Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

Podle britských vojenských představitelů by evropská záruka bezpečnosti nemusela nutně znamenat masivní přítomnost vojáků na frontové linii, uvedl server The Guardian. Místo toho by se z velké části mohla spoléhat na pokročilé zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti, které by monitorovaly případné ruské pokusy o porušení dohodnuté linie příměří či mírového urovnání.

Jednou z možných variant je dokonce scénář, v němž by v samotné Ukrajině nebyli rozmístěni žádní evropští vojáci, přičemž bezpečnostní opatření by se soustředila výhradně na dálkový monitoring. To by samozřejmě bylo přijatelné pro Moskvu, která v úterý znovu zopakovala, že nehodlá tolerovat přítomnost vojsk NATO na Ukrajině. Naopak Kyjev by takový model nepřijal, protože se obává, že by Rusko mohlo znovu zaútočit, pokud by v zemi nebyla dostatečně silná odstrašující síla.

Minulý týden Zelenskyj v rozhovoru pro britský deník The Guardian požadoval, aby bylo v rámci mírového urovnání rozmístěno na Ukrajině 100 000 až 150 000 vojáků. Takový počet by však bylo téměř nemožné zajistit pouze evropskými vojenskými silami.

Podle britských vojenských expertů by Spojené království mohlo přispět jednou nebo dvěma brigádami do mnohonárodní divize, kterou by vedlo. Brigáda obvykle čítá několik tisíc vojáků, takže britský příspěvek by byl poměrně omezený. Přitom je třeba brát v úvahu, že celkový počet britských vojáků dosáhl v říjnu pouze 71 347, přičemž Londýn se již zavázal k obraně Estonska v případě krize. Jakékoli další závazky v rámci Evropy by proto mohly být komplikované, zvláště pokud by se USA rozhodly snížit svou přítomnost na kontinentu.

Podle zpráv The Washington Post by početní stav evropských sil mohl dosáhnout asi 30 000 vojáků. Britské zdroje tuto informaci nepotvrdily, ale naznačily, že jde o nejpravděpodobnější rozsah, o němž se jedná.

Oficiální britská vyjádření znovu zdůraznila, že klíčovou roli v zajištění bezpečnosti Ukrajiny bude hrát Spojené státy jakožto „záložní síla“ odstrašující další ruskou agresi. Ministr obrany John Healey zopakoval slova premiéra Keira Starmera, že evropská bezpečnostní garance nemůže být efektivní bez jisté formy americké podpory, pravděpodobně letecké ochrany.

„Evropské země musí sehrát hlavní roli v této bezpečnostní záruce, ale potřebují americkou podporu, protože nakonec jsou to Spojené státy, kdo může poskytnout dostatečně silnou odstrašující sílu vůči Putinovi a zabránit mu v dalším útoku,“ uvedl Healey.

Starmer plánuje příští týden odletět do Washingtonu, kde chce o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu jednat přímo s prezidentem Donaldem Trumpem. Tato schůzka se stává klíčovým momentem pro budoucí mírové uspořádání a zapojení Západu do poválečné bezpečnosti Ukrajiny.

Ačkoliv ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý jednoznačně odmítl přítomnost vojsk NATO na Ukrajině, Spojené státy minulý týden daly najevo, že by budoucí bezpečnost Ukrajiny měla být vedena primárně evropskými státy.

Situace se vyvíjí dynamicky a zůstává nejistá. Evropští lídři horečně pracují na tom, co jsou jejich země ochotny nabídnout v rámci poválečných bezpečnostních opatření. Francie je v této otázce jedním z nejaktivnějších aktérů a právě prezident Emmanuel Macron hostil v pondělí v Paříži jednání evropských vůdců, kteří se snaží dosáhnout jednotného postoje k možnému nasazení sil na Ukrajině. 

Související

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy