Bude to bolet! Analýza varuje Evropskou unii před katastrofou

NÁZOR - Jen kvůli tomu, že jde o klaunskou show, která téměř každý den nabízí nové epizody, nelze Evropanům odpustit, že ignorují skutečnost, že brexit poškodí i je samotné, varuje antropolog a publicista Joris Luyendijk. V komentáři pro server The Guardian deklaruje, že jak se datum britského odchodu z EU přibližuje a vláda Theresy Mayové pokračuje v politickém kamikadze a od Unie požaduje politicky nepředstavitelné věci, je načase, aby se Evropané probudili a byli připraveni na nejhorší.

Zchudnou všichni

Ve čtvrtek nizozemská vláda zveřejnila zprávu poradní firmy KPMG analyzující dopady tvrdého brexitu, nebo-li varianty, že Spojené království opustí 29. března 2019 EU bez jakékoliv dohody, poukazuje Luyendijk. Uvádí, že obsahuje praktické důsledky a chladná čísla, která stojí za ostrou rétorikou, podle níž je žádná dohoda pro Británii lepší než špatná dohoda.     

Pokud Británie koncem března 2019 "vypadne" z EU, nizozemské společnosti obchodující se Spojeným královstvím si budou muset vyjednat celých 4,2 milionu vývozních a 750 tisíc dovozních licencí, nastiňuje publicista. Dodává, že za situace, kdyby obě země měly tou dobou fungující celní systém - což se s ohledem na stávající nekompetentní britskou vládu otázkou -, by se náklady na jednu takovou licenci pohybovaly mezi 80-130 eury (zhruba 2000-3250 korun).   

Celková cena za tyto nová pravidla by na nizozemské straně činila 600 milionů eur (přes 15 miliard korun), nehledě na náklady na nové vývozní a dovozní cla, daň z přidané hodnoty a další specifické regulace v jednotlivých sektorech, podotýká Luyendijk. Připomíná, že 35 tisíc malých a středních nizozemských podniků navíc není zvyklých obchodovat se zeměmi mimo EU, což si vyžádá náklady v řádu 20-50 tisíc eur (500 tisíc - 1,25 milionu korun) na úpravu jejich počítačových systémů.

"Tvrdý brexit by každého Nizozemce stál průměrně tisíc eur (přes 25 tisíc korun)," varuje antropolog. Doplňuje, že podle zmíněné zprávy by se zřejmě navíc projevilo nevyhnutelné ekonomické zpomalení, ne-li recese v Británii.

Pokud Spojené království odejde z EU bez dohody, musí se v rámci obchodní výměny vrátit k základním pravidlům Světové obchodní organizace (WTO), vysvětluje Luyendijk. Připomíná, že finanční služby a letecká doprava však do režimu WTO nespadají, což znamená, že po odchodu Británie bez dohody musí obě odvětví okamžitě přestat s EU obchodovat, přičemž jen mezi Amsterdamem a Londýnem denně létá na 60 spojů, jeden každých 15 minut.   

Hrozí zhroucení společného trhu

Podobně jako americký prezident Donald Trump jsou i zastánci brexitu  hluší k informacím a důkazům, které nezapadají do jejich emočních potřeb, tvrdí antropolog. Soudí, že z tohoto důvodu nadále doufají a trvají na tom, že EU se bude snažit vyhnout těmto obchodním překážkám, podvolí se a umožní Británii "sníst celý koláč", tedy vyvázat se ze závazků vyplývajících z členství v EU a zároveň si užívat mnoha s ním spojených výhod.  

"To se prostě nestane. Dokonce i horlivě pro-britská nizozemská vláda dala opakovaně jasně najevo, že Británie stojí před jednoduchou volbou," zdůrazňuje Luyendijk. Spojené království se podle něj může buď podvolit a přijmout podmínky EU pro pokračování hladkého obchodu, nebo se stane třetí zemí na periferii Evropy, jako Maroko či Turecko, s rozdílem že Turecko bude mít více privilegií jelikož má s EU celní unii.  

Podle odhadů prestižní vládní agentury CPB je na obchod s Británií v Nizozemsku navázáno 200 tisíc pracovních míst, a nizozemská vláda přesto této zprávy nevyužila k tomu, aby Londýnu ustoupila, poukazuje publicista. Namísto toho ministryně hospodářství Mona Keijzerová tvrdí, že je nyní na firmách, aby se začaly připravovat, což platí i pro vládní úřady.

Logika je podle antropologa jednoduchá - zatímco ekonomický šok z britského ochodu z EU bude nizozemské hospodářství bolet, úder zevnitř v podobě nabídky "sladké mimořádné dohody" Británii ze strany EU by byl mnohem nebezpečnější, jelikož by povzbudil každou ze zbývajících 27 členských zemí k usilování o vlastní výjimky a společný evropský trh by se postupem času téměř jistě rozpadl.

Až příště uslyšíte zastánce brexitu říkat, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda, je třeba si uvědomit, že v tomto mají pravdu, uvádí Luyendijk. Vysvětluje, že tomu tak ale není z briského pohledu, jelikož varianta bez dohody Spojenému království přinese zásadní narušení obchodní výměny s celou sedmadvacítkou, avšak pro zbývající členy EU jsou negativní hospodářské důsledky tvrdého brexitu mnohem příznivější než totální katastrofa v podobě zhroucení společného trhu.       

"Jak to bude bolestivé, žádná dohoda s Británií je pro EU každopádně lepší než špatná dohoda," deklaruje závěrem publicista.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Nizozemí Velká Británie

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 4 hodinami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 7 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 7 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 8 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 9 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 10 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 11 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných

Na jihu Španělska se srazily dva vysokorychlostní vlaky. K neštěstí došlo nedaleko města Adamuz v provincii Córdoba na frekventované trase mezi Madridem a Andalusií. Podle serveru SkyNews je mrtvých už nejméně 39 a 25 lidí bylo vážně zraněno, celkový počet zraněných ale podle španělských médií přesáhl sto.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy