Duda dnes oznámí, koho jmenuje příštím premiérem

Mastelarek napsal, že "po konzultacích a hlubokých úvahách prezident už rozhodl ohledně tzv. prvního ústavního kroku, tedy jmenování premiéra. Rozhodnutí je konečné, a proto všem, kteří apelují na prezidenta, doporučuji klidně očekávat jeho večerní projev."

Proevropská Občanská koalice, vedená bývalým premiérem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, společně se středovou Třetí cestou a Novou levicí plánuje sestavit příští polskou vládu.

Tato tři uskupení mají většinu v dolní komoře polského parlamentu, Sejmu. Jejich zástupci v posledních týdnech vyzývali prezidenta Dudu, aby jmenoval premiérem toho, kdo má šanci získat důvěru Sejmu.

Duda, blízký spojenec národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), před volbami naznačoval, že pověří zástupce té strany, která volby vyhraje. Mezi vážné kandidáty na post premiéra Duda zmínil Tuska a současného premiéra Mateusze Morawieckého z PiS.

Dosud vládnoucí strana PiS sice ve volbách získala nejvíce hlasů, ale ne dost na to, aby měla v parlamentu většinu. Její šance na nalezení koaličního partnera hodnotí politologové jako mizivé.

Podle polské ústavy existují tři možné kroky po parlamentních volbách. Prvním krokem je svolání nového Sejmu a Senátu prezidentem do 30 dnů od voleb. Během prvního zasedání Sejmu musí dosavadní premiér podat demisi, kterou prezident přijme.

Odstupující vláda pokračuje ve svém úřadu až do jmenování nové vlády. Prezident poté nominuje nového premiéra, obvykle na základě politické většiny v parlamentu. Nový premiér následně navrhne nový kabinet prezidentovi, který jej jmenuje do 14 dnů od prvního zasedání Sejmu.

Nový premiér následně žádá Sejm o důvěru během dalších 14 dnů. Pokud vláda nedostane důvěru, iniciativa přechází na Sejm. V případě, že se nepodaří sestavit vládu ani na třetí pokus, prezident musí vyhlásit nové volby.

Tusk už dříve adresoval výzvu prezidentovi Andrzeji Dudovi, aby urychlil své rozhodnutí ohledně jmenování nové vlády. Podle Reuters uvedl, že "lidé čekají na první rozhodnutí, která následují po těchto volbách. Velmi bych pana prezidenta požádal, aby rychle a energicky jednal."

Tusk také zdůraznil vysokou účast ve volbách, která dosáhla více než 74 procent, což byla nejvyšší účast od pádu komunistického režimu v roce 1989.

Celkem se do Sejmu dostane pět politických uskupení. Právo a spravedlnost, které vládne v Polsku osm let, získalo 35,67 procent hlasů, zatímco Občanská koalice dosáhla 30,46 procent. Třetí cestu podpořilo více než 14,4 procent voličů, a čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,55 procenty hlasů. Do parlamentu se také probojovala ultrapravicová Konfederace s 7,14 procenty hlasů. 

Volby byly některými analytiky považovány za nejdůležitější od roku 1989, protože rozhodly o budoucnosti polské demokracie a vztahu země s Evropskou unií. Za osm let u moci PiS ovládla státní společnosti a klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií.

Mezinárodní organizace tvrdí, že vláda PiS porušuje principy právního státu a práva členů LGBTQ+ komunity. Strany proevropské opozice slibují, že v případě nástupu k moci zruší kontroverzní opatření uplynulých let, včetně reforem soudnictví, které přivedly soudnictví pod politickou kontrolu a vedly k pozastavení výplat peněz na plán obnovy Polska ze strany Evropské komise.

PiS tak zůstává nejsilnější politickou silou i po volbách, ale tři opoziční strany už slavily možnost, že by mohly sestavit novou vládu. "Toto pochmurné období je pryč, vláda PiS skončila," řekl bývalý šéf Evropské rady (ER) svým příznivcům a dodal, že "Polsko zvítězilo, demokracie zvítězila" poté, co exit polly naznačily, že opoziční strany budou mít většinu nad PiS .

Jediným možným koaličním partnerem PiS je ultrapravicová Konfederace Svoboda a nezávislost. I tak je to ale málo na vládní většinu. Polský opoziční blok Třetí cesta nemá v úmyslu vést rozhovory o možné koaliční vládě s úřadující konzervativní stranou.