Evropská unie podle serveru Politico téměř jistě nedodrží globální termín pro nové klimatické cíle. Paradoxně se tak ale děje v situaci, kdy se sama chystá upozorňovat svět na důležitost těchto cílů.
Do 10. února mají vlády odeslat nové plány na boj s klimatickými změnami Organizaci spojených národů. Tyto dokumenty, které jsou páteří Pařížské dohody, mají vymezit úsilí každé země o snížení emisí oteplování planety do roku 2035.
EU, která podává kolektivní cíl pro všech 27 členských států, uvedla, že prosazování ambiciózních cílů pro rok 2035 je jednou z jejích priorit na globálním klimatickém summitu, který tento týden odstartoval v Ázerbájdžánu.
Navzdory tomu, že evropská diplomacie přijíždí na jednání, EU směřuje k pozdnímu podání svého vlastního plánu – možná i velmi pozdnímu, vzhledem k rostoucímu odporu některých zemí EU k přijímání ambicióznějších klimatických cílů.
Polský vládní představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že „je v podstatě nemožné“ splnit únorový termín. Polsko povede jednání o novém plánu od ledna, kdy převezme rotující předsednictví Rady EU.
Dánský ministr pro klima Lars Aagaard minulý měsíc pro Politico řekl, že by byl mile překvapen, kdyby EU zvládla termín dodržet. Dánsko převezme předsednictví Rady EU v červenci a Aagaard se očekává jako spoluvůdce delegace EU na vrcholném summitu COP30 v Brazílii, kde bude středobodem diskusí cíl pro rok 2035.
Jedním z důvodů zpoždění je institucionální struktura EU. Legislativa obvykle trvá rok nebo déle, než projde, a unie se aktuálně nachází v přechodové fázi po letošních volbách, přičemž Evropská komise, výkonný orgán EU, který navrhuje legislativu, bude až do prosince v podstatě paralyzovaná.
Různé země EU mají také odlišné názory na to, jak by měly pokračovat. Některé státy cítí, že EU už udělala dost a že je na čase, aby ostatní země převzaly odpovědnost, zatímco jiné země, včetně Dánska, podporují přísnější cíle.
Evropská unie si aktuálně stanovila cíl snížit čisté emise o 55 procent do roku 2030 na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Evropská komise letos také navrhla cíl snížení o 90 procent do roku 2040, avšak tento návrh zatím nebyl přijat. Pokud by EU zvolila přímou cestu mezi cíli 2030 a 2050, pravděpodobně by dosáhla méně ambiciózního cíle pro rok 2035 – asi 66 procent oproti 72 procentům, pokud by vycházela z přísnějšího cíle pro rok 2040.
Klimatická strategie EU má svůj politický rozměr i v kontextu nadcházejících voleb a ekonomických výzev způsobených válkou na Ukrajině, což zpomaluje diskuse o nových cílech. Zatímco některé země, jako Dánsko, podporují přísnější cíle, jiné země, jako Polsko, je stále zdrženlivější.
Podle Lindy Kalcher, ředitelky bruselského think-tanku Strategic Perspectives, se očekává, že EU podá své nové klimatické cíle nejdříve v létě, nebo pokud se diskuse protáhnou, až v říjnu. To by vedlo k neobvyklé situaci, kdy by některé další země G20, které se na summitu COP29 již možná zavážou k novým cílům, byly připraveny dříve než EU.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra v rozhovoru uvedl, že EU by své klimatické cíle mohla dodat „včas nebo téměř včas“. Hoekstra neupřesnil, co bude nový cíl EU obsahovat, ale poukázal na dosavadní výsledky – cíle pro roky 2030 a 2050 a loňský prudký pokles emisí – jako důkazy o ambicióznosti plánu.
Pokud EU termín nestihne, hrozí, že jiné země by mohly zpoždění využít jako výmluvu pro vlastní zpoždění.
Související
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
EU (Evropská unie) , Klimatické změny
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 59 minutami
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 1 hodinou
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 2 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 2 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 2 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 3 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 3 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 3 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 4 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 5 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 5 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 5 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 5 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 6 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
před 6 hodinami
Biden poslal Ukrajině další silnou zbraň. Je zakázaná a vysoce kontroverzní
před 7 hodinami
Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?
před 7 hodinami
Rusko odpálilo mezikontinentální balistickou raketu. Poprvé v historii
před 8 hodinami
Ukrajinská fronta by mohla brzy zkolabovat, varují odborníci
před 9 hodinami
Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?
Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.
Zdroj: Libor Novák