Čína po víkendových protestech zavádí mimořádnou úroveň cenzury, píše deník

Čína po protestech, při kterých lidé požadovali nejen konec covidových uzávěr, ale i rezignaci prezidenta Si Ťin-pchinga, sice začala s částečným uvolňováním pandemických restrikcí, ale zároveň sleduje, zadržuje a vyslýchá účastníky protestů. Úřady v zemi také zavádějí nejvyšší stupeň cenzury. Podle deníku The Guardian to vyplývá ze směrnic čínských úřadů, které zveřejnil twitterový účet, jenž sdílí informace o protestech.

Uniklé směrnice, které vydali úředníci pověření správou čínského kybernetického prostoru, ohlašují "první úroveň nouzové internetové odezvy, nejvyšší úroveň správy obsahu". Ta spočívá v rychlé identifikaci, řešení a podávání informací o tzv. "off-line nepokojích" a "nedávných významných událostech v různých provinciích".

Směrnice také podle webu China Digital Times zmiňují konkrétní dny, ve kterých by úředníci zodpovědní za cenzuru měli být obzvlášť obezřetní, jako jsou Mezinárodní den lidských práv, Mezinárodní den boje proti korupci a den, kdy uplyne týden od požáru v metropoli Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Ten si vyžádal deset obětí a byl jednou z rozbušek víkendových protestů. Objevily se totiž informace, že kvůli protipandemickým opatřením se lidé nemohli dostat z hořící budovy a záchranáři zase nemohli k nim. Úřady to popírají.

Ukazují se tak konkrétní obavy úřadů v Číně z rostoucího zájmu občanů o obcházení velkého čínského firewallu, neboli systému cenzury, který znemožňuje nebo značně omezuje přístup na mnohé zahraniční weby včetně sociálních sítí Facebook a Twitter.

Přestože byly v čínském kyberprostoru informace o protestech cenzurovány, mnoho lidí v Číně získalo přístup na zahraniční sociální sítě přes VPN, jejichž používání je pro většinu čínské populace nelegální. Videa a fotky z protestů se tak dostaly do přísně cenzurovaného čínského kyberprostoru i díky tomu, že je aktivisté průběžně ukládali na zahraničních platformách.

Několik uživatelů sociálních sítí již v minulosti uvedlo, že příslušníci bezpečnostních složek běžně lidem kontrolují telefony, zda v nich nemají aplikace související s VPN či aplikaci Telegram.