Chybíš mi, Kime. Nezájem. Trump se musí připravit na zcela jiného vůdce KLDR, než se kterým se setkal

Žádný americký prezident se nevěnoval vztahům se Severní Koreou takovým způsobem jako Donald Trump. Bývalý prezident přešel od vyhrožování severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi „ohněm a hněvem“, pokud bude pokračovat v raketových testech, k udržování osobního kontaktu a několika setkáním, během nichž Trump tvrdil, že se do Kima „zamiloval“.

Nyní bude toto nepravděpodobné přátelství podrobeno zkoušce. Trumpův návrat do Bílého domu přichází v době zvýšené pohotovosti mezi Spojenými státy a jejich spojenci kvůli hrozbám plynoucím ze severokorejského režimu.

Panuje podezření, že Pchjongjang vyslal tisíce vojáků a značné množství munice do Ruska, které je v konfliktu s Ukrajinou, což západní lídři vnímají jako významnou eskalaci. Krátce před Trumpovým zvolením navíc Severní Korea otestovala mezikontinentální balistickou raketu s dosahem, který by mohl zasáhnout USA.

Na kampani Trump prohlásil, že Kim ho „postrádá“, a naznačil, že Severní Korea se nebude „chovat vzpurně“, až se vrátí do úřadu. Nová administrativa však bude muset čelit Kimovi, který je nyní odvážnější a potenciálně nebezpečnější než dříve.

Kima totiž podpořily rostoucí vazby s Moskvou a navíc zesílil svůj odpor vůči USA a Jižní Koreji po neúspěšných diplomatických jednáních během Trumpova prvního prezidentského období. Dohoda o omezení severokorejského jaderného programu se tím stává složitější, a to vyvolává otázky, zda Trump, známý svou impulzivní zahraniční politikou, nezmění požadavky USA na Severní Koreu.

Setkání mezi Trumpem a Kimem v letech 2018 a 2019 v Singapuru, Hanoji a demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou vytvořila bezprecedentní obrazovou dokumentaci pro oba vůdce. Trump, prezident světové demokratické velmoci, byl zachycen po boku autokratického vůdce známého svou brutální vládou a snahou budovat zbraně v rozporu se sankcemi OSN.

Trump se snažil dosáhnout toho, co se americkým prezidentům dříve nepodařilo – omezit severokorejský jaderný program. Pro Kima však tato setkání znamenala naději na ulehčení mezinárodních sankcí i příležitost získat prestiž na světové scéně. Tato jednání však skončila bez průlomu, přičemž summit v Hanoji skončil náhlým krachem, což pro Kima znamenalo značnou ztrátu tváře.

Od té doby Severní Korea odmítla další jednání s USA, obnovila testy zbraní a Kim slíbil, že počet jaderných zbraní v zemi „exponenciálně“ zvýší.

„Podmínky, za kterých nyní musíme jednat se Severní Koreou, se zásadně změnily ve srovnání s před pěti lety,“ uvedla pro CNN Rachel Minyoung Lee, seniorní analytička think tanku Stimson Center. Upozornila na „vyšší cenu“ severokorejského jaderného programu, který po Hanoji zaznamenal významný pokrok. Kromě toho zmiňuje změnu severokorejské zahraniční politiky, která je důsledkem zásadní nedůvěry vůči USA.

V loňském roce Kim výrazně změnil svůj postoj vůči Jižní Koreji, kterou nyní označuje za „trvalého nepřítele“. Zároveň vyzval svou armádu k urychlení příprav na válku v reakci na „konfrontační kroky“ USA, přičemž administrativa Joea Bidena posílila vojenská cvičení s Jižní Koreou a Japonskem.

Roste také Kimova spolupráce s Ruskem. Severokorejský vůdce se dvakrát setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého nazývá „nejbližším soudruhem“, a v červnu podepsali významnou obrannou dohodu. Západní činitelé zároveň varují před vznikající anti-západní osou tvořenou Čínou, Severní Koreou a Íránem, což Kimovi dodává více moci.

„Z Kimova pohledu má více co získat spojenectvím s Čínou a Ruskem než vyjednáváním s USA, kde výsledky nejsou jisté,“ uvedla Lee.

Všechny tyto faktory zvyšují napětí v otázce, zda by Kim souhlasil s opětovnými rozhovory, pokud by je Trump inicioval. Bývalý poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien pro CNN uvedl, že pokud by se Trump vrátil do úřadu, obnovil by jednání se Severní Koreou. O’Brien však zdůraznil nejistotu ohledně toho, zda by Kim byl ochoten se znovu zapojit.

Severokorejská státní média během léta reagovala na Trumpovy výroky, že ho Kim postrádá, a uvedla, že „je jim jedno“, kdo bude v USA vládnout. Přesto podle odborníků Kim nadále usiluje o mezinárodní uznání a zrušení sankcí.

Navzdory skepsi Kim možná bude považovat Trumpův návrat za příležitost. „Trumpův návrat by Kim Čong-una nepochybně povzbudil – alespoň by mu to umožnilo znovu obnovit osobní vztah s Trumpem a komunikovat s ním,“ uvedl Eul-Chul Lim z Univerzity Kyungnam v Soulu.

Otázkou však zůstává, zda bude Trump hledat novou dohodu, nebo zvýší napětí. „Trump se může chovat nepředvídatelně… jeho styl během prvního období nemusí být přesným ukazatelem jeho budoucího jednání,“ řekla analytička Duyeon Kim z Centra pro novou americkou bezpečnost.

Geopolitické změny od posledního Trumpova funkčního období navíc znamenají, že jeho druhá administrativa bude čelit jiným podmínkám pro jednání s KLDR.

Související

Joe Biden

Projekt 2025 bude pro USA katastrofa, varuje Biden Trumpa

Prezident Joe Biden v rámci svého projevu v institutu Brookings upozornil na hrozby plynoucí z implementace tzv. Projektu 2025, který připravují konzervativní skupiny jako plán na radikální přestavbu americké vlády. Biden doufá, že příští prezident tento plán nepodpoří.
Donald Trump a princ William se setkali v Paříži. (7.12.2024)

Palác prozradil, o čem princ William hovořil s Donaldem Trumpem

Princ William v sobotu reprezentoval Velkou Británii na znovuotevření katedrály Notre-Dame v Paříži, kde se setkal se světovými státníky. Jedním z nich byl zvolený americký prezident Donald Trump. Oba muži během schůzky řešili speciální vztah mezi svými zeměmi. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Donald Trump

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy