EU ostře odmítá obchodní dohodu s Trumpem po vzoru Velké Británie. Hrozí odvetnými opatřeními

„Pokud EU dostane to, co dostala Velká Británie, může Spojené státy očekávat naše protiopatření,“ prohlásil švédský ministr obchodu Benjamin Dousa před začátkem zasedání unijních ministrů obchodu v Bruselu.

Podle Dousy je vyhlídka na uzavření jakékoli dohody s USA v nejbližší době velmi nepravděpodobná. Jeho slova přicházejí jen několik dní poté, co Spojené státy uzavřely s Velkou Británií obchodní pakt, který sice snížil cla na britský vývoz aut a oceli, ale zachoval univerzální desetiprocentní clo, které prezident Trump zavedl 2. dubna — na den, který Bílý dům symbolicky označil jako „Den osvobození“.

Ještě kontroverznější byl následný krok Spojených států a Číny, které během několika dní dosáhly vlastní dohody o výrazném snížení cel: Washington se zavázal ke clům ve výši 30 % a Peking reagoval s 10% sazbou. Tento posun ve vztazích mezi dvěma globálními rivaly posílil obavy v Bruselu, že Evropa zůstává mimo hru.

Přesto evropský vyjednavač Maroš Šefčovič potvrdil, že měl ve středu „konstruktivní“ telefonát s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem. Oba se shodli, že je nutné „zintenzivnit technické konzultace“, a Šefčovič uvedl, že se brzy osobně setká s hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.

Evropská komise mezitím pokračuje ve snaze udržet jednotu členských států při vyjednávání s Washingtonem, aby předešla roztříštěnému přístupu, který by oslabil vyjednávací pozici bloku.

Čtvrteční schůzka ministrů následovala poté, co Spojené státy oficiálně předaly Evropské unii dopis, v němž vyložily obecné principy, které by měly být součástí budoucí dohody. Tento krok je prvním náznakem ochoty americké administrativy jednat s EU o urovnání obchodní války.

Obě strany mají zájem spolupracovat na řešení nadbytečné kapacity v ocelářském průmyslu, snižování závislosti na kritických surovinách a rozvíjení spolupráce v oblastech jako jsou čipy a umělá inteligence. „Jsme přesvědčeni, že v některých oblastech dosáhneme mnohem lepších výsledků, pokud budeme jednat jako spojenci,“ uvedl Šefčovič.

Polský ministr hospodářství Michał Baranowski považuje nové americké dohody s Čínou a Velkou Británií za známku deeskalace napětí. Zároveň ale varoval před zbrklostí. „Hlavní poučení z těchto dohod je jasné: nesmíme spěchat. Nejde o rychlou dohodu, ale o kvalitní dohodu,“ zdůraznil Baranowski, který schůzce předsedal.

Evropská komise byla ve čtvrtek rovněž kritická k dohodě mezi Británií a USA. „Nejde o skutečnou dohodu, ale spíše o politické gesto k zahájení jednání,“ uvedl šéf komise pro vztahy s USA Matthias Jørgensen před poslanci Evropského parlamentu. Podle něj navíc texty dohody naznačují politické ústupky Londýna v otázkách hovězího masa a automobilů.

Situace je napjatá i kvůli blížícímu se termínu: pokud EU a USA nedosáhnou dohody do začátku července, vstoupí v platnost dodatečné clo ve výši 20 %. Kromě desetiprocentní sazby tak Washington stále uplatňuje i 25% clo na automobily, ocel a hliník.

„O tento typ dohody nemáme zájem. Cílem je seriózní jednání, které povede k opravdovému obchodnímu partnerství,“ uvedl jeden z unijních diplomatů, který tím shrnul postoj většiny členských států. „To samozřejmě vyžaduje víc času a zodpovědnosti než vyvěšení formálního dokumentu bez reálného dopadu.“

Francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin zdůraznil, že současný stav je „neúnosný“. Varoval také před klamavým dojmem, že zachování desetiprocentního cla je pozitivní výsledek: „Musíme si dávat pozor, abychom nesklouzli k přesvědčení, že udržení stávajících cel je nějakou výhrou.“

Zatímco většina států EU drží jednotnou linii proti základnímu clu, Maďarsko se jako obvykle odlišuje. „Myslím, že by to bylo spravedlivé řešení,“ prohlásil Levente Magyar, náměstek ministra zahraničních věcí a obchodu. Jeho výrok potvrzuje, že v rámci EU zůstávají různé národní zájmy a že vyjednávání s Trumpovým Bílým domem nebude snadné.