EU se střílí do nohy. Vyzývá k boji se změnami počasí, sama jej ale nedodržuje

Evropská unie podle serveru Politico téměř jistě nedodrží globální termín pro nové klimatické cíle. Paradoxně se tak ale děje v situaci, kdy se sama chystá upozorňovat svět na důležitost těchto cílů.

Do 10. února mají vlády odeslat nové plány na boj s klimatickými změnami Organizaci spojených národů. Tyto dokumenty, které jsou páteří Pařížské dohody, mají vymezit úsilí každé země o snížení emisí oteplování planety do roku 2035.

EU, která podává kolektivní cíl pro všech 27 členských států, uvedla, že prosazování ambiciózních cílů pro rok 2035 je jednou z jejích priorit na globálním klimatickém summitu, který tento týden odstartoval v Ázerbájdžánu.

Navzdory tomu, že evropská diplomacie přijíždí na jednání, EU směřuje k pozdnímu podání svého vlastního plánu – možná i velmi pozdnímu, vzhledem k rostoucímu odporu některých zemí EU k přijímání ambicióznějších klimatických cílů.

Polský vládní představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že „je v podstatě nemožné“ splnit únorový termín. Polsko povede jednání o novém plánu od ledna, kdy převezme rotující předsednictví Rady EU.

Dánský ministr pro klima Lars Aagaard minulý měsíc pro Politico řekl, že by byl mile překvapen, kdyby EU zvládla termín dodržet. Dánsko převezme předsednictví Rady EU v červenci a Aagaard se očekává jako spoluvůdce delegace EU na vrcholném summitu COP30 v Brazílii, kde bude středobodem diskusí cíl pro rok 2035.

Jedním z důvodů zpoždění je institucionální struktura EU. Legislativa obvykle trvá rok nebo déle, než projde, a unie se aktuálně nachází v přechodové fázi po letošních volbách, přičemž Evropská komise, výkonný orgán EU, který navrhuje legislativu, bude až do prosince v podstatě paralyzovaná.

Různé země EU mají také odlišné názory na to, jak by měly pokračovat. Některé státy cítí, že EU už udělala dost a že je na čase, aby ostatní země převzaly odpovědnost, zatímco jiné země, včetně Dánska, podporují přísnější cíle.

Evropská unie si aktuálně stanovila cíl snížit čisté emise o 55 procent do roku 2030 na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Evropská komise letos také navrhla cíl snížení o 90 procent do roku 2040, avšak tento návrh zatím nebyl přijat. Pokud by EU zvolila přímou cestu mezi cíli 2030 a 2050, pravděpodobně by dosáhla méně ambiciózního cíle pro rok 2035 – asi 66 procent oproti 72 procentům, pokud by vycházela z přísnějšího cíle pro rok 2040.

Klimatická strategie EU má svůj politický rozměr i v kontextu nadcházejících voleb a ekonomických výzev způsobených válkou na Ukrajině, což zpomaluje diskuse o nových cílech. Zatímco některé země, jako Dánsko, podporují přísnější cíle, jiné země, jako Polsko, je stále zdrženlivější.

Podle Lindy Kalcher, ředitelky bruselského think-tanku Strategic Perspectives, se očekává, že EU podá své nové klimatické cíle nejdříve v létě, nebo pokud se diskuse protáhnou, až v říjnu. To by vedlo k neobvyklé situaci, kdy by některé další země G20, které se na summitu COP29 již možná zavážou k novým cílům, byly připraveny dříve než EU.

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra v rozhovoru uvedl, že EU by své klimatické cíle mohla dodat „včas nebo téměř včas“. Hoekstra neupřesnil, co bude nový cíl EU obsahovat, ale poukázal na dosavadní výsledky – cíle pro roky 2030 a 2050 a loňský prudký pokles emisí – jako důkazy o ambicióznosti plánu.

Pokud EU termín nestihne, hrozí, že jiné země by mohly zpoždění využít jako výmluvu pro vlastní zpoždění. 

