Lékařka v Rusku označila Rusko za strůjce války. Soud ji poslal na pět let do vězení

Buyanová, 68letá pediatrička narozená ve Lvově, měla při soukromé konzultaci označit otce mladého pacienta, který zahynul na Ukrajině, za „legitimní cíl Ukrajiny“ a říct, že Rusko je ve válce „vinné“. Matka dítěte, Anastasia Akinšina, tato slova zveřejnila v nahrávce, která se okamžitě rozšířila v proruských médiích.

Buyanová byla následně zatčena za údajné „šíření nepravdivých informací“ o vojenské operaci Ruska na Ukrajině. Toto obvinění je založeno na zákonu, který Rusko přijalo po začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a který umožňuje stíhat osoby kritizující oficiální verzi ruských událostí na Ukrajině. Zákon je v praxi často používán proti odpůrcům války, což výrazně přispívá k rostoucí represi v zemi.

Na základě svědectví Akinšiny a jejího sedmiletého syna, avšak bez audiozáznamu, se soud rozhodl Buyanovou odsoudit. Buyanová v závěrečném prohlášení odmítla svou vinu a prohlásila, že o válce s dítětem ani jeho matkou nikdy nemluvila. Obhajoba argumentovala, že lékařka byla pronásledována kvůli svému ukrajinskému původu a že neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že se vyjádřila proti válce.

Tento případ vzbudil obrovskou pozornost veřejnosti i lidskoprávních organizací. Zvláštní zájem o něj projevil i Alexander Bastrykin, šéf Ruského vyšetřovacího výboru, který přislíbil, že jej bude osobně sledovat. Organizace Memorial, významná ruská lidskoprávní skupina, označila Buyanovou za politickou vězeňkyni a ruská lékařská komunita vydala otevřený dopis, který tento proces odsoudil jako akt nespravedlnosti.

Případ Buyanové není ojedinělý; jde o příklad atmosféry strachu, která v Rusku panuje. Politický tlak vedl k rozšíření praktik udávání, které v mnoha případech provádějí sousedé, přátelé nebo dokonce rodinní příslušníci. Tato situace připomíná represivní období stalinské éry. Podle nedávného průzkumu má až 30 % Rusů strach vyjadřovat své názory na válku, a to i v kruhu rodiny a blízkých přátel.

Lidskoprávní organizace Memorial, která byla mezitím v Rusku zakázána, uvádí, že v zemi je téměř 800 politických vězňů – převážně těch, kteří se veřejně postavili proti ruské invazi. Podle Memorialu může být skutečný počet politických vězňů mnohem vyšší, neboť do statistik nejsou zahrnuty případy tajných soudních procesů.

V posledních měsících ruské úřady zvýšily tlak na všechny projevy protivojenských názorů a řada lidí byla odsouzena k tvrdým trestům. Minulý týden například soud uložil trest 13 let vězení muži, který údajně daroval v přepočtu zhruba 42 liber německé charitativní organizaci podporující Ukrajinu. Podobně byla k trestu 12 let vězení odsouzena Ksenija Karelinová, občanka s dvojím občanstvím USA a Ruska, za darování 40 liber na podporu Ukrajiny.

Podle zjištění nezávislého ruského serveru Proekt bylo za posledních šest let stíháno více než 116 000 aktivistů, což překračuje úroveň politických represí, jaké Rusko zažilo za vlády sovětských vůdců Nikity Chruščova a Leonida Brežněva.