Bude to bolet! Analýza varuje Evropskou unii před katastrofou

NÁZOR - Jen kvůli tomu, že jde o klaunskou show, která téměř každý den nabízí nové epizody, nelze Evropanům odpustit, že ignorují skutečnost, že brexit poškodí i je samotné, varuje antropolog a publicista Joris Luyendijk. V komentáři pro server The Guardian deklaruje, že jak se datum britského odchodu z EU přibližuje a vláda Theresy Mayové pokračuje v politickém kamikadze a od Unie požaduje politicky nepředstavitelné věci, je načase, aby se Evropané probudili a byli připraveni na nejhorší.

Zchudnou všichni

Ve čtvrtek nizozemská vláda zveřejnila zprávu poradní firmy KPMG analyzující dopady tvrdého brexitu, nebo-li varianty, že Spojené království opustí 29. března 2019 EU bez jakékoliv dohody, poukazuje Luyendijk. Uvádí, že obsahuje praktické důsledky a chladná čísla, která stojí za ostrou rétorikou, podle níž je žádná dohoda pro Británii lepší než špatná dohoda.     

Pokud Británie koncem března 2019 "vypadne" z EU, nizozemské společnosti obchodující se Spojeným královstvím si budou muset vyjednat celých 4,2 milionu vývozních a 750 tisíc dovozních licencí, nastiňuje publicista. Dodává, že za situace, kdyby obě země měly tou dobou fungující celní systém - což se s ohledem na stávající nekompetentní britskou vládu otázkou -, by se náklady na jednu takovou licenci pohybovaly mezi 80-130 eury (zhruba 2000-3250 korun).   

Celková cena za tyto nová pravidla by na nizozemské straně činila 600 milionů eur (přes 15 miliard korun), nehledě na náklady na nové vývozní a dovozní cla, daň z přidané hodnoty a další specifické regulace v jednotlivých sektorech, podotýká Luyendijk. Připomíná, že 35 tisíc malých a středních nizozemských podniků navíc není zvyklých obchodovat se zeměmi mimo EU, což si vyžádá náklady v řádu 20-50 tisíc eur (500 tisíc - 1,25 milionu korun) na úpravu jejich počítačových systémů.

"Tvrdý brexit by každého Nizozemce stál průměrně tisíc eur (přes 25 tisíc korun)," varuje antropolog. Doplňuje, že podle zmíněné zprávy by se zřejmě navíc projevilo nevyhnutelné ekonomické zpomalení, ne-li recese v Británii.

Pokud Spojené království odejde z EU bez dohody, musí se v rámci obchodní výměny vrátit k základním pravidlům Světové obchodní organizace (WTO), vysvětluje Luyendijk. Připomíná, že finanční služby a letecká doprava však do režimu WTO nespadají, což znamená, že po odchodu Británie bez dohody musí obě odvětví okamžitě přestat s EU obchodovat, přičemž jen mezi Amsterdamem a Londýnem denně létá na 60 spojů, jeden každých 15 minut.   

Hrozí zhroucení společného trhu

Podobně jako americký prezident Donald Trump jsou i zastánci brexitu  hluší k informacím a důkazům, které nezapadají do jejich emočních potřeb, tvrdí antropolog. Soudí, že z tohoto důvodu nadále doufají a trvají na tom, že EU se bude snažit vyhnout těmto obchodním překážkám, podvolí se a umožní Británii "sníst celý koláč", tedy vyvázat se ze závazků vyplývajících z členství v EU a zároveň si užívat mnoha s ním spojených výhod.  

"To se prostě nestane. Dokonce i horlivě pro-britská nizozemská vláda dala opakovaně jasně najevo, že Británie stojí před jednoduchou volbou," zdůrazňuje Luyendijk. Spojené království se podle něj může buď podvolit a přijmout podmínky EU pro pokračování hladkého obchodu, nebo se stane třetí zemí na periferii Evropy, jako Maroko či Turecko, s rozdílem že Turecko bude mít více privilegií jelikož má s EU celní unii.  

Podle odhadů prestižní vládní agentury CPB je na obchod s Británií v Nizozemsku navázáno 200 tisíc pracovních míst, a nizozemská vláda přesto této zprávy nevyužila k tomu, aby Londýnu ustoupila, poukazuje publicista. Namísto toho ministryně hospodářství Mona Keijzerová tvrdí, že je nyní na firmách, aby se začaly připravovat, což platí i pro vládní úřady.

Logika je podle antropologa jednoduchá - zatímco ekonomický šok z britského ochodu z EU bude nizozemské hospodářství bolet, úder zevnitř v podobě nabídky "sladké mimořádné dohody" Británii ze strany EU by byl mnohem nebezpečnější, jelikož by povzbudil každou ze zbývajících 27 členských zemí k usilování o vlastní výjimky a společný evropský trh by se postupem času téměř jistě rozpadl.

Až příště uslyšíte zastánce brexitu říkat, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda, je třeba si uvědomit, že v tomto mají pravdu, uvádí Luyendijk. Vysvětluje, že tomu tak ale není z briského pohledu, jelikož varianta bez dohody Spojenému království přinese zásadní narušení obchodní výměny s celou sedmadvacítkou, avšak pro zbývající členy EU jsou negativní hospodářské důsledky tvrdého brexitu mnohem příznivější než totální katastrofa v podobě zhroucení společného trhu.       

"Jak to bude bolestivé, žádná dohoda s Británií je pro EU každopádně lepší než špatná dohoda," deklaruje závěrem publicista.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Nizozemí Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy