S blížícím se odchodem USA z Kábulu mnohé země ukončují evakuační lety

Mezinárodní letiště Hamída Karzaie v Kábulu patří v posledních dnech k nejrušnějším dopravním uzlům na světě. Je to prakticky jediná cesta pryč z Afghánistánu, kde převzalo moc radikální islamistické hnutí Tálibán. Hlavní roli v evakuacích diplomatů i afghánských spolupracovníků spojeneckých sil a jejich rodin hrají Spojené státy. Ty se ovšem hodlají stáhnout do 31. srpna.

Prodloužení tohoto termínu odmítá jak Tálibán, tak USA. Repatriační lety organizují také Británie, Francie a mnohé další země. Všechny shodně uvádějí, že po odchodu Američanů již nebude na letišti bezpečno, a chtějí se stáhnout dříve, než americká armáda. Zároveň připouštějí, že nedokážou včas z Afghánistánu transportovat všechny, kteří by na to měli nárok.

Od začátku evakuací v polovině srpna se podle dnešních údajů Bílého domu z Afghánistánu podařilo přepravit 95.700 lidí, u kterých panovaly obavy, že by jim pod vládou Tálibánu hrozilo nebezpečí. Za středu bylo evakuováno asi 13.400 osob, což znamená, že se tempo evakuací zpomalilo. V úterý se americkými vojenskými letouny a koaličními lety dostalo do bezpečí zhruba 19.000 lidí.

USA na pomoc s evakuací do Kábulu poslaly přes 6000 vojáků, prvních 600 z nich ale ze země již zase odletělo. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena bylo ve středu v Afghánistánu ještě 1500 amerických občanů. Deník The New York Times napsal, že i kdyby se podařilo udržet současnou rychlost evakuací 20.000 lidí denně, tak USA nestihnou do konce měsíce evakuovat 250.000 Afghánců s nárokem na zvláštní americké vízum.

Americké evakuační lety míří mimo jiné na spojenecké základny v Evropě, nejčastěji do Německa a do Itálie. V rámci 55 amerických záchranných letů do těchto dvou evropských zemí odletělo 7000 Afghánců, uvedl ve středu generál Tod Wolters. Po třech až čtyřech dnech v karanténě tito lidé zamíří na Dullesovo letiště poblíž Washingtonu, píše AP.

Británie a Francii slíbily pokračovat v evakuačních letech do poslední možné chvíle. Letadla britské armády z Afghánistánu odvezla přibližně 11.000 lidí, z toho zhruba 7000 Afghánců.

Francie oznámila, že letecké evakuace z Kábulu ukončí v pátek večer. "Od zítřejšího (pátečního) večera už nebudeme moci v evakuacích dál pokračovat," řekl dnes rozhlasové stanici RTL francouzský premiér Jean Castex. Francouzské úřady dosud z Afghánistánu přepravily asi stovku francouzských občanů a na 2000 Afghánců, napsala agentura Reuters.

Ukončení evakuačních letů z Kábulu dnes ráno oznámilo Polsko, Dánsko, Nizozemsko a Belgie. Polsko v rámci 44 letů přepravilo přes 1100 lidí, z toho 900 Afghánců, kteří s Polskem dlouhodobě spolupracovali, uvedl dnes vedoucí kanceláře předsedy polské vlády Michal Dworczyk. Poslední polský evakuační let s civilisty podle jeho slov přistane v Polsku dnes a operace tak bude pro jeho zemi uzavřená. Podle dánské ministryně obrany Trine Bramsenové "lety do nebo z Kábulu již nejsou bezpečné". Na palubě posledního dánského letu bylo přibližně 90 lidí, včetně dánských vojáků a diplomatů, kteří pomáhali s evakuací. Belgie z Afghánistánu evakuovala přes 1400 lidí, uvedl dnes premiér Alexander de Croo.

Také nizozemská vláda oznámila, že poslední evakuační let z Kábulu uskuteční dnes. Na základě pokynů od Spojených států má Haag evakuační operaci ukončit, napsal kabinet v dopise parlamentu. "Je to bolestná chvíle, protože to znamená, že navzdory obrovskému nasazení budeme muset na místě zanechat lidi, kteří mají na evakuaci do Nizozemska nárok," citovala z dopisu agentura Reuters. Nizozemsko zorganizovalo celkem 16 evakuačních letů, z nichž devět mířilo přímo do Nizozemska. Na palubě posledních dvou bylo 299 osob.

Také Španělsko se chystá ukončit evakuační lety tento pátek, informoval dnes deník El País s odvoláním na zdroje z vlády.

Německá armáda zorganizovala ke středečnímu večeru 34 evakuačních letů, kterými z Kábulu přepravila do bezpečí 5193 osob. Z toho více než 3600 bylo Afghánců. Na palubě německých letounů byli také občané 45 dalších států.

Ve středu své síly z Afghánistánu začalo stahovat také Turecko, které původně nabízelo, že zajistí chod kábulského letiště. Podle tureckého ministra obrany Ankara evakuovala 1129 lidí, ministerstvo zahraničí uvedlo 1404 osob, píše agentura AFP.

Čtyři ruská vojenská transportní letadla ve středu odletěla z Kábulu s občany Ruska a dalších postsovětských zemí, byly to zatím jediné evakuační lety, které Moskva zorganizovala, uvádí AP.

Švédsko ke středečnímu večeru z Kábulu převezlo do bezpečí 771 lidí, diplomatů i spolupracovníků. Italský letecký most zajistit přepravu 4000 Afghánců. Austrálie evakuovala na 4000 lidí, z toho 1200 během poslední noci, píše agentura AP.

Do Mexika zamířil záchranný let se 124 novináři a jejich rodinnými příslušníky na palubě. První uprchlíky z Afghánistánu Mexiko přijalo už v úterý. Jednalo se o tým zaměřený na závody robotů, jehož členy bylo pět žen a jeden muž.

Česká republika zorganizovala tři evakuační lety, na jejich palubě vedle českých občanů přiletělo 170 Afghánců. Do Česka armádní letouny evakuovaly zaměstnance české ambasády, české vojáky, afghánské spolupracovníky velvyslanectví a české armády s rodinami a také Afghánce, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Evakuační mise podle premiéra Andreje Babiše skončila. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek uvedl, že Česko již přepravilo všechny, kteří byli k evakuaci určeni, a dokončení operace označil za zázrak. Podle spolku Vlčí Máky, který pomáhá veteránům, nicméně ještě stále v Afghánistánu zůstávají někteří tlumočníci, kteří pomáhali české armádě.

Související

Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.
Ilustrační foto

Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí

Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.

Více souvisejících

Afghanistán Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 2 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením

Česko řeší vážný problém s nedostatkem léku, který berou pacientky s rakovinou prsu. Přípravek totiž blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy