Nad centrální bankou USA se stahují mračna. Ekonomové se třesou, Musk našeptává Trumpovi

Návrat nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu s sebou nese možnost zásadních změn ve Federálním rezervním systému USA (Fed). Hlavním otazníkem se nyní stává nejen to, jak bude centrální banka pod Trumpovým vedením fungovat, ale zda vůbec bude fungovat nadále.

Elon Musk, významný Trumpův podporovatel, který má mít výrazný vliv na formování Trumpových politik, na platformě X (dříve Twitter) podpořil výzvu republikánského senátora Mika Lee z Utahu ke zrušení Fedu. Lee prohlásil, že výkonná složka by měla být řízena prezidentem, a tvrdil, že Federální rezervní systém je příkladem toho, jak jsme se odchýlili od Ústavy.

Když se média zajímala o Trumpovu pozici ohledně Fedu, mluvčí jeho přechodového týmu Karoline Leavitt pro CNN uvedla, že politika je oficiální pouze tehdy, pokud pochází přímo od prezidenta Trumpa. Přestože Trump dosud veřejně nevyjádřil podporu zrušení Fedu, na předvolebních akcích naznačil, že by změnil pravidla fungování této instituce, což vyvolalo obavy mezi ekonomy.

Podle Leavittové dali Američané Trumpovi silný mandát k naplnění předvolebních slibů, mezi které patří i snižování úrokových sazeb, což Trump slíbil na srpnové konferenci Národní asociace černošských novinářů. Prezident však nemá přímou moc ovlivňovat sazby, které Američané platí při půjčování peněz. Tuto pravomoc drží centrální banka, která se řídí svým mandátem udržovat cenovou stabilitu a maximální zaměstnanost, a její nezávislost chrání Kongres.

Trump nicméně na předvolebních shromážděních naznačoval, že by chtěl, aby představitelé Fedu konzultovali úrokové sazby přímo s ním. To by mohlo vést k tlaku na snižování sazeb podle Trumpových představ, což by však mohlo opět roztočit inflační spirálu.

Trump během svého prvního mandátu opakovaně hrozil sesazením nebo degradováním předsedy Fedu Jeromea Powella, kterého obviňoval z udržování příliš vysokých úrokových sazeb. Není však zcela jasné, zda má Trump zákonné pravomoci k zásadnímu omezení nezávislosti Fedu nebo k odstranění jeho představitele před koncem jeho funkčního období. Na nedávné tiskové konferenci Powell, který je sám právník, jasně prohlásil, že prezident ho nemůže bezdůvodně odvolat.

Jestliže je pro Trumpa nějaký okamžik vhodný k otestování hranic nezávislosti Fedu, pak je to pravděpodobně rok 2025. Ačkoli rozložení moci v Kongresu ještě není zcela jisté, republikáni mají většinu v Senátu. Kromě toho šest ze současných devíti soudců Nejvyššího soudu bylo jmenováno republikánskými prezidenty, přičemž polovinu z nich jmenoval právě Trump.

Přesto však případné spory ohledně nezávislosti Fedu nemusejí nutně skončit ve prospěch jeho odpůrců. V letošním sedmi hlasy proti dvěma hlasování Nejvyšší soud rozhodl, že Úřad pro finanční ochranu spotřebitelů (CFPB) může fungovat ve své současné podobě, přestože někteří republikánští zákonodárci argumentovali, že jeho struktura je protiústavní. Stejně tak soud nedávno odmítl projednat případ, který by mohl ohrozit nezávislý status Komise pro bezpečnost spotřebních výrobků, jejíž členové mohou být prezidentem odvoláni pouze „z důvodu“.

Jakékoli další kroky směrem ke změně role či nezávislosti Fedu by mohly mít zásadní politické a ekonomické dopady. Americká centrální banka má dlouhodobě za úkol nastavit úrokové sazby tak, aby podporovaly zdravý růst ekonomiky a kontrolovaly inflaci. Tato nezávislost zajišťuje, že Fed může přijímat rozhodnutí, která nemusí být populární, ale dlouhodobě prospívají ekonomice.

Trumpovy návrhy na zásahy do práce Fedu, včetně snížení úrokových sazeb nebo přímého konzultování rozhodnutí s Bílým domem, vzbuzují mezi analytiky obavy z možného nárůstu inflace a zpochybňování důvěryhodnosti americké ekonomické politiky na světové scéně.

Ve světle toho, že legislativní změny by vyžadovaly schválení Kongresem, se zdá pravděpodobnější, že jakékoli kroky směrem ke změně struktury nebo nezávislosti Fedu by byly spíše politickým signálem než okamžitou realitou. 

Související

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) Fed (Americká centrální banka)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 38 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy