EU se střílí do nohy. Vyzývá k boji se změnami počasí, sama jej ale nedodržuje

Evropská unie podle serveru Politico téměř jistě nedodrží globální termín pro nové klimatické cíle. Paradoxně se tak ale děje v situaci, kdy se sama chystá upozorňovat svět na důležitost těchto cílů.

Do 10. února mají vlády odeslat nové plány na boj s klimatickými změnami Organizaci spojených národů. Tyto dokumenty, které jsou páteří Pařížské dohody, mají vymezit úsilí každé země o snížení emisí oteplování planety do roku 2035.

EU, která podává kolektivní cíl pro všech 27 členských států, uvedla, že prosazování ambiciózních cílů pro rok 2035 je jednou z jejích priorit na globálním klimatickém summitu, který tento týden odstartoval v Ázerbájdžánu.

Navzdory tomu, že evropská diplomacie přijíždí na jednání, EU směřuje k pozdnímu podání svého vlastního plánu – možná i velmi pozdnímu, vzhledem k rostoucímu odporu některých zemí EU k přijímání ambicióznějších klimatických cílů.

Polský vládní představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že „je v podstatě nemožné“ splnit únorový termín. Polsko povede jednání o novém plánu od ledna, kdy převezme rotující předsednictví Rady EU.

Dánský ministr pro klima Lars Aagaard minulý měsíc pro Politico řekl, že by byl mile překvapen, kdyby EU zvládla termín dodržet. Dánsko převezme předsednictví Rady EU v červenci a Aagaard se očekává jako spoluvůdce delegace EU na vrcholném summitu COP30 v Brazílii, kde bude středobodem diskusí cíl pro rok 2035.

Jedním z důvodů zpoždění je institucionální struktura EU. Legislativa obvykle trvá rok nebo déle, než projde, a unie se aktuálně nachází v přechodové fázi po letošních volbách, přičemž Evropská komise, výkonný orgán EU, který navrhuje legislativu, bude až do prosince v podstatě paralyzovaná.

Různé země EU mají také odlišné názory na to, jak by měly pokračovat. Některé státy cítí, že EU už udělala dost a že je na čase, aby ostatní země převzaly odpovědnost, zatímco jiné země, včetně Dánska, podporují přísnější cíle.

Evropská unie si aktuálně stanovila cíl snížit čisté emise o 55 procent do roku 2030 na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Evropská komise letos také navrhla cíl snížení o 90 procent do roku 2040, avšak tento návrh zatím nebyl přijat. Pokud by EU zvolila přímou cestu mezi cíli 2030 a 2050, pravděpodobně by dosáhla méně ambiciózního cíle pro rok 2035 – asi 66 procent oproti 72 procentům, pokud by vycházela z přísnějšího cíle pro rok 2040.

Klimatická strategie EU má svůj politický rozměr i v kontextu nadcházejících voleb a ekonomických výzev způsobených válkou na Ukrajině, což zpomaluje diskuse o nových cílech. Zatímco některé země, jako Dánsko, podporují přísnější cíle, jiné země, jako Polsko, je stále zdrženlivější.

Podle Lindy Kalcher, ředitelky bruselského think-tanku Strategic Perspectives, se očekává, že EU podá své nové klimatické cíle nejdříve v létě, nebo pokud se diskuse protáhnou, až v říjnu. To by vedlo k neobvyklé situaci, kdy by některé další země G20, které se na summitu COP29 již možná zavážou k novým cílům, byly připraveny dříve než EU.

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra v rozhovoru uvedl, že EU by své klimatické cíle mohla dodat „včas nebo téměř včas“. Hoekstra neupřesnil, co bude nový cíl EU obsahovat, ale poukázal na dosavadní výsledky – cíle pro roky 2030 a 2050 a loňský prudký pokles emisí – jako důkazy o ambicióznosti plánu.

Pokud EU termín nestihne, hrozí, že jiné země by mohly zpoždění využít jako výmluvu pro vlastní zpoždění. 

Související

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Evropské státy zastavily přijímání žádostí o azyl od Syřanů. Chystají deportace

Rakousko oznámilo plány na deportaci syrských migrantů po pádu režimu Bašára Asada, který byl svržen povstaleckými silami po 13 letech občanské války. K tomuto kroku se připojily i další evropské země, jako Belgie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko a Spojené království, které dočasně pozastavily zpracování žádostí o azyl syrských občanů.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy