Turecko začátkem prosince vyhostí 11 francouzských občanů zadržených kvůli vazbám na teroristické hnutí Islámský stát (IS). Informovala o tom turecká státní média s odvoláním na ministra vnitra Süleymana Soylua. Ankara už před pár dny oznámila, že chce většinu zadržených cizinců napojených na IS vyhostit do konce roku.
Do domovských zemí, zejména těch evropských, by se tak měly vrátit desítky nebo možná i stovky osob, které turecké úřady zadržovaly kvůli podezření z terorismu. Přesný počet Ankara neuvádí.
Turecko začalo s deportacemi islamistických bojovníků, jejich rodinných příslušníků a dalších podezřelých s vazbami na IS již na začátku listopadu. Do vlasti už vrátilo mimo jiné několik občanů Německa, jednoho Brita, jednoho Dána a jednoho Američana.
Jak poznamenala agentura Reuters, mnohé evropské země ale s deportacemi nesouhlasí. Domnívají se totiž, že by podezřelí radikálové měli být souzeni tam, kde své zločiny spáchali.
Turecko minulý měsíc zahájilo vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristy. Turečtí vojáci při této operaci zadrželi některé uprchlé radikály z IS, kteří byli do té doby drženi v táborech a věznicích na syrském území. Podle oficiálních údajů bylo zadrženo 287 přívrženců IS, včetně žen a dětí. V tureckých věznicích je podle úřadů zadržováno asi 1000 radikálů z IS, z toho asi 700 jsou cizí státní příslušníci.
Související

Zemětřesení u Rhodosu otřáslo Středomořím. V Turecku zemřelo dítě

V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
Turecko , Islámský stát (IS) , Francie , deportace
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek