NÁZOR - Jeden z klíčových argumentů populistů, kteří útočí na legitimitu EU, zní, že představují vůli lidu a ztělesňují svobodu a demokracii v bitvě s beztvářnou, korporátní bruselskou byrokracií, poukazuje Michael Cottakis v komentáři pro server Washington Post. Politolog z prestižní London School of Economics konstatuje, že jde o zavádějící tvrzení, které v sobě ovšem má zrnko pravdy.
Výkřiky do prázdna
EU není demokratický systém a i když se čas od času snaží o reformu, tyto snahy zpravidla nejdou k podstatě, tvrdí akademik. Za dobrý příklad označuje vyzdvihovanou iniciativu evropských občanů, která jim umožňuje navrhovat zákony - pokud nějaká myšlenka získá milion podpisů, musí ji posoudit Evropská komise, která rozhodne, zda ji podpoří.
Navzdory dobrému záměru jde podle odborníka o výkřik do prázdna, jelikož od roku 2011 jen tři návrhy získaly potřebný počet podpisů a žádný z nich se nakonec zákonem nestal. Iniciativu lze sice reformovat, například snížením nezbytného množství signatářů a posílením následného schvalovacího mechanismu, ale i tak nepůjde o řešení zásadních problémů EU, míní Cottakis. Za ty označuje konstantně malou účast ve volbách do Evropského parlamentu, slabou legitimitu EU a apatii mladých vůči ní.
Náprava nemůže spočívat v technokratickém zásahu, ale aby byl experiment EU s přímou demokracií efektivní, EU musí vytvořit demokratický systém, který institucionalizuje roli občanů v rozhodovacím procesu, domnívá se politolog. Nastiňuje, že takový systém by mohl mít podobu "Shromáždění evropských občanů", druhé komory Evropského parlamentu, kde by zasedali každoročně volení občané zmocnění k přezkoumávání a vetování rozhodnutí a zákonů Evropského parlamentu.
Systém by se inspiroval rolí poroty v anglosaském soudnictví, přičemž nová komora by mohla navrhovat i úpravu ve schvalované legislativě, vysvětluje expert. Míní, že změnou musí projít i volební systém do Evropského parlamentu, aby se zvýšila voličská účast, především mezi mladými, například díky elektronickému hlasování coby součásti širší internetové aplikace, která by občanům umožňovala spojení s klíčovými debatami ve výborech, vyjadřovat svůj názor či přímou komunikaci s volenými představiteli v klíčových otázkách.
"Nakonec by měl existovat jeden prezident EU, přímo volený evropskými občany, který by získal pravomoci momentálně náležící předsedovi Evropské komise," pokračuje Cottakis. Poukazuje, že EU by tak získala svou hlavu, namísto dosavadních tří v podobě Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu, které vyvolávají ve veřejnosti zmatek a frustraci.
Eurokomisaři, každý za jeden stát, by se měli oddělit od Evropské komise a jednat jako evropská vláda, jejíž jedinou pravomocí by bylo navrhovat zákony, přičemž každý komisař by byl přímo volen během voleb do Evropského parlamentu, navrhuje politolog. Dodává, že opatření by vedlo k odpolitizování Evropské komise, která by fungovala jako elitní veřejná služba, nikoliv jako současná zpolitizovaná technokracie.
Populisté v demokratických kleštích
V prostředí větší demokratické participace by se pak prvky přímé demokracie mohly stát efektivním nástrojem spojujícím občany s rozhodovacími procesy, konstatuje akademik. Zdůrazňuje, že musí jít o závazné prostředky a určité množství podpisů by mělo vést k celoevropskému referendu o jasně definovaných otázkách.
"Jak ale realizovat tyto změny?" ptá se odborník. Připouští, že EU nemusí být schopná své obrody, jelikož představuje mimořádně složitý systém odolávající pokusům o provedení změn, a i základní teorie o systémovém řízení ostatně naznačuje, že jakmile organizace překoná jistou míru složitosti, nedá se reformovat zevnitř, ale pouze pomocí vnějších podnětů.
Změn lze dosáhnout politicky, přičemž vůdčí role v reformním procesu se mohou chopit aktivní hlavy většího počtu členských zemí, naznačuje expert. Připomíná, že dnes je v čele těchto snah osamocen francouzský prezident Emmanuel Macron a při nedostatku podpory z Evropské rady bude potřebovat pomoc odjinud.
Proevropské vlády se tak musejí spojit s občanskou společností v občansko-politické hnutí za demokratickou reformu EU, nabádá politolog. Za dobrou zprávu považuje to, že podobně zaměřené organizace kvetou napříč Evropou, propojují občany z různých zemí a vytváří široké hnutí za demokratickou obnovu.
Nadnárodní politická strana Volt Europa hodlá kandidovat do Evropského parlamentu, aktivistická skupina Pulse of Europe se snaží získat podporu pro sjednocenou Evropu pomocí vlajkových happeningů v městech napříč kontinentem, hnutí DiEM25 pak usiluje o mezinárodní konsensus na demokratizaci EU, poukazuje Cottakis. Sám vede panevropský think tank 1989 Generation Initiative, který se zabývá výzkumem, debatami a návrhy opatření pro místní i evropskou úroveň.
"Kolem těchto skupin bude muset vyrůst masové hnutí, aby mohlo prosazovat jednotný soubor cílů při reformě EU," varuje politolog. Soudí však, že tyto zdola vyrůstající skupiny ve spojení s reformy prosazujícími vládami mohou sevřít populisty do demokratických kleští, pokud se podaří překonat stranické rozdíly a dílčí odlišnosti. Z jejich selhání budou populisté naopak těžit, očekává akademik. Dodává, že EU zatím není demokracií a musí se jí stát, pokud má přežít.
Související
Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Policie vyšetřuje násilný čin na Valašsku. Zadržela podezřelého
před 1 hodinou
Írán hlásí zásadní pokrok. S Ománem se dohodl na režimu v Hormuzském průlivu
před 2 hodinami
Policie našla tělo pohřešovaného při pátrání na jezeře Most
před 3 hodinami
Turek poprvé reagoval na zahájení trestního řízení. Nadále věří ve svou nevinu
před 3 hodinami
Moravský teplotní rekord se měnil potřetí za tři dny. Ve Strážnici bylo 41 stupňů
včera
Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal
včera
Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním
včera
Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota
včera
Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory
včera
Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU
včera
České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019
včera
Mohli jste zachránit životy, kritizuje Zelenskyj spojence po útoku na Kyjev
včera
Do Británie doputovala krásná zpráva z Portugalska. Eugenie porodila holčičku
včera
Policie zahájila trestní řízení kvůli nehodě poslance Filipa Turka
včera
Trump stále nevylučuje další použití síly proti Íránu
včera
Česko opět zasáhnou silné bouřky. Hrozit budou i ráno a dopoledne
včera
Policejní pátrání na jezeře Most. Dva lidé se pohřešují po úterní bouřce
včera
Trumpovi chodil ozbrojený muž po golfovém hřišti. Našly se u něj zbraně
včera
Česko netrápí jen tropy. V Praze a dvou krajích se vyskytuje smog
včera
Kyjev čelil raketám a dronům. Nejméně 14 mrtvých, další lidé jsou zranění
Rusko v noci na středu podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu. Použilo drony a balistické rakety. Jen v Kyjevě přišlo o život nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková