Ministr obrany Pete Hegseth se ocitl pod tlakem kvůli dalšímu skandálu, tentokrát ohledně sdílení citlivých vojenských plánů v soukromé skupinové konverzaci. Navzdory závažnosti obvinění se ale zatím zdá, že jeho pozice zůstává pevná. Klíčem k jeho přežití v Trumpově administrativě není odbornost či disciplinovanost, ale věrnost prezidentovi a jeho politickému stylu.
Hegseth, bývalý moderátor Fox News a veterán z války v Iráku a Afghánistánu, byl do funkce dosazen Donaldem Trumpem v rámci snahy o “očistu” Pentagonu od liberálních struktur a prosazení tzv. anti-woke agendy. Jeho jmenování bylo od počátku vnímáno jako kontroverzní, a to především kvůli jeho nedostatku zkušeností s vedením velkého ministerstva a neformálnímu přístupu k bezpečnostním otázkám.
Poslední aféra vypukla poté, co CNN přinesla zprávu o tom, že Hegseth sdílel podrobné informace o vojenské operaci proti Húsiům v Jemenu ve skupinovém chatu na aplikaci Signal. Mezi příjemci zpráv byli jeho manželka, právník a bratr. Šlo přitom již o druhý incident tohoto druhu – první chat, ve kterém rovněž probírali vojenské údery v Jemenu, zahrnoval Hegsethovi blízké spolupracovníky.
Takové jednání vyvolává vážné otázky o jeho schopnosti ochránit citlivé informace a o bezpečnosti amerických jednotek v zahraničí. Odborníci upozorňují, že pokud by tyto informace unikly nepřátelským rozvědkám, mohlo by to mít přímý dopad na životy vojáků i na průběh operací.
Přestože by za podobné pochybení běžný zaměstnanec ministerstva obrany čelil trestnímu stíhání nebo okamžitému propuštění, Hegseth zatím zůstává ve funkci. Hlavním důvodem je Trumpova neochota uznat, že udělal chybu. Prezident do jeho potvrzení vložil značný politický kapitál a Hegsethův pád by byl vnímán jako porážka.
Navíc Hegseth dosud neporušil nejzávažnější pravidlo Trumpovy administrativy: nepostavil se prezidentovi. Na rozdíl od svých předchůdců Jamese Mattise či Marka Espera, kteří byli odvoláni poté, co veřejně kritizovali Trumpovy rozkazy, zůstává Hegseth prezidentovi loajální a ochotný prosazovat jeho vůli bez otázek.
Hegseth se po vypuknutí kauzy bránil útokem. Během vystoupení na velikonočním setkání v Bílém domě označil média za “fake news” a obvinil je z pokusu sabotovat jeho reformní kroky v Pentagonu. Stejnou rétoriku zvolil i prezident Trump, který Hegsetha pochválil za “výbornou práci” a zpochybnil motivy těch, kdo informace poskytli novinářům.
Skandál přichází v době, kdy Spojené státy čelí kritickým výzvám na globální scéně. Vyjednávání s Íránem o jaderném programu jsou na hraně zhroucení, napětí s Čínou v Tichomoří eskaluje a válka na Ukrajině vstupuje do rozhodující fáze. V takové situaci by Pentagon potřeboval stabilní, kompetentní vedení – místo toho se potýká s vnitřními zmatky a masivními čistkami.
Minulý týden Hegseth propustil několik klíčových poradců, včetně svého hlavního stratega a šéfa štábu náměstka ministra obrany. Jeho bývalý mluvčí John Ullyot ve veřejném prohlášení uvedl, že Pentagon je ve stavu “naprostého chaosu” a že prezident si zaslouží lepší vedení.
Na Kapitolu zatím nevidíme výraznější kritiku. Republikánští senátoři, kteří měli během velikonoční přestávky volno ve svých domovských státech, se k aféře vesměs nevyjadřují. Znepokojení však vyjádřil například floridský kongresman Carlos Giménez, který upozornil na možné narušení bezpečnosti aplikace Signal, ale k Hegsethovu setrvání ve funkci nezaujal jasné stanovisko.
Trumpův styl vládnutí se opírá o osobní loajalitu a schopnost vyvolávat konfrontace s médii a institucemi. Hegseth mu v tomto ohledu dobře slouží. Skandál z něj sice dělá problémového ministra, ale zároveň ho činí ještě více závislým na prezidentově přízni – a tím i ochotnějším vykonávat jeho politické zadání.
Zůstává otázkou, jak dlouho může takový stav trvat. Pokud se ukáže, že Hegseth nadále neopatrně nakládá s tajnými informacemi i po první vlně kritiky, může být Trump nakonec donucen zasáhnout. Do té doby ale platí pravidlo, které se v Trumpově světě opakuje: každý ministr má prezidentovu důvěru – až do chvíle, kdy ji náhle ztratí.
Související
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
USA (Spojené státy americké) , Pete Hegseth
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 2 hodinami
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 4 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 7 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 8 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 9 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák