Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Hlavním úspěchem operace je podle amerického prezidenta faktické znemožnění Íránu získat jadernou zbraň. Trump uvedl, že tato priorita byla naplněna a armáda nyní pouze „dokončuje svou práci“. Spojené státy podle něj v současnosti plně ovládají íránský vzdušný prostor, což považuje za klíčový prvek vítězství a důkaz vojenské dominance v probíhajícím konfliktu.

Kromě vojenských úspěchů Trump hovořil také o politické rošádě v Teheránu, kterou označil za „změnu režimu“. Po eliminaci mnoha vysokých politických a vojenských představitelů popsal nové íránské vedení jako „mnohem méně radikalizované“ a „racionálnější“ ve srovnání s jejich předchůdci. Tento posun vnímá jako nezbytný předpoklad pro jakoukoli budoucí stabilitu v oblasti.

Zajímavým aspektem Trumpova prohlášení je jeho postoj k případné dohodě s Íránem. Prezident prohlásil, že jakmile si budou USA jisté, že Írán nebude schopen sestrojit jadernou zbraň po mnoho let, americké jednotky odejdou, ať už bude podepsána nějaká smlouva, či nikoliv. Existence oficiální dohody je pro něj v tuto chvíli irelevantní, přestože tvrdí, že íránští vůdci o ni doslova „žebrají“.

Tato tvrzení o snaze Teheránu vyjednávat však druhá strana dlouhodobě popírá. Trump přesto trvá na tom, že válka může skončit bez jakéhokoli zprostředkovaného dokumentu mezi oběma stranami. Pro americkou administrativu je nyní prioritou časový harmonogram odsunu, nikoliv složité diplomatické procesy, které by mohly konec bojů zbytečně oddalovat.

Ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News potvrdil, že mezi oběma zeměmi probíhá výměna zpráv a konec války je na dohled. Rubio připustil možnost přímého setkání na vysoké úrovni, ale zároveň varoval, že prezident Trump nedovolí, aby se vyjednávání stala zdržovací taktikou. Cílová páska je podle Rubia již viditelná, i když přesné datum odmítl specifikovat.

Rubio se ve svém vystoupení opřel také do Severoatlantické aliance. Uvedl, že Spojené státy možná budou muset přehodnotit, zda NATO stále slouží svému účelu tak, jako tomu bylo v minulosti. Tato kritika přichází v době, kdy Washington pociťuje nedostatečnou podporu ze strany některých spojenců v otázce íránského tažení, což může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí mezinárodní vztahy.

Zatímco Trump plánuje odchod, situace na místě zůstává napjatá. Izrael a Írán si přes noc vyměnily další údery, které si vyžádaly zraněné v blízkosti Tel Avivu. K útokům dochází i v širším regionu Perského zálivu, kde byl u pobřeží Kataru zasažen tanker dvěma projektily a ve Spojených arabských emirátech zahynul jeden muž. Konflikt tedy stále aktivně ovlivňuje bezpečnost v celé oblasti.

Na Trumpova slova o brzkém konci války okamžitě reagovaly světové trhy. Cena ropy klesla o více než 3 % a pohybuje se těsně nad hranicí 100 dolarů za barel. Přestože jde o pozitivní vývoj, cena ropy Brent zůstává o 39 % vyšší než na začátku konfliktu 28. února, kdy Írán efektivně uzavřel Hormuzský průliv, kritickou tepnu pro globální dodávky energií.

Íránský prezident Masúd Pezeškiján vyjádřil vůli ukončit válku s USA a Izraelem, ovšem za splnění určitých podmínek. Naopak Ebrahim Azizi z íránského parlamentu ostře vzkázal Trumpovi, že Hormuzský průliv se sice otevře, ale rozhodně ne pro Spojené státy. Tato rétorika naznačuje, že i po stažení amerických vojsk zůstane otázka svobodné plavby a kontroly nad ropnými trasami velmi výbušným tématem.