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Klimatické změny

Aktuálně se děje

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

včera

včera

včera

Donald Trump a Joe Biden se setkali v Bílém domě. (13.11.2024)

Trump poprvé od voleb opustil Floridu. Biden ho přijal v Bílém domě

Zvolený americký prezident Donald Trump se dnes poprvé od konce prvního mandátu vrátil do Bílého domu. Přivítal ho tam úřadující prezident Joe Biden, který hostil ceremonii předznamenávající poklidné předání moci v USA po listopadových volbách. O setkání informovala stanice NBC News. 

včera

Vláda ČR

České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu

České trestní právo projde velkou modernizací, jejímž cílem je zrychlení a zvýšení efektivnosti trestního řízení a také odlehčení tuzemského vězeňství. Návrh novely trestního zákoníku, který přichází s řadou změn, schválila vláda na středeční schůzi. Projednala i návrh na pokrytí škod, jež způsobily povodně na vodohospodařské infrastruktuře a dalším státním majetku spadajícím pod ministerstvo zemědělství, zabývala se také realizací dostavby části Pražského okruhu.

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Březinová

Cena, kterou za slibované odsuny přistěhovalců zaplatí americká společnost, bude obrovská, říká Březinová pro EZ

Nově zvolený americký prezident Donald Trump během kampaně slíbil velice přísný přístup k migraci – promluvil dokonce o masivních deportacích všech nelegálních přistěhovalců. Nejen o tom, jestli má šanci se svými plány uspět a proč je téma migrace v regionu Amerik tak důležité, pro EuroZprávy.cz promluvila amerikanistka a historička Kateřina Březinová, která v současnosti vede Iberoamerické centrum Metropolitní univerzity Praha a hostuje jako badatelka v London School of Economics.

včera

COP29

COP29: Na boj s extrémním počasím potřebujeme obrovské finanční prostředky, shodli se lídři

Koalice světových lídrů, zahrnující představitele průmyslových zemí i států ohrožených klimatickými změnami, na konferenci OSN o změně klimatu (COP29) v Baku vyzvala k významnému navýšení finanční podpory pro klimatická opatření. Jak informovala agentura DPA, v prohlášení koalice se zdůrazňuje naléhavá potřeba mobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s klimatickou krizí.

včera

včera

včera

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy

Prezident hostitelské země COP29 Ázerbájdžánu sdělil na konferenci OSN o klimatu, že ropa a plyn jsou „Božím darem“. Ilham Alijev kritizoval „falešné zprávy“ Západu o emisích své země a prohlásil, že národy „by neměly být obviňovány“ za své zásoby fosilních paliv. Ázerbájdžán plánuje v příštím desetiletí zvýšit produkci plynu až o třetinu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News

Budoucí americký prezident Donald Trump jmenoval ministrem obrany svého oblíbence Peta Hegsetha. Opozice má z jeho přístupu obavy, neboť existuje riziko, že se pokusí tradičně neutrální armádu politizovat a dostat na svou stranu tak, ať mu pomáhá s likvidací seznamu nepřátel. Lidé z Trumpova okolí jsou k jeho výběru údajně rovněž skeptičtí.  

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí

Českou fotbalovou reprezentaci čekají v listopadu další dva zápasy v Lize národů, přičemž tentokrát se představí nejprve v Albánii a pak doma s Gruzií. Není proto divu, že se kouč národního týmu Ivan Hašek musel opět rozhodnout, které hráče nominuje na tato utkání. Z nominace, kterou zveřejnil v pátek, vyplývá, že její součástí je poprvé pouze záložník ostravského Baníku Matěj Šín a také to, že i tentokrát mezi pětadvaceti nominovanými chybí kanonýr Patrik Schick, který ještě není zdravotně stoprocentně fit. Kouč Hašek už musel učinit změny v nominaci po omluvenkách několika hráčů.

včera

Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan

Zvolený americký prezident Donald Trump má oficiální roli pro miliardáře Elona Muska. Boháč bude stát v čele úřadu, který hodlá posuzovat vládní efektivitu, uvedla stanice NBC News. Pomáhat mu bude Vivek Ramaswamy, Trumpův soupeř z republikánských primárek. Trump tak naplní slib z kampaně, že Musk bude mít dohled nad vládním utrácením.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy