Evropská unie podle serveru Politico téměř jistě nedodrží globální termín pro nové klimatické cíle. Paradoxně se tak ale děje v situaci, kdy se sama chystá upozorňovat svět na důležitost těchto cílů.
Do 10. února mají vlády odeslat nové plány na boj s klimatickými změnami Organizaci spojených národů. Tyto dokumenty, které jsou páteří Pařížské dohody, mají vymezit úsilí každé země o snížení emisí oteplování planety do roku 2035.
EU, která podává kolektivní cíl pro všech 27 členských států, uvedla, že prosazování ambiciózních cílů pro rok 2035 je jednou z jejích priorit na globálním klimatickém summitu, který tento týden odstartoval v Ázerbájdžánu.
Navzdory tomu, že evropská diplomacie přijíždí na jednání, EU směřuje k pozdnímu podání svého vlastního plánu – možná i velmi pozdnímu, vzhledem k rostoucímu odporu některých zemí EU k přijímání ambicióznějších klimatických cílů.
Polský vládní představitel, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že „je v podstatě nemožné“ splnit únorový termín. Polsko povede jednání o novém plánu od ledna, kdy převezme rotující předsednictví Rady EU.
Dánský ministr pro klima Lars Aagaard minulý měsíc pro Politico řekl, že by byl mile překvapen, kdyby EU zvládla termín dodržet. Dánsko převezme předsednictví Rady EU v červenci a Aagaard se očekává jako spoluvůdce delegace EU na vrcholném summitu COP30 v Brazílii, kde bude středobodem diskusí cíl pro rok 2035.
Jedním z důvodů zpoždění je institucionální struktura EU. Legislativa obvykle trvá rok nebo déle, než projde, a unie se aktuálně nachází v přechodové fázi po letošních volbách, přičemž Evropská komise, výkonný orgán EU, který navrhuje legislativu, bude až do prosince v podstatě paralyzovaná.
Různé země EU mají také odlišné názory na to, jak by měly pokračovat. Některé státy cítí, že EU už udělala dost a že je na čase, aby ostatní země převzaly odpovědnost, zatímco jiné země, včetně Dánska, podporují přísnější cíle.
Evropská unie si aktuálně stanovila cíl snížit čisté emise o 55 procent do roku 2030 na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Evropská komise letos také navrhla cíl snížení o 90 procent do roku 2040, avšak tento návrh zatím nebyl přijat. Pokud by EU zvolila přímou cestu mezi cíli 2030 a 2050, pravděpodobně by dosáhla méně ambiciózního cíle pro rok 2035 – asi 66 procent oproti 72 procentům, pokud by vycházela z přísnějšího cíle pro rok 2040.
Klimatická strategie EU má svůj politický rozměr i v kontextu nadcházejících voleb a ekonomických výzev způsobených válkou na Ukrajině, což zpomaluje diskuse o nových cílech. Zatímco některé země, jako Dánsko, podporují přísnější cíle, jiné země, jako Polsko, je stále zdrženlivější.
Podle Lindy Kalcher, ředitelky bruselského think-tanku Strategic Perspectives, se očekává, že EU podá své nové klimatické cíle nejdříve v létě, nebo pokud se diskuse protáhnou, až v říjnu. To by vedlo k neobvyklé situaci, kdy by některé další země G20, které se na summitu COP29 již možná zavážou k novým cílům, byly připraveny dříve než EU.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra v rozhovoru uvedl, že EU by své klimatické cíle mohla dodat „včas nebo téměř včas“. Hoekstra neupřesnil, co bude nový cíl EU obsahovat, ale poukázal na dosavadní výsledky – cíle pro roky 2030 a 2050 a loňský prudký pokles emisí – jako důkazy o ambicióznosti plánu.
Pokud EU termín nestihne, hrozí, že jiné země by mohly zpoždění využít jako výmluvu pro vlastní zpoždění.
Související
Šéfka EK von der Leyenová má před sebou obtížný problém. Trumpa
Evropské státy zastavily přijímání žádostí o azyl od Syřanů. Chystají deportace
EU (Evropská unie) , Klimatické změny
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Situace je zlá. Rusové jsou jen pár kilometrů od klíčového ukrajinského města
před 1 hodinou
Zimní počasí na pár dní ustoupí. Do Česka dorazí oteplení
včera
Princ William se vrátil na místo, které mu ukázala maminka Diana
včera
Češi cestující vlakem dostali důležité upozornění. Od neděle se zavádí velká novinka
včera
Na co v prosinci do kina? Nejlepší film roku, opičí životopis i ježčí návrat
včera
V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí
včera
Česko bude v Eurovizi reprezentovat vítěz SuperStar. ČT oznámila novinku k přenosům
včera
Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě
včera
VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii
včera
Politická krize v Jižní Koreji eskaluje: Exministr se pokusil o sebevraždu, v prezidentské kanceláři proběhla razie
včera
Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík
včera
Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem
včera
Orbán jednal s Putinem o ukončení války na Ukrajině
včera
Sýrie stále nemá klid. Izrael zničil celou námořní flotilu, Turecko bombarduje konvoje
včera
Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení
včera
Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě
včera
O dalším osudu Sýrie nerozhodnou povstalci ani občané. Míč je na straně zbytku světa
včera
Trump: Priorita je ukrajinská krize, Blízký východ je jednodušší problém
včera
Sjednocená Sýrie zůstává nesplněným snem. Pád Asada na tom nic nemění
včera
Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku
Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.
Zdroj: Jakub Jurek