Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.
Podle britských vojenských představitelů by evropská záruka bezpečnosti nemusela nutně znamenat masivní přítomnost vojáků na frontové linii, uvedl server The Guardian. Místo toho by se z velké části mohla spoléhat na pokročilé zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti, které by monitorovaly případné ruské pokusy o porušení dohodnuté linie příměří či mírového urovnání.
Jednou z možných variant je dokonce scénář, v němž by v samotné Ukrajině nebyli rozmístěni žádní evropští vojáci, přičemž bezpečnostní opatření by se soustředila výhradně na dálkový monitoring. To by samozřejmě bylo přijatelné pro Moskvu, která v úterý znovu zopakovala, že nehodlá tolerovat přítomnost vojsk NATO na Ukrajině. Naopak Kyjev by takový model nepřijal, protože se obává, že by Rusko mohlo znovu zaútočit, pokud by v zemi nebyla dostatečně silná odstrašující síla.
Minulý týden Zelenskyj v rozhovoru pro britský deník The Guardian požadoval, aby bylo v rámci mírového urovnání rozmístěno na Ukrajině 100 000 až 150 000 vojáků. Takový počet by však bylo téměř nemožné zajistit pouze evropskými vojenskými silami.
Podle britských vojenských expertů by Spojené království mohlo přispět jednou nebo dvěma brigádami do mnohonárodní divize, kterou by vedlo. Brigáda obvykle čítá několik tisíc vojáků, takže britský příspěvek by byl poměrně omezený. Přitom je třeba brát v úvahu, že celkový počet britských vojáků dosáhl v říjnu pouze 71 347, přičemž Londýn se již zavázal k obraně Estonska v případě krize. Jakékoli další závazky v rámci Evropy by proto mohly být komplikované, zvláště pokud by se USA rozhodly snížit svou přítomnost na kontinentu.
Podle zpráv The Washington Post by početní stav evropských sil mohl dosáhnout asi 30 000 vojáků. Britské zdroje tuto informaci nepotvrdily, ale naznačily, že jde o nejpravděpodobnější rozsah, o němž se jedná.
Oficiální britská vyjádření znovu zdůraznila, že klíčovou roli v zajištění bezpečnosti Ukrajiny bude hrát Spojené státy jakožto „záložní síla“ odstrašující další ruskou agresi. Ministr obrany John Healey zopakoval slova premiéra Keira Starmera, že evropská bezpečnostní garance nemůže být efektivní bez jisté formy americké podpory, pravděpodobně letecké ochrany.
„Evropské země musí sehrát hlavní roli v této bezpečnostní záruce, ale potřebují americkou podporu, protože nakonec jsou to Spojené státy, kdo může poskytnout dostatečně silnou odstrašující sílu vůči Putinovi a zabránit mu v dalším útoku,“ uvedl Healey.
Starmer plánuje příští týden odletět do Washingtonu, kde chce o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu jednat přímo s prezidentem Donaldem Trumpem. Tato schůzka se stává klíčovým momentem pro budoucí mírové uspořádání a zapojení Západu do poválečné bezpečnosti Ukrajiny.
Ačkoliv ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý jednoznačně odmítl přítomnost vojsk NATO na Ukrajině, Spojené státy minulý týden daly najevo, že by budoucí bezpečnost Ukrajiny měla být vedena primárně evropskými státy.
Situace se vyvíjí dynamicky a zůstává nejistá. Evropští lídři horečně pracují na tom, co jsou jejich země ochotny nabídnout v rámci poválečných bezpečnostních opatření. Francie je v této otázce jedním z nejaktivnějších aktérů a právě prezident Emmanuel Macron hostil v pondělí v Paříži jednání evropských vůdců, kteří se snaží dosáhnout jednotného postoje k možnému nasazení sil na Ukrajině.
24. března 2026 21:01
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
Související
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou
včera
Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích
včera
Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři
včera
HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor
včera
Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi
včera
Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku
včera
Fotbal v Karviné nad propastí. Primátor a šéf klubu zmizel, sponzor končí spolupráci
včera
Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell
včera
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
včera
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
včera
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
včera
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
včera
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
včera
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
včera
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
včera
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
včera
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
včera
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
včera
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
včera