Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Jednání, kterých se zúčastní i ministryně zahraničí Yvette Cooperová a další mezinárodní lídři, navazují na společnou britsko-francouzskou iniciativu. Cílem je zajistit bezpečnost této klíčové námořní cesty pro přepravu ropy a zemního plynu. Skupina zúčastněných států zahrnuje významné evropské mocnosti jako Německo a Itálii, ale i globální hráče, mezi nimiž nechybí Japonsko, Jižní Korea, Kanada nebo Spojené arabské emiráty.

Situace v regionu eskalovala poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že zajištění bezpečnosti průlivu bude úkolem ostatních zemí, pokud USA ukončí své útoky na Teherán. Trump ostře kritizoval evropské spojence za nedostatečnou podporu jeho válečného úsilí a vzkázal jim, aby si svou ropu zajistili sami. Tento postoj vložil na bedra Británie a jejích partnerů zodpovědnost za nalezení vlastního řešení.

Premiér Starmer uvedl, že summit prozkoumá veškerá proveditelná diplomatická a politická opatření k obnovení svobody plavby. Prioritou je zaručit bezpečnost námořníků a stovek lodí, které v oblasti uvízly. Podle aktuálních odhadů blokáda přímo zasáhla zhruba 1 000 plavidel. Před vypuknutím konfliktu přitom průlivem denně proplouvalo stejné množství lodí, jaké se o průjezd pokusilo za celou dobu trvání současné války.

Britské ministerstvo obrany již vyslalo vojenské plánovače k americkému centrálnímu velení. Jejich úkolem je posoudit vojenské kapacity a možnosti, jak vytvořit bezpečné koridory pro tankery. Starmer zdůraznil, že svoboda plavby na Blízkém východě je v přímém britském národním zájmu, a Londýn je připraven poskytnout „jasné a klidné vedení“, které je v této turbulentní době nezbytné.

Ekonomické dopady blokády jsou drtivé. Hormuzským průlivem běžně protéká pětina světových dodávek ropy a plynu. Ještě kritičtější je však situace v oblasti hnojiv. Skrze tento kanál se přepravuje přibližně třetina globální produkce hnojiv, která jsou nezbytná pro zajištění potravy pro polovinu světové populace. Zastavení těchto dodávek tak bezprostředně ohrožuje globální potravinovou bezpečnost.

Starmer se v pondělí sešel také s šéfy energetických a přepravních společností. Ti mu potvrdili, že největší překážkou pro obnovení provozu není pojistné krytí, ale reálná fyzická hrozba pro posádky a náklad. K obnovení pohybu komodit bude tedy zapotřebí jednotná fronta, která v sobě spojí vojenskou sílu s intenzivní diplomatickou aktivitou a úzkou spoluprací s průmyslovým sektorem.

Britský premiér se však snaží mírnit přehnaná očekávání a varuje veřejnost, že proces stabilizace bude zdlouhavý. I po případném ukončení aktivních bojů bude trvat dlouhou dobu, než se podaří oblast zcela vyčistit a učinit ji bezpečnou pro běžný komerční provoz. „Musím být k lidem upřímný, nebude to snadné,“ přiznal Starmer s tím, že následky nepřátelství budou v regionu přetrvávat.

Zatímco se počet zemí ochotných podílet se na zabezpečení průlivu rozrůstá o nové signatáře, jako je Nigérie nebo Nový Zéland, pozornost se upírá k zítřejšímu jednání. Úspěch této koalice bude záviset na schopnosti zmobilizovat prostředky bez přímé americké asistence, o kterou Trumpova administrativa v tuto chvíli nejeví zájem. Pro Británii jde o zásadní test její schopnosti formovat mezinárodní politiku po boku evropských sousedů.