S blížícím se odchodem USA z Kábulu mnohé země ukončují evakuační lety

Mezinárodní letiště Hamída Karzaie v Kábulu patří v posledních dnech k nejrušnějším dopravním uzlům na světě. Je to prakticky jediná cesta pryč z Afghánistánu, kde převzalo moc radikální islamistické hnutí Tálibán. Hlavní roli v evakuacích diplomatů i afghánských spolupracovníků spojeneckých sil a jejich rodin hrají Spojené státy. Ty se ovšem hodlají stáhnout do 31. srpna.

Prodloužení tohoto termínu odmítá jak Tálibán, tak USA. Repatriační lety organizují také Británie, Francie a mnohé další země. Všechny shodně uvádějí, že po odchodu Američanů již nebude na letišti bezpečno, a chtějí se stáhnout dříve, než americká armáda. Zároveň připouštějí, že nedokážou včas z Afghánistánu transportovat všechny, kteří by na to měli nárok.

Od začátku evakuací v polovině srpna se podle dnešních údajů Bílého domu z Afghánistánu podařilo přepravit 95.700 lidí, u kterých panovaly obavy, že by jim pod vládou Tálibánu hrozilo nebezpečí. Za středu bylo evakuováno asi 13.400 osob, což znamená, že se tempo evakuací zpomalilo. V úterý se americkými vojenskými letouny a koaličními lety dostalo do bezpečí zhruba 19.000 lidí.

USA na pomoc s evakuací do Kábulu poslaly přes 6000 vojáků, prvních 600 z nich ale ze země již zase odletělo. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena bylo ve středu v Afghánistánu ještě 1500 amerických občanů. Deník The New York Times napsal, že i kdyby se podařilo udržet současnou rychlost evakuací 20.000 lidí denně, tak USA nestihnou do konce měsíce evakuovat 250.000 Afghánců s nárokem na zvláštní americké vízum.

Americké evakuační lety míří mimo jiné na spojenecké základny v Evropě, nejčastěji do Německa a do Itálie. V rámci 55 amerických záchranných letů do těchto dvou evropských zemí odletělo 7000 Afghánců, uvedl ve středu generál Tod Wolters. Po třech až čtyřech dnech v karanténě tito lidé zamíří na Dullesovo letiště poblíž Washingtonu, píše AP.

Británie a Francii slíbily pokračovat v evakuačních letech do poslední možné chvíle. Letadla britské armády z Afghánistánu odvezla přibližně 11.000 lidí, z toho zhruba 7000 Afghánců.

Francie oznámila, že letecké evakuace z Kábulu ukončí v pátek večer. "Od zítřejšího (pátečního) večera už nebudeme moci v evakuacích dál pokračovat," řekl dnes rozhlasové stanici RTL francouzský premiér Jean Castex. Francouzské úřady dosud z Afghánistánu přepravily asi stovku francouzských občanů a na 2000 Afghánců, napsala agentura Reuters.

Ukončení evakuačních letů z Kábulu dnes ráno oznámilo Polsko, Dánsko, Nizozemsko a Belgie. Polsko v rámci 44 letů přepravilo přes 1100 lidí, z toho 900 Afghánců, kteří s Polskem dlouhodobě spolupracovali, uvedl dnes vedoucí kanceláře předsedy polské vlády Michal Dworczyk. Poslední polský evakuační let s civilisty podle jeho slov přistane v Polsku dnes a operace tak bude pro jeho zemi uzavřená. Podle dánské ministryně obrany Trine Bramsenové "lety do nebo z Kábulu již nejsou bezpečné". Na palubě posledního dánského letu bylo přibližně 90 lidí, včetně dánských vojáků a diplomatů, kteří pomáhali s evakuací. Belgie z Afghánistánu evakuovala přes 1400 lidí, uvedl dnes premiér Alexander de Croo.

