Británie se děsí hlasování o brexitu, může potopit Mayovou

Mayová a její nejbližší spolupracovníci nadcházející hlasování prezentují jako "smysluplné", což má odrážet skutečnost, že poslanci nebyli postaveni před zcela binární volbu a mohou předkládat pozměňovací návrhy. Předseda Dolní sněmovny John Bercow umožnil podání celkem šesti návrhů, poslanci zároveň v tuto chvíli nemají právo zasáhnout do zásadních bodů dohody o brexitu.

Jestliže by se premiérce podařilo na poslední chvíli získat většinu poslanců na svou stranu, byl by další vývoj poměrně jasně daný. Dohodu o brexitu by s největší pravděpodobností ratifikoval Evropský parlament a britští zákonodárci by ještě museli přijmout zákon, v němž by byly obsaženy prvky této mezinárodní smlouvy. Po 29. březnu 2019 by začalo nejméně 21měsíční přechodné období, během kterého by se pro Británii v praxi nic neměnilo, a Londýn by začal vyjednávat o podobě budoucího vztahu s unijní sedmadvacítkou.

Jenže takovýto výsledek úterního hlasování dnes očekává opravdu málokdo. Předloženou brexitovou dohodu odmítá drtivá většina opozičních zákonodárců a veřejně už ji kritizovalo přes 100 poslanců vládních konzervativců. Pokud by všichni členové Dolní sněmovny hlasovali v souladu se svými výroky, vláda by prohrála trojciferným rozdílem, a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se Mayové postoje poslanců dařilo ve velkém měnit.

Vzhledem k dalšímu vývoji záleží zejména na tom, jak výrazná by porážka vlády byla. Komentátoři se shodují, že při rozdílu kolem 20 či 30 hlasů by Mayová nemusela současný plán opustit a poslanci by jej mohli schválit na další pokus po drobných ústupcích Bruselu. EU sice odmítá změny v právně závazné dohodě o vystoupení Británie, objevují se však zprávy, že by mohla svolit ke kosmetickým úpravám politické deklarace o budoucích vztazích ve snaze pomoci britské vládě zajistit spořádaný brexit.

Podle zákona by měla Mayová tři týdny na to, aby po očekávaném neúspěchu zákonodárcům oznámila, jak hodlá vláda postupovat dále. Premiérka přitom v době od uzavření dohody s Bruselem odmítala o jakémkoli "plánu B" hovořit, nehledě na to, že při výrazné porážce v parlamentu by mohla být svržena vlastními poslanci nebo při klasickém hlasování o důvěře vládě.

Výchozí destinací celého procesu je stále odchod z EU bez dohody, ten si ale mnoho politiků nepřeje, neboť by zřejmě způsobil značné ekonomické ztráty a chaos na hranicích. Britští novináři ale v této souvislosti podotýkají, že v dolní komoře parlamentu se nerýsuje zjevná většina ani pro žádnou jinou variantu. Není tak vůbec vyloučeno, že v této patové situaci by poslanci opět nechali o věci hlasovat občany v referendu.

K tomu by se však museli dohodnout na tom, jaké možnosti na hlasovací lístek zařadit, navíc plebiscit by mohl přinést stejně těsný výsledek jako v červnu 2016. Skoro o dva a půl roku později a necelé čtyři měsíce před "dnem brexitu" tak stále není drama britského odchodu z EU u konce. Odpověď na některé otázky zřejmě přijde v úterý při hlasování v pozdních večerních hodinách.