Chybíš mi, Kime. Nezájem. Trump se musí připravit na zcela jiného vůdce KLDR, než se kterým se setkal

Nyní bude toto nepravděpodobné přátelství podrobeno zkoušce. Trumpův návrat do Bílého domu přichází v době zvýšené pohotovosti mezi Spojenými státy a jejich spojenci kvůli hrozbám plynoucím ze severokorejského režimu.

Panuje podezření, že Pchjongjang vyslal tisíce vojáků a značné množství munice do Ruska, které je v konfliktu s Ukrajinou, což západní lídři vnímají jako významnou eskalaci. Krátce před Trumpovým zvolením navíc Severní Korea otestovala mezikontinentální balistickou raketu s dosahem, který by mohl zasáhnout USA.

Na kampani Trump prohlásil, že Kim ho „postrádá“, a naznačil, že Severní Korea se nebude „chovat vzpurně“, až se vrátí do úřadu. Nová administrativa však bude muset čelit Kimovi, který je nyní odvážnější a potenciálně nebezpečnější než dříve.

Kima totiž podpořily rostoucí vazby s Moskvou a navíc zesílil svůj odpor vůči USA a Jižní Koreji po neúspěšných diplomatických jednáních během Trumpova prvního prezidentského období. Dohoda o omezení severokorejského jaderného programu se tím stává složitější, a to vyvolává otázky, zda Trump, známý svou impulzivní zahraniční politikou, nezmění požadavky USA na Severní Koreu.

Setkání mezi Trumpem a Kimem v letech 2018 a 2019 v Singapuru, Hanoji a demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou vytvořila bezprecedentní obrazovou dokumentaci pro oba vůdce. Trump, prezident světové demokratické velmoci, byl zachycen po boku autokratického vůdce známého svou brutální vládou a snahou budovat zbraně v rozporu se sankcemi OSN.

Trump se snažil dosáhnout toho, co se americkým prezidentům dříve nepodařilo – omezit severokorejský jaderný program. Pro Kima však tato setkání znamenala naději na ulehčení mezinárodních sankcí i příležitost získat prestiž na světové scéně. Tato jednání však skončila bez průlomu, přičemž summit v Hanoji skončil náhlým krachem, což pro Kima znamenalo značnou ztrátu tváře.

Od té doby Severní Korea odmítla další jednání s USA, obnovila testy zbraní a Kim slíbil, že počet jaderných zbraní v zemi „exponenciálně“ zvýší.

„Podmínky, za kterých nyní musíme jednat se Severní Koreou, se zásadně změnily ve srovnání s před pěti lety,“ uvedla pro CNN Rachel Minyoung Lee, seniorní analytička think tanku Stimson Center. Upozornila na „vyšší cenu“ severokorejského jaderného programu, který po Hanoji zaznamenal významný pokrok. Kromě toho zmiňuje změnu severokorejské zahraniční politiky, která je důsledkem zásadní nedůvěry vůči USA.

V loňském roce Kim výrazně změnil svůj postoj vůči Jižní Koreji, kterou nyní označuje za „trvalého nepřítele“. Zároveň vyzval svou armádu k urychlení příprav na válku v reakci na „konfrontační kroky“ USA, přičemž administrativa Joea Bidena posílila vojenská cvičení s Jižní Koreou a Japonskem.

Roste také Kimova spolupráce s Ruskem. Severokorejský vůdce se dvakrát setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého nazývá „nejbližším soudruhem“, a v červnu podepsali významnou obrannou dohodu. Západní činitelé zároveň varují před vznikající anti-západní osou tvořenou Čínou, Severní Koreou a Íránem, což Kimovi dodává více moci.

„Z Kimova pohledu má více co získat spojenectvím s Čínou a Ruskem než vyjednáváním s USA, kde výsledky nejsou jisté,“ uvedla Lee.

Všechny tyto faktory zvyšují napětí v otázce, zda by Kim souhlasil s opětovnými rozhovory, pokud by je Trump inicioval. Bývalý poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien pro CNN uvedl, že pokud by se Trump vrátil do úřadu, obnovil by jednání se Severní Koreou. O’Brien však zdůraznil nejistotu ohledně toho, zda by Kim byl ochoten se znovu zapojit.

Severokorejská státní média během léta reagovala na Trumpovy výroky, že ho Kim postrádá, a uvedla, že „je jim jedno“, kdo bude v USA vládnout. Přesto podle odborníků Kim nadále usiluje o mezinárodní uznání a zrušení sankcí.

Navzdory skepsi Kim možná bude považovat Trumpův návrat za příležitost. „Trumpův návrat by Kim Čong-una nepochybně povzbudil – alespoň by mu to umožnilo znovu obnovit osobní vztah s Trumpem a komunikovat s ním,“ uvedl Eul-Chul Lim z Univerzity Kyungnam v Soulu.

Otázkou však zůstává, zda bude Trump hledat novou dohodu, nebo zvýší napětí. „Trump se může chovat nepředvídatelně… jeho styl během prvního období nemusí být přesným ukazatelem jeho budoucího jednání,“ řekla analytička Duyeon Kim z Centra pro novou americkou bezpečnost.

Geopolitické změny od posledního Trumpova funkčního období navíc znamenají, že jeho druhá administrativa bude čelit jiným podmínkám pro jednání s KLDR.