Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

Izrael byl zaskočen mírou připravenosti a efektivity útoku, což vedlo k širokému rozhořčení veřejnosti a tlaku na premiéra. Přesto, jak ukazují poslední průzkumy, Netanjahuova podpora vzrostla a jeho pozice se stabilizovala, zejména díky určitým změnám v jeho kabinetu a úspěchům ve vojenských operacích.

Jedním z klíčových kroků Netanjahua bylo propuštění ministra obrany Yoava Gallanta, který se v minulosti stavěl proti jeho koaličním plánům a který se stal problematickým faktorem. Gallantův pokus o rezignaci v roce 2022 vyvolal masové protesty a rozkol uvnitř vládní koalice. Netanjahu se této situace rozhodl využít a dosadil na klíčové posty své spojence. Tímto krokem stabilizoval svou koalici a posílil svůj vliv, zejména v oblasti bezpečnosti a zahraniční politiky.

Kromě interní politiky Netanjahuovi nahrává i vojenský kontext. Izraelská armáda v uplynulých týdnech provedla úspěšné operace zaměřené na vůdce hnutí Hamás a Hizballáh, přičemž několik hlavních postav bylo neutralizováno.

Tyto vojenské úspěchy přispěly k posílení premiérova obrazu coby silného lídra, což jeho podporovatelé interpretují jako znamení, že izraelská bezpečnostní strategie je pod jeho vedením na správné cestě. Navíc izraelské jednotky obnovily kontrolu nad libanonskou hranicí a tvrdě zasáhly v Gaze, což posiluje Netanjahuovu pozici i na mezinárodní úrovni.

Zahraniční politika Netanjahua ovlivnila i rozhodnutí o reorganizaci Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), kterou izraelská vláda dlouhodobě kritizuje za údajnou podporu palestinského odporu. Tímto krokem chce premiér demonstrovat, že je ochoten jednat tvrdě nejen na domácí půdě, ale i na globálním fóru. Tento krok mu navíc umožňuje prohloubit své spojenectví s pravicovými skupinami a podporovateli v Izraeli i mimo něj.

Nicméně za touto sérií úspěchů stojí i dlouhodobě uplatňovaná strategie odkladů a taktiky, která se mu už dříve osvědčila. Po útoku 7. října opakovaně odmítl ustanovení národní komise pro vyšetřování okolností útoku, což mu umožnilo vyhnout se bezprostřednímu tlaku na vysvětlení bezpečnostních nedostatků. Jeho oponenti, včetně předních novinářů a právníků, argumentují, že Netanjahu touto taktikou jen získává čas, aby mohl politicky přežít krizi a přenést odpovědnost na ostatní.

Opoziční představitelé navíc poukazují na to, že Netanjahu zatím nepředložil konkrétní plán, jak zajistit bezpečnost a správu Gazy po skončení války. Tento nedostatek strategického výhledu vede k obavám, že dlouhodobé řešení palestinské otázky není v jeho zájmu, což může destabilizovat nejen izraelsko-palestinské vztahy, ale i celou oblast. Katar, který sloužil jako prostředník mezi Izraelem a Hamásem, nedávno stáhl svou účast na jednáních s odůvodněním, že obě strany jednají destruktivně.

Netanjahu navíc čelí nejen bezpečnostním výzvám, ale i vyšetřování ve věci korupce. V posledních týdnech jeho právní tým požádal soud o odklad svědecké výpovědi o deset týdnů, údajně kvůli obtížím s přípravou. To vyvolalo vlnu spekulací o tom, zda premiér nevyužívá své současné vojenské úspěchy k oddálení řešení obvinění, kterým čelí již řadu let. Jeho právníci argumentují, že současná krize ztěžuje přípravu obhajoby, což opozice interpretuje jako taktiku na prodlužování procesu.

Zejména levicová média, jako izraelský deník Haaretz, přirovnávají současnou politiku Netanjahua k mafiánským praktikám a kritizují jej za manipulaci s veřejným míněním a pokusy ovlivňovat průběh vyšetřování. Tato média poukazují na jeho dlouhodobou snahu očistit se od obvinění, která zahrnují údajné přijímání darů a výhod od byznysmenů výměnou za mediální podporu.

Mezitím opozice, včetně bývalého premiéra Jaira Lapida, varuje, že Netanjahuova politika podrývá důvěru veřejnosti v izraelskou vládu a ohrožuje stabilitu země. Lapid argumentuje, že vnitřní politické napětí podkopává schopnost efektivního vedení státu, zejména ve složitých bezpečnostních otázkách. Veřejná debata se tak nejen zaměřuje na bezpečnostní otázky, ale i na legitimitu samotné vlády.

I když kritici Netanjahua obviňují, že se uchyluje k autoritářským praktikám, někteří jeho spojenci argumentují, že jeho odhodlání je důkazem jeho oddanosti národní bezpečnosti a stability. 

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu Izrael

Aktuálně se děje

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

včera

včera

včera

Donald Trump a Joe Biden se setkali v Bílém domě. (13.11.2024)

Trump poprvé od voleb opustil Floridu. Biden ho přijal v Bílém domě

Zvolený americký prezident Donald Trump se dnes poprvé od konce prvního mandátu vrátil do Bílého domu. Přivítal ho tam úřadující prezident Joe Biden, který hostil ceremonii předznamenávající poklidné předání moci v USA po listopadových volbách. O setkání informovala stanice NBC News. 

včera

Vláda ČR

České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu

České trestní právo projde velkou modernizací, jejímž cílem je zrychlení a zvýšení efektivnosti trestního řízení a také odlehčení tuzemského vězeňství. Návrh novely trestního zákoníku, který přichází s řadou změn, schválila vláda na středeční schůzi. Projednala i návrh na pokrytí škod, jež způsobily povodně na vodohospodařské infrastruktuře a dalším státním majetku spadajícím pod ministerstvo zemědělství, zabývala se také realizací dostavby části Pražského okruhu.

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Březinová

Cena, kterou za slibované odsuny přistěhovalců zaplatí americká společnost, bude obrovská, říká Březinová pro EZ

Nově zvolený americký prezident Donald Trump během kampaně slíbil velice přísný přístup k migraci – promluvil dokonce o masivních deportacích všech nelegálních přistěhovalců. Nejen o tom, jestli má šanci se svými plány uspět a proč je téma migrace v regionu Amerik tak důležité, pro EuroZprávy.cz promluvila amerikanistka a historička Kateřina Březinová, která v současnosti vede Iberoamerické centrum Metropolitní univerzity Praha a hostuje jako badatelka v London School of Economics.

včera

COP29

COP29: Na boj s extrémním počasím potřebujeme obrovské finanční prostředky, shodli se lídři

Koalice světových lídrů, zahrnující představitele průmyslových zemí i států ohrožených klimatickými změnami, na konferenci OSN o změně klimatu (COP29) v Baku vyzvala k významnému navýšení finanční podpory pro klimatická opatření. Jak informovala agentura DPA, v prohlášení koalice se zdůrazňuje naléhavá potřeba mobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s klimatickou krizí.

včera

včera

včera

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy

Prezident hostitelské země COP29 Ázerbájdžánu sdělil na konferenci OSN o klimatu, že ropa a plyn jsou „Božím darem“. Ilham Alijev kritizoval „falešné zprávy“ Západu o emisích své země a prohlásil, že národy „by neměly být obviňovány“ za své zásoby fosilních paliv. Ázerbájdžán plánuje v příštím desetiletí zvýšit produkci plynu až o třetinu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News

Budoucí americký prezident Donald Trump jmenoval ministrem obrany svého oblíbence Peta Hegsetha. Opozice má z jeho přístupu obavy, neboť existuje riziko, že se pokusí tradičně neutrální armádu politizovat a dostat na svou stranu tak, ať mu pomáhá s likvidací seznamu nepřátel. Lidé z Trumpova okolí jsou k jeho výběru údajně rovněž skeptičtí.  

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí

Českou fotbalovou reprezentaci čekají v listopadu další dva zápasy v Lize národů, přičemž tentokrát se představí nejprve v Albánii a pak doma s Gruzií. Není proto divu, že se kouč národního týmu Ivan Hašek musel opět rozhodnout, které hráče nominuje na tato utkání. Z nominace, kterou zveřejnil v pátek, vyplývá, že její součástí je poprvé pouze záložník ostravského Baníku Matěj Šín a také to, že i tentokrát mezi pětadvaceti nominovanými chybí kanonýr Patrik Schick, který ještě není zdravotně stoprocentně fit. Kouč Hašek už musel učinit změny v nominaci po omluvenkách několika hráčů.

včera

Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan

Zvolený americký prezident Donald Trump má oficiální roli pro miliardáře Elona Muska. Boháč bude stát v čele úřadu, který hodlá posuzovat vládní efektivitu, uvedla stanice NBC News. Pomáhat mu bude Vivek Ramaswamy, Trumpův soupeř z republikánských primárek. Trump tak naplní slib z kampaně, že Musk bude mít dohled nad vládním utrácením.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy