Co se bude na Ukrajině dít dál? Protiofenzíva neuspěla, Kyjev a USA hledají další řešení

Zelenskyj dorazil do USA v pondělí, aby jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem a členy Kongresu. V době, kdy Ukrajina čelí neúspěchům na frontě a republikánská podpora pro finanční pomoc slábne, je naléhavě nutné nalézt efektivní strategii.

Nová snaha přichází po neúspěšné protiofenzivě, kdy se Ukrajincům nepodařilo znovu získat Ruskem okupovaná území, a po náročných jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli. Někteří vysocí američtí činitelé vyjádřili obavy, že zamrzne-li válka v příštím roce v dlouhé patové situaci, získá ruský prezident Vladimir Putin převahu.

Moskva má nyní více vojáků, munice a raket, což vytváří vyšší palebnou převahu díky flotile bojových dronů. Analytici varují, že čím déle bude válka považována za patovou, tím složitější bude zajistit další americkou finanční podporu pro Kyjev.

Podle serveru Spojené státy posilují osobní vojenské poradenství poskytované Ukrajině a vysílají do Kyjeva generálporučíka Antonia Aguta, který má na starosti podporu Ukrajiny, aby strávil více času v napadené zemi a komunikoval úžeji s ukrajinským vojenským velením.

Američané prosazují konzervativní strategii zaměřenou na udržení ukrajinského území, vybudování opevnění a posílení zásob a sil v průběhu roku. Ukrajinci zase uvažují o přechodu k útoku, buď na zemi, nebo pomocí dálkových úderů, inspirovaných dřívějšími úspěšnými operacemi na Krymu.

Cílem je dosahovat symbolických vítězství. Existují však i známky kompromisu, přičemž američtí představitelé jsou otevřeni novým myšlenkám Ukrajiny, vycházejícím z letošních úspěchů na Krymu. I přes protiofenzivu, která nebyla zcela úspěšná, se podařilo Kyjevu dosáhnout významných námořních vítězství a udržet otevřené některé lodní trasy. 

Největší konflikt v Evropě od druhé světové války trvá téměř dva roky a zdá se, že konec jen tak nepřijde. Žádná ze stran v boji nezasadila rozhodující úder. Ukrajinští vojáci, přežívající v zimních zákopech, přiznávají, že vstupují do druhé zimy od ruské invaze vyčerpaní. Čelí mocnosti s bohatými zdroji a jadernými zbraněmi, která má více než trojnásobek obyvatelstva Ukrajiny.

Ukrajinci si uvědomují potřebu vojenské pomoci ze Západu, ale situaci komplikuje skutečnost, že od října je pozornost zaměřena na válku mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy.

Ruské jednotky v současné době okupují přibližně 17,5 % území Ukrajiny. Po odolání ukrajinské protiofenzivě, která nedokázala prolomit rozsáhlé obranné linie na jihu a východě země, se Rusové opět vrátili k útokům ve východním směru.

Letošní vyhlídky jsou podle Reuters v ostrém kontrastu s nadějí, která panovala v Ukrajině loni. Síly Kyjeva porazily ruské jednotky kolem ukrajinské metropole a na severu a na podzim znovu dobyly území na severovýchodě a jihu země.

V této válce, která si vyžádala stovky tisíc obětí a způsobila rozsáhlá zničení měst a vesnic, narůstá počet mrtvých. Každodenním jevem jsou útoky dronů a bombardování. Město Charkov na severovýchodě Ukrajiny staví podzemní školy, aby děti mohly bezpečně získávat vzdělání.

V souvislosti s válkou se stále častěji hovoří o patové situaci. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se už dříve pokusil rozptýlit obavy z nedostatečného pokroku ukrajinské armády v boji proti ruským okupantům. Kuleba na schůzce Rady NATO - Ukrajina prohlásil, že neexistuje patová situace na bojištích na Ukrajině.

"Musíme pokračovat, musíme bojovat dál, Ukrajina nemůže ustoupit," řekl Kuleba a za strategický cíl Ukrajiny označil osvobození celého svého území včetně poloostrova Krym. Dodal, že tento cíl "zůstává nezměněn" a Ukrajinu při jeho naplňování "nic nezastaví".

Kuleba zároveň vyzval členy NATO, aby "výrazně posílili" výrobu zbraní ve svých zemích, jakož i munice a jiného vojenského materiálu, kterým podporují Ukrajinu. Zároveň vyjádřil naději, že i NATO i EU již brzy přijmou další dalekosáhlé závazky pomoci pro Ukrajinu.