Chybíš mi, Kime. Nezájem. Trump se musí připravit na zcela jiného vůdce KLDR, než se kterým se setkal

Žádný americký prezident se nevěnoval vztahům se Severní Koreou takovým způsobem jako Donald Trump. Bývalý prezident přešel od vyhrožování severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi „ohněm a hněvem“, pokud bude pokračovat v raketových testech, k udržování osobního kontaktu a několika setkáním, během nichž Trump tvrdil, že se do Kima „zamiloval“.

Nyní bude toto nepravděpodobné přátelství podrobeno zkoušce. Trumpův návrat do Bílého domu přichází v době zvýšené pohotovosti mezi Spojenými státy a jejich spojenci kvůli hrozbám plynoucím ze severokorejského režimu.

Panuje podezření, že Pchjongjang vyslal tisíce vojáků a značné množství munice do Ruska, které je v konfliktu s Ukrajinou, což západní lídři vnímají jako významnou eskalaci. Krátce před Trumpovým zvolením navíc Severní Korea otestovala mezikontinentální balistickou raketu s dosahem, který by mohl zasáhnout USA.

Na kampani Trump prohlásil, že Kim ho „postrádá“, a naznačil, že Severní Korea se nebude „chovat vzpurně“, až se vrátí do úřadu. Nová administrativa však bude muset čelit Kimovi, který je nyní odvážnější a potenciálně nebezpečnější než dříve.

Kima totiž podpořily rostoucí vazby s Moskvou a navíc zesílil svůj odpor vůči USA a Jižní Koreji po neúspěšných diplomatických jednáních během Trumpova prvního prezidentského období. Dohoda o omezení severokorejského jaderného programu se tím stává složitější, a to vyvolává otázky, zda Trump, známý svou impulzivní zahraniční politikou, nezmění požadavky USA na Severní Koreu.

Setkání mezi Trumpem a Kimem v letech 2018 a 2019 v Singapuru, Hanoji a demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou vytvořila bezprecedentní obrazovou dokumentaci pro oba vůdce. Trump, prezident světové demokratické velmoci, byl zachycen po boku autokratického vůdce známého svou brutální vládou a snahou budovat zbraně v rozporu se sankcemi OSN.

Trump se snažil dosáhnout toho, co se americkým prezidentům dříve nepodařilo – omezit severokorejský jaderný program. Pro Kima však tato setkání znamenala naději na ulehčení mezinárodních sankcí i příležitost získat prestiž na světové scéně. Tato jednání však skončila bez průlomu, přičemž summit v Hanoji skončil náhlým krachem, což pro Kima znamenalo značnou ztrátu tváře.

Od té doby Severní Korea odmítla další jednání s USA, obnovila testy zbraní a Kim slíbil, že počet jaderných zbraní v zemi „exponenciálně“ zvýší.

„Podmínky, za kterých nyní musíme jednat se Severní Koreou, se zásadně změnily ve srovnání s před pěti lety,“ uvedla pro CNN Rachel Minyoung Lee, seniorní analytička think tanku Stimson Center. Upozornila na „vyšší cenu“ severokorejského jaderného programu, který po Hanoji zaznamenal významný pokrok. Kromě toho zmiňuje změnu severokorejské zahraniční politiky, která je důsledkem zásadní nedůvěry vůči USA.

V loňském roce Kim výrazně změnil svůj postoj vůči Jižní Koreji, kterou nyní označuje za „trvalého nepřítele“. Zároveň vyzval svou armádu k urychlení příprav na válku v reakci na „konfrontační kroky“ USA, přičemž administrativa Joea Bidena posílila vojenská cvičení s Jižní Koreou a Japonskem.

Roste také Kimova spolupráce s Ruskem. Severokorejský vůdce se dvakrát setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého nazývá „nejbližším soudruhem“, a v červnu podepsali významnou obrannou dohodu. Západní činitelé zároveň varují před vznikající anti-západní osou tvořenou Čínou, Severní Koreou a Íránem, což Kimovi dodává více moci.

„Z Kimova pohledu má více co získat spojenectvím s Čínou a Ruskem než vyjednáváním s USA, kde výsledky nejsou jisté,“ uvedla Lee.

Všechny tyto faktory zvyšují napětí v otázce, zda by Kim souhlasil s opětovnými rozhovory, pokud by je Trump inicioval. Bývalý poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien pro CNN uvedl, že pokud by se Trump vrátil do úřadu, obnovil by jednání se Severní Koreou. O’Brien však zdůraznil nejistotu ohledně toho, zda by Kim byl ochoten se znovu zapojit.

Severokorejská státní média během léta reagovala na Trumpovy výroky, že ho Kim postrádá, a uvedla, že „je jim jedno“, kdo bude v USA vládnout. Přesto podle odborníků Kim nadále usiluje o mezinárodní uznání a zrušení sankcí.

Navzdory skepsi Kim možná bude považovat Trumpův návrat za příležitost. „Trumpův návrat by Kim Čong-una nepochybně povzbudil – alespoň by mu to umožnilo znovu obnovit osobní vztah s Trumpem a komunikovat s ním,“ uvedl Eul-Chul Lim z Univerzity Kyungnam v Soulu.

Otázkou však zůstává, zda bude Trump hledat novou dohodu, nebo zvýší napětí. „Trump se může chovat nepředvídatelně… jeho styl během prvního období nemusí být přesným ukazatelem jeho budoucího jednání,“ řekla analytička Duyeon Kim z Centra pro novou americkou bezpečnost.

Geopolitické změny od posledního Trumpova funkčního období navíc znamenají, že jeho druhá administrativa bude čelit jiným podmínkám pro jednání s KLDR.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Donald Trump

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

před 6 hodinami

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno před 6 hodinami

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo

Den po nové štědrovečerní pohádce Tři princezny nasadila Česká televize do vysílání další premiérovou pohádku Čarovné jablko, která vznikla ve spolupráci se sousedy ze Slovenska. Je o souboji dobra se zlem, jak jinak. Jak ale dopadl pomyslný souboj vánočních pohádek? 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy