Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníku The New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list. V úterý k tomu pravděpodobně použila upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby, uvádí shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.
V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, přičemž zemřeli tři ruští vojáci a vznikly materiální škody. Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Kyjev se k útokům oficiálně nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.
Nejméně jeden z pondělních útoků podle informací NYT koordinovala ukrajinská speciální jednotka poblíž zasaženého cíle. Jak se na ruské území dostala, ale není jasné.
"To, že Ukrajina dokáže provést útoky v hloubi Ruska, není důležité jen z armádního hlediska. Je to také signál, že pokud Rusko bude ve válce pokračovat, bude ho to něco stát a že Rusko je stejně jako Ukrajina zranitelné vůči dronům a střelám s dlouhým doletem," sdělil NYT k pondělním útokům Max Bergmann, bývalý americký diplomat, který působí v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Západní spojenci odmítli Kyjevu dodávat zbraně s dlouhým dosahem, aby se vyvarovali hlubšího vtažení do války mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajinský výrobce zbraní Ukroboronprom ale v říjnu uvedl, že zakončuje vývoj dronů s doletem asi 1000 kilometrů a s bojovou hlavicí vážící 75 kilogramů. V neděli pak podnik podle NYT sdělil, že dokončil testování zbraně.
Kyjev však k pondělním útokům patrně využil sovětské drony Tupolev Tu-141, známé také pod názvem Striž, které původně sloužily k výzvědným účelům, shodli se západní experti oslovení agenturou AFP. Také například podle ruského listu Kommersant šlo právě o tato zařízení.
"Nejde o sofistikovanou technologii," řekl AFP Jean-Christophe Noël, který působí ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI). "Ukrajincům se k ní ale podařilo přidat výbušnou nálož a navádění pomocí GPS," dodal Noël.
Drony Tu-141 dokážou zůstat ve vzduchu jen omezenou dobu a musejí letět přímo k zamýšlenému cíli. Kvůli své zastaralé technologii jsou také snadným cílem pro moderní protivzdušnou obranu, a mohou tak být lehce sestřeleny, napsala agentura AP. Skutečnost, že se v pondělí Ukrajině povedlo letiště v Rusku zasáhnout, vyčítal ruskému armádnímu velení například ruský proválečný komentátor na platformě Telegram s přezdívkou Milinfolive. Ruské ministerstvo obrany ale nyní tvrdí, že ruská protivzdušná obrana drony sestřelila a že oběti a škody způsobily jejich úlomky.
Na vojenském letišti u Kursku hoří zásobník ropy po možném útoku dronu
Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt na sociální síti dnes napsal, že letiště se stalo terčem útoku ukrajinského dronu. Oběti nejsou hlášeny. Požár podle gubernátora stále trvá. Na místo podle agentury TASS vyjely tři speciální hasičské vlaky. Kyjev se k incidentu nevyjádřil. Spojené státy večer uvedly, že nepodporují Ukrajinu v tom, aby útočila mimo své hranice.
Kursk leží zhruba 100 kilometrů od hranic napadené země. Starovojt minulý týden uvedl, že ukrajinské jednotky provedly v oblasti několik útoků, které způsobily výpadky proudu. Ukrajina se nepřihlásila ani k dnešnímu útoku, ani žádnému z minulého týdne.
V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, zabily tři vojáky a způsobily materiální škody. Ani k těmto útokům se Kyjev nepřihlásil. Jednalo by se nicméně o ukrajinský útok provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Tyto strategické bombardéry odpalují střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině, v posledních týdnech i proti objektům energetické infrastruktury.
Americké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že údery mimo hranice Ukrajiny nepodporuje, ale že USA zemi poskytují to, co potřebuje k obraně svého území.
BBC napsala, že ukrajinské ozbrojené síly nemají podle dostupných informací ve výzbroji prostředek s doletem umožňujícím zasáhnout letiště v Engelsu a u Rjazaně, ale na podzim ukrajinské zbrojovky informovaly, že dokončují vývoj dronu o doletu 1000 kilometrů. Podrobnosti útoků ale dosud nejsou známé.
Související
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
Aktuálně se děje
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
včera
Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31
včera
Počasí bude o víkendu chladné, objeví se ranní mrazíky
11. listopadu 2026 21:06
Okamura vysvětlil, proč ministerstvo pod vedením SPD nepustilo vojáky na evropské cvičení
11. listopadu 2026 19:45
Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají
11. listopadu 2026 18:26
Rázná slova lídrů na COP31: Nastal čas se probudit, jinak svět v dosavadní podobě skončí
11. listopadu 2026 17:08
Čeští vojáci se nezúčastnili společného cvičení evropských armád v Polsku. Podle Pavla je to nešťastné
11. listopadu 2026 15:55
Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců
11. listopadu 2026 14:38
Sněmovna reprezentantů těsnou většinou zablokovala snahu o impeachment Hegsetha
11. listopadu 2026 13:20
Druhý den mírových jednání: Kyjev odmítnul americký návrh na překreslení ukrajinských hranic
11. listopadu 2026 12:03
Piráti v Praze míří do opozice. Primátorem bude Petr Hlaváček
Po pěti týdnech náročných vyjednávání je na pražské politické scéně definitivně jasno a po osmi letech vládnutí odcházejí dosavadní pirátští zástupci do opozice. Vítězné hnutí STAN se dohodlo na vytvoření nové koalice se SPOLU pro Prahu a uskupením Praha sobě, přičemž budoucím primátorem metropole se má stát dosavadní náměstek Petr Hlaváček.
Zdroj: Libor Novák