iráku pokukovala už dlouho. Právě on se měl stát základnou, z níž bude islámský emirát ustanoven. Teď se to tedy jeví tak, že ISIL zakládá jakýsi protostát. Ale jak se to bude vyvíjet dál, toť otázka. Scénářů je několik, vymezím je dvěma krajními variantami. Irák se proti radikálům může sjednotit a vytvořit cosi jako regionální koalici, která se s ISIL, s pomocí Turecka a dalších mezinárodních aktérů, vypořádá, což pomůže prolomit tu patovou situaci na irácké politické scéně. To je nejlepší možná varianta," řekl Lidovkám arabista Ondřej Beránek, od února 2013 ředitel Orientálního ústavu Akademie věd ČR.

"Může se však také stát, že ISIL využije všech svých zisků – kromě území a volného pohybu mezi Irákem a Sýrií se tu bavíme o ukořistěných zbraních, tisícovkách z vězení propuštěných islamistů a především o v přepočtu asi devíti miliardách z vybrakovaných bank, které z ISIL rázem udělaly nejbohatší teroristickou skupinu na světě," pokračuje odborník.

"S využitím všech těchto prostředků může dál sílit a naplňovat svůj cíl. Byť je to cíl utopický – nedomnívám se, že mezinárodní společenství by něco takového dopustilo. Nicméně zakročit proti ISIL bude čím dál nákladnější, a to jak finančně, tak na životech vojáků i civilistů. V každém případě můžeme očekávat další zvýšení sunnitsko-šíitského napětí a sektářských násilností nejen v Iráku," dodal Beránek.

V Iráku je víc šíitů než sunnitů. To jsou dvě hlavní větve mezi vyznavači islámu. Sunnitů je sice méně v Iráku a také v Íránu, ale když se vezme celá miliarda všech muslimů na naší planetě, sunnitů je celých 90 procent.

Sunnité si takto říkají proto, že uznávají islámské tradice a obyčeje a tradice, obyčej se arabsky řekne sunna. Sunna se také jmenuje dost důležitý řekněme prvek islámu. Je to soubor pokynů a výroků proroka Muhamada a také zpráv o jeho činech, který však neexistuje v psané podobě. Sunna se jen ústně traduje. Sunna je, hlavně pro sunnity, vedle Koránu, který ovšem existuje v psané podobě, základem islámu.

Šíité se od sunnitů liší tím, že za legitimní vůdce islámu po Muhammadovi pokládají jen Alího a jeho potomky. Alí byl Muhammadův bratranec a také zeť, manžel jeho dcery Fatimy. V lednu roku 661 byl Alí v Mekce zavražděn a jeho smrtí se dovršil rozkol mezi sunnity a šíity, který trvá dodnes. Podle šíitů může být imámem, tedy vůdcem islámské náboženské obce, jen ten, kdo umí odvodit svůj původ až k Alímu a Fatimě. Jméno si šíité dali podle arabského slova ši´a, které znamená strana. Šíité jsou tedy straníci, přívrženci, vysvětluje Rozhlas.cz.