Činy Tálibánu zatím nesvědčí o tom, že by se hnutí změnilo, tvrdí velvyslanec

V Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem podle velvyslance neexistují významná centra vojenského odporu, rostou ale v poslední době protesty některých skupin obyvatel. Jednou z nejhlasitějších jsou ženy, kterým Tálibán znemožnil pracovat ve vládních úřadech nebo vést soukromé firmy. "Dalo by se říct, že ženské hnutí získává na síle a ženy jsou slyšet víc než muži," poznamenal Baloun.

Tálibán například oproti vydaným slibům neotevřel na rozdíl od chlapeckých dívčí školy. Nedodržel také slovo třeba při sestavení dočasné vlády, ve které sliboval zástupce menšin a žen. Žádná žena ale mezi 33 členy vlády není a 30 z nich jsou Paštuni.

Baloun poznamenal, že Tálibán se velice dovedně naučil používat média a i samotní tálibové vystupují jinak než v minulosti. "Snaží se budit zdání, že jsou jiní, než byli. Ale jejich činy nesvědčí o tom, že se příliš změnili. Což si myslím, že se ani moc nedalo očekávat," řekl velvyslanec. Podotkl, že pokud by Tálibán chtěl, mohl by některé slibované změny přijmout. Protože se tak ale nestalo, Baloun se domnívá, že ve vnitřně rozděleném hnutí má pravděpodobně převahu militantní křídlo.

Podle velvyslance v současné době minimálně v Evropské unii existuje shoda, že v dohledné doby by neměly být s Tálibánem navázány oficiální styky a už vůbec by neměla být uznána jeho vláda. "Já osobně se domnívám, že poté, co Tálibán předvádí v posledních dnech, tak že spíš to míří k tomu, že uznání bude trvat hodně dlouho, jestli vůbec k něčemu takovému dojde," dodal.

V samotném Afghánistánu je podle něj v současné době pro běžné obyvatele bezpečněji, protože Tálibán přestal vyvíjet svou povstaleckou činnost, na druhou stranu ale v posledních dnech došlo k několika incidentům zaměřeným proti Tálibánu. Jejich původcem je pravděpodobně extremistická organizace Islámský stát nebo podobné skupiny. Útočníci používají stejné prostředky jako v minulosti Tálibán, tedy například nástražné výbušné systémy a sebevražedné atentátníky. Zároveň mají Afghánci strach, protože Tálibán pokračuje v prohledávání domů bývalých vládních činitelů a jejich spolupracovníků. Lidé se proto obávají, co bude následovat.

Baloun se do České republiky vrátil v srpnu po evakuaci zastupitelského úřadu z Kábulu. Česká ambasáda tak v současné době působí z Prahy. Z Česka vede třeba jednání v rámci mezinárodní komunity, například vízovou agendu přebralo velvyslanectví v pákistánském Islámábádu. Budoucnost zastupitelského úřadu pro Afghánistán podle Balouna určí další vývoj situace. Některé státy mají "zvláštní vyslance" v katarském Dauhá, které se stalo v nedávné minulosti centrem komunikace s Tálibánem, Česko ale post zvláštního vyslance nikdy nevyužívalo, podotkl Baloun.

Podle předpisů Černínského paláce bude ambasáda fungovat tři měsíce po evakuaci z Česka, poté se rozhodne, co bude dál. Vedení ministerstva může rozhodnout o dalším pokračování činnosti velvyslanectví nebo jeho pravomoci může přenést na jiný zastupitelský úřad.