Nedemokratická EU? Politolog doporučuje překvapivé řešení

NÁZOR - Jeden z klíčových argumentů populistů, kteří útočí na legitimitu EU, zní, že představují vůli lidu a ztělesňují svobodu a demokracii v bitvě s beztvářnou, korporátní bruselskou byrokracií, poukazuje Michael Cottakis v komentáři pro server Washington Post. Politolog z prestižní London School of Economics konstatuje, že jde o zavádějící tvrzení, které v sobě ovšem má zrnko pravdy.

Výkřiky do prázdna

EU není demokratický systém a i když se čas od času snaží o reformu, tyto snahy zpravidla nejdou k podstatě, tvrdí akademik. Za dobrý příklad označuje vyzdvihovanou iniciativu evropských občanů, která jim umožňuje navrhovat zákony - pokud nějaká myšlenka získá milion podpisů, musí ji posoudit Evropská komise, která rozhodne, zda ji podpoří.

Navzdory dobrému záměru jde podle odborníka o výkřik do prázdna, jelikož od roku 2011 jen tři návrhy získaly potřebný počet podpisů a žádný z nich se nakonec zákonem nestal. Iniciativu lze sice reformovat, například snížením nezbytného množství signatářů a posílením následného schvalovacího mechanismu, ale i tak nepůjde o řešení zásadních problémů EU, míní Cottakis. Za ty označuje konstantně malou účast ve volbách do Evropského parlamentu, slabou legitimitu EU a apatii mladých vůči ní.

Náprava nemůže spočívat v technokratickém zásahu, ale aby byl experiment EU s přímou demokracií efektivní, EU musí vytvořit demokratický systém, který institucionalizuje roli občanů v rozhodovacím procesu, domnívá se politolog. Nastiňuje, že takový systém by mohl mít podobu "Shromáždění evropských občanů", druhé komory Evropského parlamentu, kde by zasedali každoročně volení občané zmocnění k přezkoumávání a vetování rozhodnutí a zákonů Evropského parlamentu.

Systém by se inspiroval rolí poroty v anglosaském soudnictví, přičemž nová komora by mohla navrhovat i úpravu ve schvalované legislativě, vysvětluje expert. Míní, že změnou musí projít i volební systém do Evropského parlamentu, aby se zvýšila voličská účast, především mezi mladými, například díky elektronickému hlasování coby součásti širší internetové aplikace, která by občanům umožňovala spojení s klíčovými debatami ve výborech, vyjadřovat svůj názor či přímou komunikaci s volenými představiteli v klíčových otázkách.  

"Nakonec by měl existovat jeden prezident EU, přímo volený evropskými občany, který by získal pravomoci momentálně náležící předsedovi Evropské komise," pokračuje Cottakis. Poukazuje, že EU by tak získala svou hlavu, namísto dosavadních tří v podobě Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu, které vyvolávají ve veřejnosti zmatek a frustraci.

Eurokomisaři, každý za jeden stát, by se měli oddělit od Evropské komise a jednat jako evropská vláda, jejíž jedinou pravomocí by bylo navrhovat zákony, přičemž každý komisař by byl přímo volen během voleb do Evropského parlamentu, navrhuje politolog. Dodává, že opatření by vedlo k odpolitizování Evropské komise, která by fungovala jako elitní veřejná služba, nikoliv jako současná zpolitizovaná technokracie.

Populisté v demokratických kleštích  

V prostředí větší demokratické participace by se pak prvky přímé demokracie mohly stát efektivním nástrojem spojujícím občany s rozhodovacími procesy, konstatuje akademik. Zdůrazňuje, že musí jít o závazné prostředky a určité množství podpisů by mělo vést k celoevropskému referendu o jasně definovaných otázkách.

"Jak ale realizovat tyto změny?" ptá se odborník. Připouští, že EU nemusí být schopná své obrody, jelikož představuje mimořádně složitý systém odolávající pokusům o provedení změn, a i základní teorie o systémovém řízení ostatně naznačuje, že jakmile organizace překoná jistou míru složitosti, nedá se reformovat zevnitř, ale pouze pomocí vnějších podnětů.

Změn lze dosáhnout politicky, přičemž vůdčí role v reformním procesu se mohou chopit aktivní hlavy většího počtu členských zemí, naznačuje expert. Připomíná, že dnes je v čele těchto snah osamocen francouzský prezident Emmanuel Macron a při nedostatku podpory z Evropské rady bude potřebovat pomoc odjinud.

Proevropské vlády se tak musejí spojit s občanskou společností v občansko-politické hnutí za demokratickou reformu EU, nabádá politolog. Za dobrou zprávu považuje to, že podobně zaměřené organizace kvetou napříč Evropou, propojují občany z různých zemí a vytváří široké hnutí za demokratickou obnovu.

Nadnárodní politická strana Volt Europa hodlá kandidovat do Evropského parlamentu, aktivistická skupina Pulse of Europe se snaží získat podporu pro sjednocenou Evropu pomocí vlajkových happeningů v městech napříč kontinentem, hnutí DiEM25 pak usiluje o mezinárodní konsensus na demokratizaci EU, poukazuje Cottakis. Sám vede panevropský think tank 1989 Generation Initiative, který se zabývá výzkumem, debatami a návrhy opatření pro místní i evropskou úroveň.

"Kolem těchto skupin bude muset vyrůst masové hnutí, aby mohlo prosazovat jednotný soubor cílů při reformě EU," varuje politolog. Soudí však, že tyto zdola vyrůstající skupiny ve spojení s reformy prosazujícími vládami mohou sevřít populisty do demokratických kleští, pokud se podaří překonat stranické rozdíly a dílčí odlišnosti. Z jejich selhání budou populisté naopak těžit, očekává akademik. Dodává, že EU zatím není demokracií a musí se jí stát, pokud má přežít.

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kyjev čelil raketám a dronům. Nejméně 14 mrtvých, další lidé jsou zranění

Rusko v noci na středu podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu. Použilo drony a balistické rakety. Jen v Kyjevě přišlo o život nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy