Barma vyvíjí jadernou zbraň

Zkoumání zároveň zjistilo, že Barma je ve svých pokusech zatím neúspěšná.

Major Saj Thejn Win, který z Barmy emigroval v únoru, s sebou vzal i dokumenty a fotografie údajných prototypů součástek pro výboru jaderné bomby. Saj pracoval jako inženýr na vývoji součástek a navštívil barmské jaderné zařízení v Tchabejkťin. Organizace DVB poskytl fotografie zařízení, které mohou být použity k získávání obohaceného uranu pro jaderná paliva nebo jaderné zbraně.

Bývalý inspektor Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Robert Kelley potvrdil, že Barma pravděpodobně těží uran a vyvíjí jaderné technologie, které mohou být použity pouze pro zbraně. Kvalita součástek a technických nákresů, které Saj vyvezl, je podle něj slabá.

"Nic, co jsme (ve filmu) viděli, nenasvědčuje tomu, že Barma bude úspěšná," napsal Kelley. Na Barmu by však měly být uvaleny sankce, pokus se opravdu snaží vyrobit jaderné zbraně, dodal Kelley.

Americký senátor Jim Webb, který předsedá komisi pro východní Asii, ve čtvrtek odmítl do Barmy odjet právě kvůli těmto obviněním. Spojené státy podezřívají Barmu, že spolupracuje na vývoji jaderný zbraní se Severní Koreou.

Demokratický hlas Barmy to ale popírá. "Severní Korea může být zapletena do šíření raket, ale neexistují důkazy, že pomáhá Barmě s vývojem jaderných zbraní," stojí v prohlášení DVB. Barmská vláda se však podle exilové organizace inspiruje Severní Koreou a domnívá se, že právě fakt, že KLDR vlastní jaderné zbraně, znamená, že na ni Spojené státy nezaútočí.

Vojenská junta vládne v Barmě od roku 1962 po vojenském převratu generála Nei Wina. Nerozvážná ekonomická politika vojenské vlády přivedla dříve bohatou zemi do ekonomického kolapsu. V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenskému režimu a žádaly demokracii. Generál Nei Win sice rezignoval, ale vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v zemi trvá dodnes. Během protestů bylo zabito přes 3000 lidí.

V roce 1990 junta povolila demokratické volby, ve kterých zvítězila opoziční Národní liga pro demokracii v čele se známou disidentkou a nositelkou Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij. Junta však výsledky neuznala a Su Ťij od té doby drží v domácím vězení. Disidentka byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975, který umožňuje věznit ty, kteří představují riziko pro bezpečnost státu.

V roce 2007 se v zemi uskutečnily pokojné demonstrace, takzvaná šafránová revoluce, které vedli tamější mniši. Režim však protesty brutálně potlačil a v roce 2008 junta ve zmanipulovaném referendu prosadila novou ústavu. Ta je však podle opozice nedemokratická, a proto se volby rozhodla opozice bojkotovat. Podle informací Člověka v tísni je v zemi přes 2100 politických vězňů.