Nedemokratická EU? Politolog doporučuje překvapivé řešení

NÁZOR - Jeden z klíčových argumentů populistů, kteří útočí na legitimitu EU, zní, že představují vůli lidu a ztělesňují svobodu a demokracii v bitvě s beztvářnou, korporátní bruselskou byrokracií, poukazuje Michael Cottakis v komentáři pro server Washington Post. Politolog z prestižní London School of Economics konstatuje, že jde o zavádějící tvrzení, které v sobě ovšem má zrnko pravdy.

Výkřiky do prázdna

EU není demokratický systém a i když se čas od času snaží o reformu, tyto snahy zpravidla nejdou k podstatě, tvrdí akademik. Za dobrý příklad označuje vyzdvihovanou iniciativu evropských občanů, která jim umožňuje navrhovat zákony - pokud nějaká myšlenka získá milion podpisů, musí ji posoudit Evropská komise, která rozhodne, zda ji podpoří.

Navzdory dobrému záměru jde podle odborníka o výkřik do prázdna, jelikož od roku 2011 jen tři návrhy získaly potřebný počet podpisů a žádný z nich se nakonec zákonem nestal. Iniciativu lze sice reformovat, například snížením nezbytného množství signatářů a posílením následného schvalovacího mechanismu, ale i tak nepůjde o řešení zásadních problémů EU, míní Cottakis. Za ty označuje konstantně malou účast ve volbách do Evropského parlamentu, slabou legitimitu EU a apatii mladých vůči ní.

Náprava nemůže spočívat v technokratickém zásahu, ale aby byl experiment EU s přímou demokracií efektivní, EU musí vytvořit demokratický systém, který institucionalizuje roli občanů v rozhodovacím procesu, domnívá se politolog. Nastiňuje, že takový systém by mohl mít podobu "Shromáždění evropských občanů", druhé komory Evropského parlamentu, kde by zasedali každoročně volení občané zmocnění k přezkoumávání a vetování rozhodnutí a zákonů Evropského parlamentu.

Systém by se inspiroval rolí poroty v anglosaském soudnictví, přičemž nová komora by mohla navrhovat i úpravu ve schvalované legislativě, vysvětluje expert. Míní, že změnou musí projít i volební systém do Evropského parlamentu, aby se zvýšila voličská účast, především mezi mladými, například díky elektronickému hlasování coby součásti širší internetové aplikace, která by občanům umožňovala spojení s klíčovými debatami ve výborech, vyjadřovat svůj názor či přímou komunikaci s volenými představiteli v klíčových otázkách.  

"Nakonec by měl existovat jeden prezident EU, přímo volený evropskými občany, který by získal pravomoci momentálně náležící předsedovi Evropské komise," pokračuje Cottakis. Poukazuje, že EU by tak získala svou hlavu, namísto dosavadních tří v podobě Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu, které vyvolávají ve veřejnosti zmatek a frustraci.

Eurokomisaři, každý za jeden stát, by se měli oddělit od Evropské komise a jednat jako evropská vláda, jejíž jedinou pravomocí by bylo navrhovat zákony, přičemž každý komisař by byl přímo volen během voleb do Evropského parlamentu, navrhuje politolog. Dodává, že opatření by vedlo k odpolitizování Evropské komise, která by fungovala jako elitní veřejná služba, nikoliv jako současná zpolitizovaná technokracie.

Populisté v demokratických kleštích  

V prostředí větší demokratické participace by se pak prvky přímé demokracie mohly stát efektivním nástrojem spojujícím občany s rozhodovacími procesy, konstatuje akademik. Zdůrazňuje, že musí jít o závazné prostředky a určité množství podpisů by mělo vést k celoevropskému referendu o jasně definovaných otázkách.

"Jak ale realizovat tyto změny?" ptá se odborník. Připouští, že EU nemusí být schopná své obrody, jelikož představuje mimořádně složitý systém odolávající pokusům o provedení změn, a i základní teorie o systémovém řízení ostatně naznačuje, že jakmile organizace překoná jistou míru složitosti, nedá se reformovat zevnitř, ale pouze pomocí vnějších podnětů.

Změn lze dosáhnout politicky, přičemž vůdčí role v reformním procesu se mohou chopit aktivní hlavy většího počtu členských zemí, naznačuje expert. Připomíná, že dnes je v čele těchto snah osamocen francouzský prezident Emmanuel Macron a při nedostatku podpory z Evropské rady bude potřebovat pomoc odjinud.

Proevropské vlády se tak musejí spojit s občanskou společností v občansko-politické hnutí za demokratickou reformu EU, nabádá politolog. Za dobrou zprávu považuje to, že podobně zaměřené organizace kvetou napříč Evropou, propojují občany z různých zemí a vytváří široké hnutí za demokratickou obnovu.

Nadnárodní politická strana Volt Europa hodlá kandidovat do Evropského parlamentu, aktivistická skupina Pulse of Europe se snaží získat podporu pro sjednocenou Evropu pomocí vlajkových happeningů v městech napříč kontinentem, hnutí DiEM25 pak usiluje o mezinárodní konsensus na demokratizaci EU, poukazuje Cottakis. Sám vede panevropský think tank 1989 Generation Initiative, který se zabývá výzkumem, debatami a návrhy opatření pro místní i evropskou úroveň.

"Kolem těchto skupin bude muset vyrůst masové hnutí, aby mohlo prosazovat jednotný soubor cílů při reformě EU," varuje politolog. Soudí však, že tyto zdola vyrůstající skupiny ve spojení s reformy prosazujícími vládami mohou sevřít populisty do demokratických kleští, pokud se podaří překonat stranické rozdíly a dílčí odlišnosti. Z jejich selhání budou populisté naopak těžit, očekává akademik. Dodává, že EU zatím není demokracií a musí se jí stát, pokud má přežít.

Související

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).
Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

před 5 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy