Po úmrtí papeže Františka se do čela řízení Římskokatolické církve postavil kardinál Kevin Farrell. Irský duchovní se stal úřadujícím hlavou církve v období takzvané "sede vacante" – tedy v mezidobí mezi smrtí jednoho papeže a volbou jeho nástupce. Funkci bude vykonávat až do chvíle, kdy kardinálové z celého světa ve vatikánské Sixtinské kapli zvolí nového římského pontifika.
Kardinál Farrell, který dnes ráno oznámil smrt papeže Františka veřejnosti, zastává od roku 2019 funkci camerlenga – klíčového postu ve vatikánské hierarchii, jenž se aktivuje právě v okamžiku, kdy Svatý stolec zůstane bez papeže. Jeho úkolem je dohlížet na správu Vatikánu, zabezpečit plynulý chod institucí a připravit vše potřebné pro nadcházející konkláve. Rovněž je zodpovědný za oficiální potvrzení smrti papeže a za organizaci všech souvisejících liturgických a pohřebních obřadů.
Mezi jeho další povinnosti nyní patří také dozor nad přípravou papežovy poslední cesty. Bude předsedat tzv. "rituálu potvrzení smrti" a dohlédne na uložení těla zesnulého papeže Františka do rakve – důležitého symbolického aktu před pohřbem. Tento okamžik bude sledován miliony věřících po celém světě, stejně jako celý průběh truchlení a přechodné fáze v životě církve.
Kevin Farrell se narodil v Dublinu v Irsku a svou duchovní formaci zahájil na Univerzitě v Salamance ve Španělsku. Později pokračoval ve studiích na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě, jednom z nejvýznamnějších katolických vzdělávacích center. Jeho mezinárodní působení a jazyková vybavenost z něj učinily klíčovou postavu při budování mostů mezi Vatikánem a církví v různých světadílech.
V roce 2007 byl jmenován biskupem v texaském Dallasu, kde získal pověst progresivního a organizačně schopného duchovního. Právě tato kombinace schopností vedla papeže Františka k tomu, aby jej v roce 2016 povolal zpět do Říma. Zde mu svěřil vedení nově vzniklého vatikánského dikasteria, tedy úřadu pro laiky, rodinu a život, jehož hlavním posláním je péče o rodiny a podpora křesťanských hodnot v běžném životě.
V roce 2016 jej František také jmenoval kardinálem, čímž Farrell vstoupil do nejužšího vedení církve. Tři roky poté mu svěřil roli camerlenga, která se nyní stala rozhodující. Farrell se tak stal tváří Vatikánu v jednom z nejcitlivějších období – v čase, kdy se církev připravuje na volbu nového nástupce svatého Petra.
Jeho úkolem nebude pouze řídit praktické záležitosti a organizaci pohřbu. Farrell má také na starosti zachování řádu a kontinuity ve chvíli, kdy církev čelí bolestné ztrátě, ale zároveň očekávání, naději i nejistotě ohledně budoucnosti. Právě on bude mít klíčovou roli v tom, jak bude vatikánská administrativa reagovat na mezinárodní pozornost a zároveň udrží atmosféru důstojnosti a stability.
Volba nového papeže se očekává v nejbližších týdnech. Do konkláve bude přizváno 135 kardinálů mladších osmdesáti let, kteří se uzavřou do Sixtinské kaple, aby v tajném hlasování rozhodli o jménu příštího papeže. Do té doby bude kardinál Farrell tím, kdo drží otěže řízení jedné z největších duchovních institucí na světě.
Navzdory své diskrétní povaze a minimální medializaci je nyní Kevin Farrell jednou z nejdůležitějších postav Vatikánu. Jeho znalost vatikánského zákona, zkušenosti z terénu i osobní blízkost k zesnulému papeži z něj činí respektovanou autoritu v náročném období přechodu.
Související

"Česko mám moc rád." Výborný prozradil, co mu řekl papež

Papež Lev XIV. se oficiálně ujal úřadu. Ve Vatikánu odsloužil inaugurační mši
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek