Nová strategie Erdogana. Turecko se má stát humanitární velmocí, píše AFP

Zdravotnický materiál pro Itálii a Španělsko, zařízení pro Palestince a dokonce léky pro Arménii: v době pandemie nemoci covid-19 se Turecko snaží vylepšit si pověst a prosadit se jako humanitární velmoc.

Píše to agentura AFP. Turecko je samo pandemií tvrdě zasaženo. Neváhalo však s posíláním pomoci do zemí, které ji z různých důvodů potřebují. V posledních týdnech vyslalo letadla plná roušek, ochranných oděvů a lahví s dezinfekčním lihem do Itálie, do Španělska a do Velké Británie.

Taková humanitární pomoc ze strany Turecka není nic nového, připomíná Jana Jabbourová, expertka na tureckou diplomacii v Ústavu politických studií v Paříži.

"Prezident (Recep Tayyip) Erdogan chtěl vždy pozvednout Turecko jako humanitární velmoc, která je připravena pomoci těm, kdo to potřebují. Ať už jde o utiskované muslimské menšiny nebo země postižené přírodními katastrofami," uvádí.

Na rozdíl od obvyklých akcí jde dnes o to, že Turecko pomáhá vyspělým zemím, které mívají spíše ve zvyku pomoc samy poskytovat.

Pro prezidenta Erdogana, plného nostalgie po osmanské říši, kterou před jejím zhroucením západní mocnosti nazývaly "nemocným mužem Evropy", je to rovněž příležitost k symbolické odplatě.

"Jde o to ukázat, že Turecko je silnou mocností a prostředky nabídnout pomoc evropským státům, které jsou dnes ´nemocné´," zdůrazňuje Jana Jabbourová.

Na podporu této myšlenky, která se turecké veřejnosti nemůže nelíbit, je každá zásilka zdravotnického materiálu do Evropy pečlivě připomínána. Starty letadel bývají vysílané v televizi a vřelá poděkování příjemců pomoci přetiskují noviny.

Tím, že posílá vybavení zemím, které ho mají silný nedostatek, snaží se Erdogan zároveň uklidnit vztahy se Západem, napjaté od roku 2016. Mluvčí prezidenta tak nedávno zdůraznil, že Turecko bylo první zemí Severoatlantické aliance, která poslala pomoc Itálii a Španělsku.

"Kandidatura Turecka na členství v Evropské unii je dobrá pro Turecko, ale členství Turecka je rovněž dobré pro Evropu. Popravdě řečeno, tato epidemie nám dala zapravdu," prohlásil mluvčí Ibrahim Kalin. O pomoc Turecko podle něj požádala stovka států. Erdogan prohlásil, že Turecko dosud poslalo pomoc 34 zemím.

Soner Cagaptay z washingtonského Institutu pro blízkovýchodní politiku zdůraznil, že věc má i svou strategickou dimenzi a že si Turecko pečivě vybírá země, jimž pomůže.

Zasláním pomoci pěti balkánským státům, které byly dříve součástí osmanské říše, chce Turecko posílit svůj image "ušlechtilého strýčka", uvedl.

Další příklad: Turecko poslalo zdravotnický materiál Libyi, kde je zdravotnictví rozvráceno občanskou válkou mezi vládou podporovanou Ankarou a opozičními silami podporovanými Spojenými arabskými emiráty a Egyptem.

Turecku jde o to, aby "se vláda v Tripolisu pod vahou epidemie nezhroutila. Je to další kapitola soupeření mezi Tureckem a emiráty", zdůrazňuje Cagaptay.

Krize s epidemií covid-19 rovněž umožnila Ankaře nabídnout olivovou ratolest zemím, s nimiž má Turecko léta zmrazené vztahy. Mluvčí Kalin tak oznámil, že Erdogan povolil prodej léku, jehož podstatu neupřesnil, do Arménie.

Turecko rovněž kladně reagovalo na žádost Izraele o zdravotnický materiál, ačkoli jsou vztahy mezi oběma zeměmi napjaté. Kalin upřesnil, že pomoc bude rovněž zaslána Palestincům, a to bezplatně.

Související

Více souvisejících

Turecko Recep Tayyip Erdogan Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy