ANALÝZA | Rohingové jsou v Myanmaru terčem masivního násilí. Likviduje je junta i opozice

Americká stanice CNN uvedla, že zatímco rohingské rodiny čekaly na bezpečné přebrodění řeky na hranicích s Bangladéšem, zasáhly je drony. Zahynuly asi dvě stovky lidí. Podle svědků a aktivistů za útoky byla zodpovědná Arakanská armáda (AA), což je silná etnická ozbrojená skupina bojující proti myanmarské armádě.

AA ale svou účast popřela. „K těmto úmrtím nedošlo v oblastech pod naší kontrolou a nesouvisí s naší organizací,“ popsala skupina v prohlášení. Podle představitelů AA skupinu „zarmoutilo zjištění“, že Rohingové prchající z města byli zabiti „střelbou z ručních zbraní, bombardováním, utonutím, leteckými údery nebo mohutnými explozemi poblíž pobřeží Maungdawu, což způsobilo velké utrpení“, načež z útoku obvinili myanmarskou armádu.

Myanmarská vládnoucí junta naopak tvrdila, že „teroristé z AA stříleli na městské čtvrti, okrsky a vesnice v Arakanském státě za použití těžkých zbraní a bezpilotních letounů a mučili vesničany“.

Rohingové jsou terčem etnických čistek dlouhodobě. Nově se objevují zprávy nejen o mrtvých rodinách, nýbrž také sexuálním násilí, vypalování domů nebo nucených odvodů do armády AA. „Je zřejmé, že bezpečný prostor pro civilisty v Myanmaru se každým dnem více zmenšuje, přičemž lidé jsou nuceni podnikat nebezpečné cesty do Bangladéše, aby hledali bezpečí,“ prohlásila organizace Lékaři bez hranic.

„Nebylo snadné překročit hranici. Během útoku jsem se dostal na člun. Po hodině čekání uprostřed řeky jsme překročili bangladéšskou hranici. V řece byli mrtví lidé... Naštěstí jsem se bezpečně dostal do Bangladéše,“ vylíčil čtyřiadvacetiletý rohingský student Hasan, který byl při útěku postřelen do nohy. „Při prvním útoku dronem bylo zabito 30 lidí a při druhém útoku jsem viděl 50 mrtvých. Byly zapáleny dvě vesnice,“ dodal.

Rohingové jsou etnická muslimská menšina žijící převážně v Rakhinském státě na západě Myanmaru. Jsou považováni za jednu z nejvíce pronásledovaných menšin na světě. Historicky mají Rohingové kořeny v oblasti Arakanského království, avšak myanmarská vláda je považuje za nelegální bengálské migranty a odmítá jim přiznat občanství.

V důsledku tohoto odmítání občanství čelí Rohingové systematické diskriminaci a násilí. Jsou omezováni v pohybu, přístupu k základním službám jako je zdravotní péče a vzdělání, a jsou vystaveni nuceným pracím a vyvlastňování majetku. Situace se dramaticky zhoršila v roce 2017, kdy myanmarská armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci v reakci na útoky Rohingské povstalecké skupiny, Arakanské rohingské spásné armády (ARSA).

Tato operace vedla k masovým vraždám, znásilňování a vypalování vesnic, což přinutilo stovky tisíc Rohingů uprchnout do sousedního Bangladéše. Uprchlická krize vyvolala mezinárodní odsouzení a obvinění z genocidy. Navzdory mezinárodnímu tlaku zůstává situace Rohingů kritická, a mnoho z nich stále žije v přeplněných uprchlických táborech za velmi obtížných podmínek.

Oběti občanské války?

Mezi AA a myanmarskou armádou probíhají těžké boje, povstalecká skupina pokračuje v ofenzívě s cílem získat od vojenské junty další města.

Nepřátelské akce mezi juntou a Arakanskou armádou prudce vzrostly od poloviny listopadu 2023, kdy se rozpadlo neoficiální příměří, které trvalo rok. Arakanská armáda rychle rozšířila svou kontrolu nad celým Arakanským státem, což vedlo k tomu, že junta reagovala silnými útoky s využitím vrtulníků, dělostřelectva a pozemních sil.

Nejnovější zpráva lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) zdůrazňuje, že se myanmarská junta i Arakanská armáda dopouštějí mimosoudních poprav a rozsáhlého žhářství nejen vůči Rohingům, ale také dalším etnickým skupinám.

