ROZHOVOR | Putin na žádném příměří zájem nemá, pouze se snaží proces protahovat a odsouvat, říká Drmola

Podle bezpečnostního experta Jakuba Drmoly z Masarykovy univerzity v Brně nebyla Putinova účast nikdy reálně na stole. „Putin do Istanbulu dorazit původně neplánoval a ani nic takového nesliboval,“ uvedl pro EuroZprávy.cz. Dodal také, že „on sám na žádném příměří zájem nemá, pouze se snaží proces protahovat a odsouvat“.

Drmola upozornil i na širší politický kontext. „Dalším faktorem je to, že se dlouhodobě snaží delegitimizovat Zelenského, tudíž setkání s ním by z toho pohledu mohlo působit jako ‚pod jeho úroveň‘,“ vysvětlil.

Účast na jednání původně naznačil i americký prezident Donald Trump, který měl do Istanbulu dorazit za předpokladu, že se setkají oba hlavní aktéři konfliktu. Nakonec však svou účast nepotvrdil.

Redakce se proto Drmoly zeptala, zda Putinova absence může být vnímána jako signál i směrem ke Spojeným státům. Odpověď byla jednoznačná: „Žádný explicitní vzkaz za tím nebyl, vzhledem k tomu, že nic takového ani neslíbil. Jde to ovšem interpretovat jako nízkou důvěru v to, že z těch jednání něco vzejde.“

Západní spojenci včetně Spojených států, Velké Británie, Německa, Francie a Polska varovali Rusko, že pokud od pondělí nepřistoupí na navrhované třicetidenní příměří, přistoupí k dalším represivním opatřením.

Drmola v této souvislosti přiblížil různé možnosti Západu. „Nejspíš další sankce, cílené na ekonomiku, finance, technologie, stínovou flotilu a tak dále. Ten 17. sankční balíček dnes již koluje i médii. Dále mohou být ve hře dodávky dalších systémů na Ukrajinu jako je např. německý Taurus,“ doplnil.

Evropská unie skutečně posiluje tlak na Moskvu. Jak informoval server Euractiv, vyslanci členských států, včetně Slovenska a Maďarska, se ve středu dohodli na v pořadí již 17. sankčním balíčku proti Ruské federaci.

Nový balíček zahrnuje mimo jiné zákaz vydávání víz a zmrazení majetku vybraných ruských politických a obchodních představitelů. Bruselské opatření cílí rovněž na klíčové prvky ruského vojenského a logistického aparátu – konkrétně jde o zákaz vývozu chemikálií využitelných při výrobě zbraní a o obchodní omezení pro desítky firem podezřelých z obcházení předchozích sankcí.

Zásadním prvkem nového režimu je i seznam téměř 200 lodí tzv. „stínové flotily“ – ropných tankerů, které podle EU slouží k obcházení cenového stropu na vývoz ruské ropy. Unie se tímto krokem snaží narušit ruské příjmy z energetického sektoru, které stále tvoří klíčový zdroj financování války proti Ukrajině.