BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Důvodem této opatrnosti je prostý fakt, že případný odchod USA z obranné aliance by pro Evropu znamenal katastrofu. Ačkoliv se v poslední době, a to i ve Velké Británii, stále častěji hovoří o budování takzvaného „evropského pilíře“ v rámci NATO, realita je taková, že evropské mocnosti jsou na Spojených státech stále kriticky závislé. Týká se to zejména oblasti sdílení zpravodajských informací, systémů velení a řízení nebo protivzdušné obrany.

Amerika zůstává zdaleka největším a nejmocnějším členem aliance. V zákulisí evropští představitelé podle BBC vroucně doufají, že Trump své výhrůžky o zabouchnutí dveří za obranným spolkem nenaplní. Jsou si však vědomi toho, že je něčeho takového schopen. V minulosti sice podobná protialianční prohlášení činil opakovaně a nechal se nakonec přesvědčit či polichotit k ústupu, tentokrát je však situace jiná a mnohem vážnější.

Lídři napříč Evropou, povzbuzeni výsledky domácích průzkumů veřejného mínění, nyní zaujímají pevný postoj. Jasně deklarují, že válka v Íránu není jejich válkou a že odmítají být vtaženi do spirály násilí na Blízkém východě. Tento odpor k vojenské participaci na americko-izraelském tažení proti Teheránu je hlavním bodem sváru, který Trumpovu frustraci z fungování NATO dál prohlubuje.

Obzvláště velkou úzkost pociťují země NATO nacházející se v blízkosti Ruska, jako jsou pobaltské státy, Polsko nebo severské národy. Síla aliance totiž spočívá v závazku, že útok na jednoho člena bude považován za útok na všechny. Bez aktivní účasti Spojených států tento slib ztrácí svou váhu a z pohledu Moskvy by se výrazně snížil odstrašující účinek, který dosud bránil další ruské agresi v Evropě.

Zatímco se řeší budoucnost NATO, britská diplomacie se snaží převzít iniciativu v řešení bezprostředních ekonomických dopadů konfliktu. Ministryně zahraničí Yvette Cooperová bude ve čtvrtek hostit virtuální setkání zástupců přibližně 35 zemí. Hlavním tématem rozhovorů budou diplomatická opatření směřující k znovuotevření Hormuzského průlivu, který patří k nejvytíženějším trasám pro přepravu ropy na světě.

Tento strategický kanál je fakticky zablokován od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Teherán na agresi odpověděl hrozbami s využitím dronů, raket a pravděpodobně i námořních min. Tato blokáda má přímý dopad na peněženky spotřebitelů po celém světě, protože výrazně vyhnala vzhůru ceny energií a pohonných hmot.

Britský premiér Keir Starmer na tiskové konferenci v Downing Street zdůraznil, že nejlepším způsobem, jak řešit rostoucí životní náklady, je prosazovat deeskalaci konfliktu. Zajištění bezpečného a volného průjezdu Hormuzským průlivem je podle něj prioritou číslo jedna pro stabilizaci globálního trhu. Británie se tak snaží profilovat jako prostředník, který hledá cestu ven z krize bez přímého vojenského zapojení.