Věřící zaplnili Svatopetrské náměstí. Po celém světě začaly modlitby za papeže Františka

Nejde však jen o událost ve Vatikánu. Po celém světě se konají smuteční bohoslužby, které vzdávají hold papeži, jenž si získal srdce milionů. Západní křídlo katedrály ve Westminsteru v Londýně se zaplnilo do posledního místa, stejně jako slavná Wawelská katedrála v polském Krakově, kde se modlí za svého duchovního vůdce i jeho rodáky.

Podobné scény se odehrávají i v Bazilice národní svatyně v americkém Washingtonu a v madridské katedrále Panny Marie Almudenské.

Mše, které jsou nedílnou součástí katolické víry, dnes nabývají zvláštního významu. Každá modlitba, každé slovo i každé gesto jsou připomínkou člověka, který byl pro mnohé ztělesněním morální autority a lidské laskavosti.

„Když se ptáte lidí na Svatopetrském náměstí, co pro ně papež František znamenal, stále znovu a znovu slyšíte stejná slova,“ uvedl zpravodaj BBC Rupert Wingfield-Hayes přímo z Vatikánu. „Mluví o jeho lidskosti, o jeho vřelosti a o jeho morálním vedení.“

Právě tato slova jako by nyní rezonovala ve vzpomínkách věřících po celém světě. František nebyl jen papežem zvoleným kardinály, ale stal se i ikonou nového přístupu – blízkého, laskavého a otevřeného. Lidé si ho pamatují jako muže, který nikdy nezapomněl na chudé, trpící či marginalizované.

Jeho poslední veřejné vystoupení, které se odehrálo pouhý den před jeho smrtí, bylo přijato s nadšením. I tehdy ho věřící zdravili s úctou a láskou. Netušili však, že vidí papeže Františka naposledy.

Nyní, když se nad Sixtinskou kaplí začíná zvedat večerní vánek a modlitby v několika jazycích splývají do tichého chóru, svět se pomalu připravuje na poslední rozloučení s jedním z nejoblíbenějších papežů moderní doby.

Slova „pokora“, „láska“ a „naděje“ dnes zaznívají nejčastěji. A i když se církev již brzy vydá na cestu hledání nového vůdce, papež František zůstane navždy v paměti jako ten, který změnil způsob, jakým svět pohlíží na papežství.