Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.
Izrael byl zaskočen mírou připravenosti a efektivity útoku, což vedlo k širokému rozhořčení veřejnosti a tlaku na premiéra. Přesto, jak ukazují poslední průzkumy, Netanjahuova podpora vzrostla a jeho pozice se stabilizovala, zejména díky určitým změnám v jeho kabinetu a úspěchům ve vojenských operacích.
Jedním z klíčových kroků Netanjahua bylo propuštění ministra obrany Yoava Gallanta, který se v minulosti stavěl proti jeho koaličním plánům a který se stal problematickým faktorem. Gallantův pokus o rezignaci v roce 2022 vyvolal masové protesty a rozkol uvnitř vládní koalice. Netanjahu se této situace rozhodl využít a dosadil na klíčové posty své spojence. Tímto krokem stabilizoval svou koalici a posílil svůj vliv, zejména v oblasti bezpečnosti a zahraniční politiky.
Kromě interní politiky Netanjahuovi nahrává i vojenský kontext. Izraelská armáda v uplynulých týdnech provedla úspěšné operace zaměřené na vůdce hnutí Hamás a Hizballáh, přičemž několik hlavních postav bylo neutralizováno.
Tyto vojenské úspěchy přispěly k posílení premiérova obrazu coby silného lídra, což jeho podporovatelé interpretují jako znamení, že izraelská bezpečnostní strategie je pod jeho vedením na správné cestě. Navíc izraelské jednotky obnovily kontrolu nad libanonskou hranicí a tvrdě zasáhly v Gaze, což posiluje Netanjahuovu pozici i na mezinárodní úrovni.
Zahraniční politika Netanjahua ovlivnila i rozhodnutí o reorganizaci Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), kterou izraelská vláda dlouhodobě kritizuje za údajnou podporu palestinského odporu. Tímto krokem chce premiér demonstrovat, že je ochoten jednat tvrdě nejen na domácí půdě, ale i na globálním fóru. Tento krok mu navíc umožňuje prohloubit své spojenectví s pravicovými skupinami a podporovateli v Izraeli i mimo něj.
Nicméně za touto sérií úspěchů stojí i dlouhodobě uplatňovaná strategie odkladů a taktiky, která se mu už dříve osvědčila. Po útoku 7. října opakovaně odmítl ustanovení národní komise pro vyšetřování okolností útoku, což mu umožnilo vyhnout se bezprostřednímu tlaku na vysvětlení bezpečnostních nedostatků. Jeho oponenti, včetně předních novinářů a právníků, argumentují, že Netanjahu touto taktikou jen získává čas, aby mohl politicky přežít krizi a přenést odpovědnost na ostatní.
Opoziční představitelé navíc poukazují na to, že Netanjahu zatím nepředložil konkrétní plán, jak zajistit bezpečnost a správu Gazy po skončení války. Tento nedostatek strategického výhledu vede k obavám, že dlouhodobé řešení palestinské otázky není v jeho zájmu, což může destabilizovat nejen izraelsko-palestinské vztahy, ale i celou oblast. Katar, který sloužil jako prostředník mezi Izraelem a Hamásem, nedávno stáhl svou účast na jednáních s odůvodněním, že obě strany jednají destruktivně.
Netanjahu navíc čelí nejen bezpečnostním výzvám, ale i vyšetřování ve věci korupce. V posledních týdnech jeho právní tým požádal soud o odklad svědecké výpovědi o deset týdnů, údajně kvůli obtížím s přípravou. To vyvolalo vlnu spekulací o tom, zda premiér nevyužívá své současné vojenské úspěchy k oddálení řešení obvinění, kterým čelí již řadu let. Jeho právníci argumentují, že současná krize ztěžuje přípravu obhajoby, což opozice interpretuje jako taktiku na prodlužování procesu.
Zejména levicová média, jako izraelský deník Haaretz, přirovnávají současnou politiku Netanjahua k mafiánským praktikám a kritizují jej za manipulaci s veřejným míněním a pokusy ovlivňovat průběh vyšetřování. Tato média poukazují na jeho dlouhodobou snahu očistit se od obvinění, která zahrnují údajné přijímání darů a výhod od byznysmenů výměnou za mediální podporu.
Mezitím opozice, včetně bývalého premiéra Jaira Lapida, varuje, že Netanjahuova politika podrývá důvěru veřejnosti v izraelskou vládu a ohrožuje stabilitu země. Lapid argumentuje, že vnitřní politické napětí podkopává schopnost efektivního vedení státu, zejména ve složitých bezpečnostních otázkách. Veřejná debata se tak nejen zaměřuje na bezpečnostní otázky, ale i na legitimitu samotné vlády.
I když kritici Netanjahua obviňují, že se uchyluje k autoritářským praktikám, někteří jeho spojenci argumentují, že jeho odhodlání je důkazem jeho oddanosti národní bezpečnosti a stability.
Související
Netanjahu požádal prezidenta o milost. Izrael to potřebuje, tvrdí premiér
Trump poslal dopis izraelskému prezidentovi. Vyzval ho, aby udělil milost Netanjahuovi
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 1 hodinou
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 1 hodinou
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 2 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 3 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 3 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 4 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 4 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 5 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák