Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.
Podle britských vojenských představitelů by evropská záruka bezpečnosti nemusela nutně znamenat masivní přítomnost vojáků na frontové linii, uvedl server The Guardian. Místo toho by se z velké části mohla spoléhat na pokročilé zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti, které by monitorovaly případné ruské pokusy o porušení dohodnuté linie příměří či mírového urovnání.
Jednou z možných variant je dokonce scénář, v němž by v samotné Ukrajině nebyli rozmístěni žádní evropští vojáci, přičemž bezpečnostní opatření by se soustředila výhradně na dálkový monitoring. To by samozřejmě bylo přijatelné pro Moskvu, která v úterý znovu zopakovala, že nehodlá tolerovat přítomnost vojsk NATO na Ukrajině. Naopak Kyjev by takový model nepřijal, protože se obává, že by Rusko mohlo znovu zaútočit, pokud by v zemi nebyla dostatečně silná odstrašující síla.
Minulý týden Zelenskyj v rozhovoru pro britský deník The Guardian požadoval, aby bylo v rámci mírového urovnání rozmístěno na Ukrajině 100 000 až 150 000 vojáků. Takový počet by však bylo téměř nemožné zajistit pouze evropskými vojenskými silami.
Podle britských vojenských expertů by Spojené království mohlo přispět jednou nebo dvěma brigádami do mnohonárodní divize, kterou by vedlo. Brigáda obvykle čítá několik tisíc vojáků, takže britský příspěvek by byl poměrně omezený. Přitom je třeba brát v úvahu, že celkový počet britských vojáků dosáhl v říjnu pouze 71 347, přičemž Londýn se již zavázal k obraně Estonska v případě krize. Jakékoli další závazky v rámci Evropy by proto mohly být komplikované, zvláště pokud by se USA rozhodly snížit svou přítomnost na kontinentu.
Podle zpráv The Washington Post by početní stav evropských sil mohl dosáhnout asi 30 000 vojáků. Britské zdroje tuto informaci nepotvrdily, ale naznačily, že jde o nejpravděpodobnější rozsah, o němž se jedná.
Oficiální britská vyjádření znovu zdůraznila, že klíčovou roli v zajištění bezpečnosti Ukrajiny bude hrát Spojené státy jakožto „záložní síla“ odstrašující další ruskou agresi. Ministr obrany John Healey zopakoval slova premiéra Keira Starmera, že evropská bezpečnostní garance nemůže být efektivní bez jisté formy americké podpory, pravděpodobně letecké ochrany.
„Evropské země musí sehrát hlavní roli v této bezpečnostní záruce, ale potřebují americkou podporu, protože nakonec jsou to Spojené státy, kdo může poskytnout dostatečně silnou odstrašující sílu vůči Putinovi a zabránit mu v dalším útoku,“ uvedl Healey.
Starmer plánuje příští týden odletět do Washingtonu, kde chce o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu jednat přímo s prezidentem Donaldem Trumpem. Tato schůzka se stává klíčovým momentem pro budoucí mírové uspořádání a zapojení Západu do poválečné bezpečnosti Ukrajiny.
Ačkoliv ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý jednoznačně odmítl přítomnost vojsk NATO na Ukrajině, Spojené státy minulý týden daly najevo, že by budoucí bezpečnost Ukrajiny měla být vedena primárně evropskými státy.
Situace se vyvíjí dynamicky a zůstává nejistá. Evropští lídři horečně pracují na tom, co jsou jejich země ochotny nabídnout v rámci poválečných bezpečnostních opatření. Francie je v této otázce jedním z nejaktivnějších aktérů a právě prezident Emmanuel Macron hostil v pondělí v Paříži jednání evropských vůdců, kteří se snaží dosáhnout jednotného postoje k možnému nasazení sil na Ukrajině.
Související
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 1 hodinou
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 2 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 3 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 3 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 4 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 5 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 6 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 7 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 7 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 8 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 10 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
včera
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.
Zdroj: Libor Novák