Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.
Podle britských vojenských představitelů by evropská záruka bezpečnosti nemusela nutně znamenat masivní přítomnost vojáků na frontové linii, uvedl server The Guardian. Místo toho by se z velké části mohla spoléhat na pokročilé zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti, které by monitorovaly případné ruské pokusy o porušení dohodnuté linie příměří či mírového urovnání.
Jednou z možných variant je dokonce scénář, v němž by v samotné Ukrajině nebyli rozmístěni žádní evropští vojáci, přičemž bezpečnostní opatření by se soustředila výhradně na dálkový monitoring. To by samozřejmě bylo přijatelné pro Moskvu, která v úterý znovu zopakovala, že nehodlá tolerovat přítomnost vojsk NATO na Ukrajině. Naopak Kyjev by takový model nepřijal, protože se obává, že by Rusko mohlo znovu zaútočit, pokud by v zemi nebyla dostatečně silná odstrašující síla.
Minulý týden Zelenskyj v rozhovoru pro britský deník The Guardian požadoval, aby bylo v rámci mírového urovnání rozmístěno na Ukrajině 100 000 až 150 000 vojáků. Takový počet by však bylo téměř nemožné zajistit pouze evropskými vojenskými silami.
Podle britských vojenských expertů by Spojené království mohlo přispět jednou nebo dvěma brigádami do mnohonárodní divize, kterou by vedlo. Brigáda obvykle čítá několik tisíc vojáků, takže britský příspěvek by byl poměrně omezený. Přitom je třeba brát v úvahu, že celkový počet britských vojáků dosáhl v říjnu pouze 71 347, přičemž Londýn se již zavázal k obraně Estonska v případě krize. Jakékoli další závazky v rámci Evropy by proto mohly být komplikované, zvláště pokud by se USA rozhodly snížit svou přítomnost na kontinentu.
Podle zpráv The Washington Post by početní stav evropských sil mohl dosáhnout asi 30 000 vojáků. Britské zdroje tuto informaci nepotvrdily, ale naznačily, že jde o nejpravděpodobnější rozsah, o němž se jedná.
Oficiální britská vyjádření znovu zdůraznila, že klíčovou roli v zajištění bezpečnosti Ukrajiny bude hrát Spojené státy jakožto „záložní síla“ odstrašující další ruskou agresi. Ministr obrany John Healey zopakoval slova premiéra Keira Starmera, že evropská bezpečnostní garance nemůže být efektivní bez jisté formy americké podpory, pravděpodobně letecké ochrany.
„Evropské země musí sehrát hlavní roli v této bezpečnostní záruce, ale potřebují americkou podporu, protože nakonec jsou to Spojené státy, kdo může poskytnout dostatečně silnou odstrašující sílu vůči Putinovi a zabránit mu v dalším útoku,“ uvedl Healey.
Starmer plánuje příští týden odletět do Washingtonu, kde chce o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu jednat přímo s prezidentem Donaldem Trumpem. Tato schůzka se stává klíčovým momentem pro budoucí mírové uspořádání a zapojení Západu do poválečné bezpečnosti Ukrajiny.
Ačkoliv ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý jednoznačně odmítl přítomnost vojsk NATO na Ukrajině, Spojené státy minulý týden daly najevo, že by budoucí bezpečnost Ukrajiny měla být vedena primárně evropskými státy.
Situace se vyvíjí dynamicky a zůstává nejistá. Evropští lídři horečně pracují na tom, co jsou jejich země ochotny nabídnout v rámci poválečných bezpečnostních opatření. Francie je v této otázce jedním z nejaktivnějších aktérů a právě prezident Emmanuel Macron hostil v pondělí v Paříži jednání evropských vůdců, kteří se snaží dosáhnout jednotného postoje k možnému nasazení sil na Ukrajině.
Související
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera
Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?
včera
Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila
včera
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
včera
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
včera
Moravec zatím nesmí moderovat u konkurence. ČT ho může platit ještě půl roku
včera
Armádou otřásla tragédie. Při cvičení zemřel voják
včera
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
včera
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
včera
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
včera
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
včera
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
včera
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
včera
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
včera
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
včera
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
včera
Írán zaminoval Hormuzský průliv
včera
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
10. března 2026 22:02
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
10. března 2026 21:21
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
10. března 2026 20:44
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila.
Zdroj: Lucie Podzimková