Británie je prvním suverénním státem, který odchází z EU

Základní údaje o rozšiřování a vystupování z EU k plánovanému vystoupení Británie z Evropské unie 31. ledna:

Rozšiřování EU (dříve Evropské společenství, ES; pojem EU se užívá od roku 1993, kdy začala platit maastrichtská smlouva):

1. ledna 1958 - Zakládajícími členy ES se staly Francie, západní Německo (SRN), Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko.

1. ledna 1973 - Vstoupily Británie, Dánsko a Irsko.

1. ledna 1981 - Vstoupilo Řecko.

1. ledna 1986 - Vstoupily Španělsko a Portugalsko.

3. října 1990 - Sjednocením Německa přistoupilo východní Německo, respektive bývalá NDR.

1. ledna 1995 - EU se rozrostla o Rakousko, Finsko a Švédsko.

1. května 2004 - "Maxirozšíření" EU o ČR, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko, Slovinsko; Kypr do EU vstoupil formálně celý, ale evropská legislativa se vztahuje jen na řeckou část ostrova).

1. ledna 2007 - Do unie vstoupily Bulharsko a Rumunsko.

1. července 2013 - EU se rozšířila o Chorvatsko na 28 zemí.

 

Z Evropských společenství (ES; předchůdce EU) vystoupily:

1) Alžírsko - v roce 1962, když získalo nezávislost na Francii; s ní bylo členem ES od jeho vzniku v lednu 1958.

2) Grónsko - k 1. únoru 1985 vystoupilo z ES poté, co si to voliči odhlasovali v referendu v roce 1982; v březnu 1984 o tom ES s Grónskem podepsala zvláštní smlouvu; tento ostrov se stal členem ES jako součást Dánska v lednu 1973, ale v roce 1979 získal vnitřní samosprávu.

3) souostroví Saint-Pierre a Miquelon - v roce 1985 se z členského území EU stalo přidruženým zámořským územím poté, co v rámci Francie přestalo být jejím departementem a stalo se jejím zámořským společenstvím.

4) ostrov Svatého Bartoloměje, francouzské zámořské území v Karibském moři - vystoupil z EU k 1. lednu 2012, když jako první využil pravidla nově definovaného v LS, jež zámořským departmentům možnost vystoupení z EU administrativně usnadňuje; ostrov Svatého Bartoloměje (francouzsky Saint-Barthélemy) se stal přidruženým územím EU.

 

Referenda o vstupu či vystoupení z EU:

a) o vlastním vstupu do unie: kladně se občané vyslovili v roce 1972 v Irsku a Dánsku, v roce 1994 v Rakousku, Finsku a Švédsku, v roce 2003 na Maltě, ve Slovinsku, Maďarsku, Litvě, Slovensku, Polsku, České republice, Estonsku a Lotyšsku a v roce 2012 v Chorvatsku. Dvakrát přistoupení k EU odmítli Norové - v září 1972 a v listopadu 1994.

b) o vstupu nových členů: Francouzi schvalovali v referendu v dubnu 1972 rozšíření ES o Británii, Irsko, Dánsko a Norsko.

c) Británie se členem ES stala v lednu 1973, kdy v zemi vládli konzervativci. V říjnu 1974 ale volby vyhrála Labouristická strana, která voličům slíbila revidovat britské podmínky členství v ES. Následující rok 5. června se tak v Británii uskutečnilo referendum o setrvání v ES, v němž se pro vyslovilo 67,2 procenta hlasujících, volební účast činila 64,5 procenta.

d) Někdejší britský premiér a šéf konzervativců David Cameron ve snaze čelit euroskeptickému křídlu svých toryů přislíbil, že pokud v roce 2015 jeho strana vyhraje parlamentní volby, uspořádá v zemi do konce roku 2017 referendum, které vyřeší opakovaně se vynořující otázku britského setrvání v unii. Hlasování 23. června 2016 dopadlo těsně: při účasti 72,2 procenta oprávněných voličů se 51,9 procenta z nich vyslovilo pro vystoupení Británie z EU. Británie vystoupí z EU 31. ledna, poté se vztahy Británie a EU posunou do takzvaného přechodného období, během kterého by se měly vyjednat smlouvy o obchodních a dalších vztazích.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Brexit Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy