Katalánsko přitvrzuje a hrozí Madridu rozpoutáním ústavní krize

Volání po nezávislosti sílí mezi Katalánci od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského "národa". Když Madrid v roce 2012 navíc zamítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodla se regionální vláda uspořádat referendum. Katalánsko je druhým největším společenstvím Španělska. Centrem oblasti je velkoměsto Barcelona s více než 3 miliony obyvatel.

"Zákon a dialog, to jsou cesty, jak situaci v Katalánsku vyřešit... Nikdo není nad zákonem," řekl Rajoy. "Chci, abychom zůstali spolu," dodal.

Prohlášení, jak upozornila AFP, učinila den poté, co představitelé Katalánska dali na vědomí, že se ohradí proti prozatímnímu rozhodnutí ústavního soudu. Ten prozatím přípravu na referendum chystané na 9. listopadu pozastavil. Katalánské separatistické strany tvrdí, že jsou jednotné a že mohou rozpoutat největší ústavní krizi ve Španělsku za posledních několik desetiletí.

Politolog z Mezinárodního politologického ústavu na Masarykově univerzitě v Brně Vít Hloušek už před dvěma roky upozornil, že Katalánci spíše chtějí posílit svou pozici ke vztahu k centrální vládě v Madridu.

"Spíše jde o snahu posílit pozici Katalánska pro vyjednávání s centrální vládou například o kompetencích či daňových privilegiích," vysvětluje politolog.

Není totiž vůbec jisté, že by se bohatému Katalánsku odtržení od Španělska vyplatilo. Kdyby se Katalánsko osamostatnilo, muselo by převzít i podstatnou část španělského státního dluhu, uvedl ČRo. "Velmi pravděpodobně by se omezil obchod se zbývajícími částmi Španělska a vůbec není jisté, že by tento výpadek dokázali nahradit obchodem s jinými státy EU," varuje Hloušek před iluzí, kterou katalánští politici voličům nabízejí.