NÁZOR - Jeden z klíčových argumentů populistů, kteří útočí na legitimitu EU, zní, že představují vůli lidu a ztělesňují svobodu a demokracii v bitvě s beztvářnou, korporátní bruselskou byrokracií, poukazuje Michael Cottakis v komentáři pro server Washington Post. Politolog z prestižní London School of Economics konstatuje, že jde o zavádějící tvrzení, které v sobě ovšem má zrnko pravdy.
Výkřiky do prázdna
EU není demokratický systém a i když se čas od času snaží o reformu, tyto snahy zpravidla nejdou k podstatě, tvrdí akademik. Za dobrý příklad označuje vyzdvihovanou iniciativu evropských občanů, která jim umožňuje navrhovat zákony - pokud nějaká myšlenka získá milion podpisů, musí ji posoudit Evropská komise, která rozhodne, zda ji podpoří.
Navzdory dobrému záměru jde podle odborníka o výkřik do prázdna, jelikož od roku 2011 jen tři návrhy získaly potřebný počet podpisů a žádný z nich se nakonec zákonem nestal. Iniciativu lze sice reformovat, například snížením nezbytného množství signatářů a posílením následného schvalovacího mechanismu, ale i tak nepůjde o řešení zásadních problémů EU, míní Cottakis. Za ty označuje konstantně malou účast ve volbách do Evropského parlamentu, slabou legitimitu EU a apatii mladých vůči ní.
Náprava nemůže spočívat v technokratickém zásahu, ale aby byl experiment EU s přímou demokracií efektivní, EU musí vytvořit demokratický systém, který institucionalizuje roli občanů v rozhodovacím procesu, domnívá se politolog. Nastiňuje, že takový systém by mohl mít podobu "Shromáždění evropských občanů", druhé komory Evropského parlamentu, kde by zasedali každoročně volení občané zmocnění k přezkoumávání a vetování rozhodnutí a zákonů Evropského parlamentu.
Systém by se inspiroval rolí poroty v anglosaském soudnictví, přičemž nová komora by mohla navrhovat i úpravu ve schvalované legislativě, vysvětluje expert. Míní, že změnou musí projít i volební systém do Evropského parlamentu, aby se zvýšila voličská účast, především mezi mladými, například díky elektronickému hlasování coby součásti širší internetové aplikace, která by občanům umožňovala spojení s klíčovými debatami ve výborech, vyjadřovat svůj názor či přímou komunikaci s volenými představiteli v klíčových otázkách.
"Nakonec by měl existovat jeden prezident EU, přímo volený evropskými občany, který by získal pravomoci momentálně náležící předsedovi Evropské komise," pokračuje Cottakis. Poukazuje, že EU by tak získala svou hlavu, namísto dosavadních tří v podobě Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu, které vyvolávají ve veřejnosti zmatek a frustraci.
Eurokomisaři, každý za jeden stát, by se měli oddělit od Evropské komise a jednat jako evropská vláda, jejíž jedinou pravomocí by bylo navrhovat zákony, přičemž každý komisař by byl přímo volen během voleb do Evropského parlamentu, navrhuje politolog. Dodává, že opatření by vedlo k odpolitizování Evropské komise, která by fungovala jako elitní veřejná služba, nikoliv jako současná zpolitizovaná technokracie.
Populisté v demokratických kleštích
V prostředí větší demokratické participace by se pak prvky přímé demokracie mohly stát efektivním nástrojem spojujícím občany s rozhodovacími procesy, konstatuje akademik. Zdůrazňuje, že musí jít o závazné prostředky a určité množství podpisů by mělo vést k celoevropskému referendu o jasně definovaných otázkách.
"Jak ale realizovat tyto změny?" ptá se odborník. Připouští, že EU nemusí být schopná své obrody, jelikož představuje mimořádně složitý systém odolávající pokusům o provedení změn, a i základní teorie o systémovém řízení ostatně naznačuje, že jakmile organizace překoná jistou míru složitosti, nedá se reformovat zevnitř, ale pouze pomocí vnějších podnětů.
Změn lze dosáhnout politicky, přičemž vůdčí role v reformním procesu se mohou chopit aktivní hlavy většího počtu členských zemí, naznačuje expert. Připomíná, že dnes je v čele těchto snah osamocen francouzský prezident Emmanuel Macron a při nedostatku podpory z Evropské rady bude potřebovat pomoc odjinud.
Proevropské vlády se tak musejí spojit s občanskou společností v občansko-politické hnutí za demokratickou reformu EU, nabádá politolog. Za dobrou zprávu považuje to, že podobně zaměřené organizace kvetou napříč Evropou, propojují občany z různých zemí a vytváří široké hnutí za demokratickou obnovu.
Nadnárodní politická strana Volt Europa hodlá kandidovat do Evropského parlamentu, aktivistická skupina Pulse of Europe se snaží získat podporu pro sjednocenou Evropu pomocí vlajkových happeningů v městech napříč kontinentem, hnutí DiEM25 pak usiluje o mezinárodní konsensus na demokratizaci EU, poukazuje Cottakis. Sám vede panevropský think tank 1989 Generation Initiative, který se zabývá výzkumem, debatami a návrhy opatření pro místní i evropskou úroveň.
"Kolem těchto skupin bude muset vyrůst masové hnutí, aby mohlo prosazovat jednotný soubor cílů při reformě EU," varuje politolog. Soudí však, že tyto zdola vyrůstající skupiny ve spojení s reformy prosazujícími vládami mohou sevřít populisty do demokratických kleští, pokud se podaří překonat stranické rozdíly a dílčí odlišnosti. Z jejich selhání budou populisté naopak těžit, očekává akademik. Dodává, že EU zatím není demokracií a musí se jí stát, pokud má přežít.
Související
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA
před 1 hodinou
"Spojenectví jsme upevnili prolitou krví." Kim Čong-un zaslal Putinovi novoroční blahopřání
před 2 hodinami
Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří
před 4 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
před 5 hodinami
Počasí na Silvestra a Nový rok. Na hory může dorazit sněhová nadílka
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
včera
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
včera
Vražda na Štědrý den. Muž ve Vratimově připravil o život známého
včera
Pohonné hmoty jsou nejlevnější za čtyři roky. A může být ještě lépe
včera
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
včera
Praha hlásí velké problémy v železniční dopravě. Vlaky nabírají zpoždění
včera
Rusové při útoku na Oděsu poškodili loď pod vlajkou Slovenska
včera
Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem
Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem.
Zdroj: Lucie Podzimková