Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.
Podle britských vojenských představitelů by evropská záruka bezpečnosti nemusela nutně znamenat masivní přítomnost vojáků na frontové linii, uvedl server The Guardian. Místo toho by se z velké části mohla spoléhat na pokročilé zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti, které by monitorovaly případné ruské pokusy o porušení dohodnuté linie příměří či mírového urovnání.
Jednou z možných variant je dokonce scénář, v němž by v samotné Ukrajině nebyli rozmístěni žádní evropští vojáci, přičemž bezpečnostní opatření by se soustředila výhradně na dálkový monitoring. To by samozřejmě bylo přijatelné pro Moskvu, která v úterý znovu zopakovala, že nehodlá tolerovat přítomnost vojsk NATO na Ukrajině. Naopak Kyjev by takový model nepřijal, protože se obává, že by Rusko mohlo znovu zaútočit, pokud by v zemi nebyla dostatečně silná odstrašující síla.
Minulý týden Zelenskyj v rozhovoru pro britský deník The Guardian požadoval, aby bylo v rámci mírového urovnání rozmístěno na Ukrajině 100 000 až 150 000 vojáků. Takový počet by však bylo téměř nemožné zajistit pouze evropskými vojenskými silami.
Podle britských vojenských expertů by Spojené království mohlo přispět jednou nebo dvěma brigádami do mnohonárodní divize, kterou by vedlo. Brigáda obvykle čítá několik tisíc vojáků, takže britský příspěvek by byl poměrně omezený. Přitom je třeba brát v úvahu, že celkový počet britských vojáků dosáhl v říjnu pouze 71 347, přičemž Londýn se již zavázal k obraně Estonska v případě krize. Jakékoli další závazky v rámci Evropy by proto mohly být komplikované, zvláště pokud by se USA rozhodly snížit svou přítomnost na kontinentu.
Podle zpráv The Washington Post by početní stav evropských sil mohl dosáhnout asi 30 000 vojáků. Britské zdroje tuto informaci nepotvrdily, ale naznačily, že jde o nejpravděpodobnější rozsah, o němž se jedná.
Oficiální britská vyjádření znovu zdůraznila, že klíčovou roli v zajištění bezpečnosti Ukrajiny bude hrát Spojené státy jakožto „záložní síla“ odstrašující další ruskou agresi. Ministr obrany John Healey zopakoval slova premiéra Keira Starmera, že evropská bezpečnostní garance nemůže být efektivní bez jisté formy americké podpory, pravděpodobně letecké ochrany.
„Evropské země musí sehrát hlavní roli v této bezpečnostní záruce, ale potřebují americkou podporu, protože nakonec jsou to Spojené státy, kdo může poskytnout dostatečně silnou odstrašující sílu vůči Putinovi a zabránit mu v dalším útoku,“ uvedl Healey.
Starmer plánuje příští týden odletět do Washingtonu, kde chce o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu jednat přímo s prezidentem Donaldem Trumpem. Tato schůzka se stává klíčovým momentem pro budoucí mírové uspořádání a zapojení Západu do poválečné bezpečnosti Ukrajiny.
Ačkoliv ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý jednoznačně odmítl přítomnost vojsk NATO na Ukrajině, Spojené státy minulý týden daly najevo, že by budoucí bezpečnost Ukrajiny měla být vedena primárně evropskými státy.
Situace se vyvíjí dynamicky a zůstává nejistá. Evropští lídři horečně pracují na tom, co jsou jejich země ochotny nabídnout v rámci poválečných bezpečnostních opatření. Francie je v této otázce jedním z nejaktivnějších aktérů a právě prezident Emmanuel Macron hostil v pondělí v Paříži jednání evropských vůdců, kteří se snaží dosáhnout jednotného postoje k možnému nasazení sil na Ukrajině.
Související
Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy
Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
před 1 hodinou
Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy
před 2 hodinami
Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN
před 4 hodinami
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 5 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 6 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 7 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 7 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 8 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 9 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 9 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 10 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 11 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 11 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 13 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
Českou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Richard Falbr, někdejší odborový předák, bývalý senátor a europoslanec. O Falbrově úmrtí informovaly odbory.
Zdroj: Jan Hrabě