Také nizozemská vláda oznámila, že poslední evakuační let z Kábulu uskuteční dnes. Na základě pokynů od Spojených států má Haag evakuační operaci ukončit, napsal kabinet v dopise parlamentu. "Je to bolestná chvíle, protože to znamená, že navzdory obrovskému nasazení budeme muset na místě zanechat lidi, kteří mají na evakuaci do Nizozemska nárok," citovala z dopisu agentura Reuters. Nizozemsko zorganizovalo celkem 16 evakuačních letů, z nichž devět mířilo přímo do Nizozemska. Na palubě posledních dvou bylo 299 osob.

Také Španělsko se chystá ukončit evakuační lety tento pátek, informoval dnes deník El País s odvoláním na zdroje z vlády.

Německá armáda zorganizovala ke středečnímu večeru 34 evakuačních letů, kterými z Kábulu přepravila do bezpečí 5193 osob. Z toho více než 3600 bylo Afghánců. Na palubě německých letounů byli také občané 45 dalších států.

Ve středu své síly z Afghánistánu začalo stahovat také Turecko, které původně nabízelo, že zajistí chod kábulského letiště. Podle tureckého ministra obrany Ankara evakuovala 1129 lidí, ministerstvo zahraničí uvedlo 1404 osob, píše agentura AFP.

Čtyři ruská vojenská transportní letadla ve středu odletěla z Kábulu s občany Ruska a dalších postsovětských zemí, byly to zatím jediné evakuační lety, které Moskva zorganizovala, uvádí AP.

Švédsko ke středečnímu večeru z Kábulu převezlo do bezpečí 771 lidí, diplomatů i spolupracovníků. Italský letecký most zajistit přepravu 4000 Afghánců. Austrálie evakuovala na 4000 lidí, z toho 1200 během poslední noci, píše agentura AP.

Do Mexika zamířil záchranný let se 124 novináři a jejich rodinnými příslušníky na palubě. První uprchlíky z Afghánistánu Mexiko přijalo už v úterý. Jednalo se o tým zaměřený na závody robotů, jehož členy bylo pět žen a jeden muž.

Česká republika zorganizovala tři evakuační lety, na jejich palubě vedle českých občanů přiletělo 170 Afghánců. Do Česka armádní letouny evakuovaly zaměstnance české ambasády, české vojáky, afghánské spolupracovníky velvyslanectví a české armády s rodinami a také Afghánce, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Evakuační mise podle premiéra Andreje Babiše skončila. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek uvedl, že Česko již přepravilo všechny, kteří byli k evakuaci určeni, a dokončení operace označil za zázrak. Podle spolku Vlčí Máky, který pomáhá veteránům, nicméně ještě stále v Afghánistánu zůstávají někteří tlumočníci, kteří pomáhali české armádě.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán ,  Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 36 minutami

Volby, ilustrační foto

Online Volby jsou u konce. Začíná sčítání hlasů, někde potrvá do noci

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.

před 48 minutami

Volby, ilustrační fotografie.

Kolik stojí komunální volby? Náklady šplhají k jedné miliardě

Náklady na letošní páteční a sobotní volby do zastupitelstev obcí a jedné třetiny Senátu přesáhnou hranici jedné miliardy korun. Podle údajů ministerstva financí je v českém státním rozpočtu na organizaci a zajištění celého volebního procesu vyčleněna celková částka dosahující 1,063 miliardy korun, přičemž samotné komunální volby ukrojí z této sumy 951 milionů korun.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner se v pátek na Floridě scházejí s vysoce postavenými ukrajinskými vyjednavači a evropskými činiteli na dvoudenním jednání o nových návrzích k ukončení války na Ukrajině. Setkání v soukromém rezortu v Miami má za cíl formulovat sjednocený mírový plán ještě před nadcházející zimou a blížícími se americkými kongresovými volbami.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný

Při probíhajících volbách se voliči v České republice mohou u okrskových volebních komisí opět plnohodnotně prokázat digitálním občanským průkazem v mobilní aplikaci eDoklady. Státní správa v této souvislosti vydala soubor klíčových doporučení, které mají občanům zajistit hladký a bezproblémový průběh identifikace ve volební místnosti. Aby ověření totožnosti proběhlo bez zbytečných prodlev, je nutné provést několik technických kroků ještě před samotným odchodem z domova.

včera

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy