EU se střílí do nohy. Vyzývá k boji se změnami počasí, sama jej ale nedodržuje

Evropská unie podle serveru Politico téměř jistě nedodrží globální termín pro nové klimatické cíle. Paradoxně se tak ale děje v situaci, kdy se sama chystá upozorňovat svět na důležitost těchto cílů.

Do 10. února mají vlády odeslat nové plány na boj s klimatickými změnami Organizaci spojených národů. Tyto dokumenty, které jsou páteří Pařížské dohody, mají vymezit úsilí každé země o snížení emisí oteplování planety do roku 2035.

EU, která podává kolektivní cíl pro všech 27 členských států, uvedla, že prosazování ambiciózních cílů pro rok 2035 je jednou z jejích priorit na globálním klimatickém summitu, který tento týden odstartoval v Ázerbájdžánu.

Navzdory tomu, že evropská diplomacie přijíždí na jednání, EU směřuje k pozdnímu podání svého vlastního plánu – možná i velmi pozdnímu, vzhledem k rostoucímu odporu některých zemí EU k přijímání ambicióznějších klimatických cílů.

Polský vládní představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že „je v podstatě nemožné“ splnit únorový termín. Polsko povede jednání o novém plánu od ledna, kdy převezme rotující předsednictví Rady EU.

Dánský ministr pro klima Lars Aagaard minulý měsíc pro Politico řekl, že by byl mile překvapen, kdyby EU zvládla termín dodržet. Dánsko převezme předsednictví Rady EU v červenci a Aagaard se očekává jako spoluvůdce delegace EU na vrcholném summitu COP30 v Brazílii, kde bude středobodem diskusí cíl pro rok 2035.

Jedním z důvodů zpoždění je institucionální struktura EU. Legislativa obvykle trvá rok nebo déle, než projde, a unie se aktuálně nachází v přechodové fázi po letošních volbách, přičemž Evropská komise, výkonný orgán EU, který navrhuje legislativu, bude až do prosince v podstatě paralyzovaná.

Různé země EU mají také odlišné názory na to, jak by měly pokračovat. Některé státy cítí, že EU už udělala dost a že je na čase, aby ostatní země převzaly odpovědnost, zatímco jiné země, včetně Dánska, podporují přísnější cíle.

Evropská unie si aktuálně stanovila cíl snížit čisté emise o 55 procent do roku 2030 na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Evropská komise letos také navrhla cíl snížení o 90 procent do roku 2040, avšak tento návrh zatím nebyl přijat. Pokud by EU zvolila přímou cestu mezi cíli 2030 a 2050, pravděpodobně by dosáhla méně ambiciózního cíle pro rok 2035 – asi 66 procent oproti 72 procentům, pokud by vycházela z přísnějšího cíle pro rok 2040.

Klimatická strategie EU má svůj politický rozměr i v kontextu nadcházejících voleb a ekonomických výzev způsobených válkou na Ukrajině, což zpomaluje diskuse o nových cílech. Zatímco některé země, jako Dánsko, podporují přísnější cíle, jiné země, jako Polsko, je stále zdrženlivější.

Podle Lindy Kalcher, ředitelky bruselského think-tanku Strategic Perspectives, se očekává, že EU podá své nové klimatické cíle nejdříve v létě, nebo pokud se diskuse protáhnou, až v říjnu. To by vedlo k neobvyklé situaci, kdy by některé další země G20, které se na summitu COP29 již možná zavážou k novým cílům, byly připraveny dříve než EU.

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra v rozhovoru uvedl, že EU by své klimatické cíle mohla dodat „včas nebo téměř včas“. Hoekstra neupřesnil, co bude nový cíl EU obsahovat, ale poukázal na dosavadní výsledky – cíle pro roky 2030 a 2050 a loňský prudký pokles emisí – jako důkazy o ambicióznosti plánu.

Pokud EU termín nestihne, hrozí, že jiné země by mohly zpoždění využít jako výmluvu pro vlastní zpoždění. 

Související

Evropa

Politico: Evropě hrozí ekonomická apokalypsa

Stagnace, klesající konkurenceschopnost a blížící se návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vytvářejí existenční výzvu, která by mohla otřást základy prosperity kontinentu. Evropa se nachází ve zlomovém bodě, kdy musí čelit hlubokým hospodářským problémům, jež by mohly výrazně ovlivnit její budoucnost, uvedl server Politico.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Klimatické změny

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Letoun, který havaroval v Kazachstánu, jen krátce před pádem.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek s více než sedmi desítkami lidí na palubě. Po nehodě začal hořet. Podle dostupných informací přežilo havárii nejméně 12 osob. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

před 39 minutami

před 2 hodinami

Zimní počasí, ilustrační fotografie.

Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení

Po vánočních svátcích se v Česku přechodně oteplí, když v pátek vyšplhají teploty až na osm stupňů. Na poslední víkend letošního roku se však znovu lehce ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

23. prosince 2024 21:33

23. prosince 2024 21:15

Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že více než 3000 severokorejských vojáků bylo zabito nebo zraněno během bojů proti ukrajinské armádě v ruské Kurské oblasti. Informaci přinesl server Kyiv Independent s odkazem na prohlášení prezidenta na sociální síti X (dříve Twitter).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy