Návrat nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu s sebou nese možnost zásadních změn ve Federálním rezervním systému USA (Fed). Hlavním otazníkem se nyní stává nejen to, jak bude centrální banka pod Trumpovým vedením fungovat, ale zda vůbec bude fungovat nadále.
Elon Musk, významný Trumpův podporovatel, který má mít výrazný vliv na formování Trumpových politik, na platformě X (dříve Twitter) podpořil výzvu republikánského senátora Mika Lee z Utahu ke zrušení Fedu. Lee prohlásil, že výkonná složka by měla být řízena prezidentem, a tvrdil, že Federální rezervní systém je příkladem toho, jak jsme se odchýlili od Ústavy.
Když se média zajímala o Trumpovu pozici ohledně Fedu, mluvčí jeho přechodového týmu Karoline Leavitt pro CNN uvedla, že politika je oficiální pouze tehdy, pokud pochází přímo od prezidenta Trumpa. Přestože Trump dosud veřejně nevyjádřil podporu zrušení Fedu, na předvolebních akcích naznačil, že by změnil pravidla fungování této instituce, což vyvolalo obavy mezi ekonomy.
Podle Leavittové dali Američané Trumpovi silný mandát k naplnění předvolebních slibů, mezi které patří i snižování úrokových sazeb, což Trump slíbil na srpnové konferenci Národní asociace černošských novinářů. Prezident však nemá přímou moc ovlivňovat sazby, které Američané platí při půjčování peněz. Tuto pravomoc drží centrální banka, která se řídí svým mandátem udržovat cenovou stabilitu a maximální zaměstnanost, a její nezávislost chrání Kongres.
Trump nicméně na předvolebních shromážděních naznačoval, že by chtěl, aby představitelé Fedu konzultovali úrokové sazby přímo s ním. To by mohlo vést k tlaku na snižování sazeb podle Trumpových představ, což by však mohlo opět roztočit inflační spirálu.
Trump během svého prvního mandátu opakovaně hrozil sesazením nebo degradováním předsedy Fedu Jeromea Powella, kterého obviňoval z udržování příliš vysokých úrokových sazeb. Není však zcela jasné, zda má Trump zákonné pravomoci k zásadnímu omezení nezávislosti Fedu nebo k odstranění jeho představitele před koncem jeho funkčního období. Na nedávné tiskové konferenci Powell, který je sám právník, jasně prohlásil, že prezident ho nemůže bezdůvodně odvolat.
Jestliže je pro Trumpa nějaký okamžik vhodný k otestování hranic nezávislosti Fedu, pak je to pravděpodobně rok 2025. Ačkoli rozložení moci v Kongresu ještě není zcela jisté, republikáni mají většinu v Senátu. Kromě toho šest ze současných devíti soudců Nejvyššího soudu bylo jmenováno republikánskými prezidenty, přičemž polovinu z nich jmenoval právě Trump.
Přesto však případné spory ohledně nezávislosti Fedu nemusejí nutně skončit ve prospěch jeho odpůrců. V letošním sedmi hlasy proti dvěma hlasování Nejvyšší soud rozhodl, že Úřad pro finanční ochranu spotřebitelů (CFPB) může fungovat ve své současné podobě, přestože někteří republikánští zákonodárci argumentovali, že jeho struktura je protiústavní. Stejně tak soud nedávno odmítl projednat případ, který by mohl ohrozit nezávislý status Komise pro bezpečnost spotřebních výrobků, jejíž členové mohou být prezidentem odvoláni pouze „z důvodu“.
Jakékoli další kroky směrem ke změně role či nezávislosti Fedu by mohly mít zásadní politické a ekonomické dopady. Americká centrální banka má dlouhodobě za úkol nastavit úrokové sazby tak, aby podporovaly zdravý růst ekonomiky a kontrolovaly inflaci. Tato nezávislost zajišťuje, že Fed může přijímat rozhodnutí, která nemusí být populární, ale dlouhodobě prospívají ekonomice.
Trumpovy návrhy na zásahy do práce Fedu, včetně snížení úrokových sazeb nebo přímého konzultování rozhodnutí s Bílým domem, vzbuzují mezi analytiky obavy z možného nárůstu inflace a zpochybňování důvěryhodnosti americké ekonomické politiky na světové scéně.
Ve světle toho, že legislativní změny by vyžadovaly schválení Kongresem, se zdá pravděpodobnější, že jakékoli kroky směrem ke změně struktury nebo nezávislosti Fedu by byly spíše politickým signálem než okamžitou realitou.
Související
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , Fed (Americká centrální banka)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 38 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 1 hodinou
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 2 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.
Zdroj: Jakub Jurek