„Když 17. května získala Arakanská armáda kontrolu nad zbývajícími vojenskými základnami junty v městečku Buthidaung, její jednotky ostřelovaly, rabovaly a vypalovaly rohingské čtvrti ve městě Buthidaung a okolních vesnicích, což přimělo tisíce Rohingů k útěku,“ uvádí HRW.

Rohingové se tak dostali do třenice mezi dvěma znepřátelenými stranami. „Etničtí Rohingové a rakičtí civilisté nesou hlavní tíhu zvěrstev, kterých se dopouští myanmarská armáda a opoziční Arakanská armáda. Obě strany používají nenávistné projevy, útoky na civilisty a masivní žhářství, aby vyhnaly lidi z jejich domovů a vesnic, což vyvolává přízrak etnických čistek,“ upozornila ředitelka HRW pro Asii Elaine Pearsonová.

V předběžném rozhodnutí z roku 2020 nařídil Mezinárodní trestní soud (ICJ) Myanmaru chránit Rohingy před újmou, což znamenalo právní vítězství a uznání jejich statusu chráněné menšiny podle mezinárodního práva, jak píše CNN.

Přesto však rohingští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že „Myanmar nevyvinul žádné smysluplné úsilí“ k ukončení jejich systematického pronásledování. Rohingům je nadále odpíráno občanství a svoboda pohybu, a desetitisíce z nich již deset let žijí v nuzných vysídleneckých táborech.

Bangladéšské ministerstvo zahraničí rozsudek přivítalo a ve svém prohlášení podle CNN uvedlo, že pro oběti v táborech v Bangladéši i Myanmaru představuje naději na spravedlnost a odpovědnost myanmarské armády.

Ambia Parveenová z Evropské rohingské rady před soudem upřesnila, že vidí „naději pro oběti, že se dočkají spravedlnosti a že pachatelé z řad myanmarské armády budou pohnáni k odpovědnosti“.

Junta mezitím uvěznila demokratickou vůdkyni Aun Schan Su Ťij, která Myanmar obhajovala při slyšeních v Haagu v roce 2019.

Myanmar je sevřen válkou už tři roky

Válka v Myanmaru začala v únoru 2021 po vojenském převratu, kdy armáda svrhla demokraticky zvolenou vládu Aun Schan Su Ťij. Tento převrat vyvolal masové protesty a následně ozbrojený odpor různých etnických ozbrojených skupin a nově vzniklých milicí.

Konflikt rychle eskaloval, armáda tvrdě potlačovala protesty a používala násilí proti civilnímu obyvatelstvu. Etnické ozbrojené skupiny, které dlouhodobě usilují o autonomii, se spojily proti centrální vládě. Mezi nejvýznamnější patří právě Arakanská armáda, Karenský národní svaz a Kačjinská armáda nezávislosti.

Válka vedla k humanitární krizi s tisíci mrtvými a miliony vysídlených osob. Mezinárodní společenství vyjádřilo znepokojení nad porušováním lidských práv, avšak přímý zásah nepřišel.

Konflikt pokračuje s nejasným vyhlídkami na mírové řešení. Ráno 28. července převzala Sjednocená armáda státu Wa (UWSA) bez jediného výstřelu kontrolu nad Lašiem, hlavním městem severního Šanského státu. Tento krok se odehrál uprostřed obnovených bojů v regionu, kdy etnické ozbrojené skupiny zahájily ofenzívu. UWSA od října 2023 získala kontrolu nad dalšími třemi městy a v nadcházejících týdnech se očekává další rozšíření. Informoval o tom server Diplomat.

Vojenská rada státní správy (SAC) (vojenská junta, pozn. red.) povolila UWSA a Straně pokroku Šanského státu (SSPP) působit jako mírové jednotky, což naznačuje neschopnost SAC udržet kontrolu nad regionem.

UWSA se stala klíčovým hráčem mezi etnickými ozbrojenými skupinami v Myanmaru, vedoucí Federální politický vyjednávací a poradní výbor (FPNCC), který zastupuje zájmy více než poloviny bojovníků etnických autonomních organizací v zemi. UWSA nyní usiluje o rozšíření svého území a vlivu, s cílem propojit své oblasti podél hranic s Čínou a Thajskem.