Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.
Izrael byl zaskočen mírou připravenosti a efektivity útoku, což vedlo k širokému rozhořčení veřejnosti a tlaku na premiéra. Přesto, jak ukazují poslední průzkumy, Netanjahuova podpora vzrostla a jeho pozice se stabilizovala, zejména díky určitým změnám v jeho kabinetu a úspěchům ve vojenských operacích.
Jedním z klíčových kroků Netanjahua bylo propuštění ministra obrany Yoava Gallanta, který se v minulosti stavěl proti jeho koaličním plánům a který se stal problematickým faktorem. Gallantův pokus o rezignaci v roce 2022 vyvolal masové protesty a rozkol uvnitř vládní koalice. Netanjahu se této situace rozhodl využít a dosadil na klíčové posty své spojence. Tímto krokem stabilizoval svou koalici a posílil svůj vliv, zejména v oblasti bezpečnosti a zahraniční politiky.
Kromě interní politiky Netanjahuovi nahrává i vojenský kontext. Izraelská armáda v uplynulých týdnech provedla úspěšné operace zaměřené na vůdce hnutí Hamás a Hizballáh, přičemž několik hlavních postav bylo neutralizováno.
Tyto vojenské úspěchy přispěly k posílení premiérova obrazu coby silného lídra, což jeho podporovatelé interpretují jako znamení, že izraelská bezpečnostní strategie je pod jeho vedením na správné cestě. Navíc izraelské jednotky obnovily kontrolu nad libanonskou hranicí a tvrdě zasáhly v Gaze, což posiluje Netanjahuovu pozici i na mezinárodní úrovni.
Zahraniční politika Netanjahua ovlivnila i rozhodnutí o reorganizaci Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), kterou izraelská vláda dlouhodobě kritizuje za údajnou podporu palestinského odporu. Tímto krokem chce premiér demonstrovat, že je ochoten jednat tvrdě nejen na domácí půdě, ale i na globálním fóru. Tento krok mu navíc umožňuje prohloubit své spojenectví s pravicovými skupinami a podporovateli v Izraeli i mimo něj.
Nicméně za touto sérií úspěchů stojí i dlouhodobě uplatňovaná strategie odkladů a taktiky, která se mu už dříve osvědčila. Po útoku 7. října opakovaně odmítl ustanovení národní komise pro vyšetřování okolností útoku, což mu umožnilo vyhnout se bezprostřednímu tlaku na vysvětlení bezpečnostních nedostatků. Jeho oponenti, včetně předních novinářů a právníků, argumentují, že Netanjahu touto taktikou jen získává čas, aby mohl politicky přežít krizi a přenést odpovědnost na ostatní.
Opoziční představitelé navíc poukazují na to, že Netanjahu zatím nepředložil konkrétní plán, jak zajistit bezpečnost a správu Gazy po skončení války. Tento nedostatek strategického výhledu vede k obavám, že dlouhodobé řešení palestinské otázky není v jeho zájmu, což může destabilizovat nejen izraelsko-palestinské vztahy, ale i celou oblast. Katar, který sloužil jako prostředník mezi Izraelem a Hamásem, nedávno stáhl svou účast na jednáních s odůvodněním, že obě strany jednají destruktivně.
Netanjahu navíc čelí nejen bezpečnostním výzvám, ale i vyšetřování ve věci korupce. V posledních týdnech jeho právní tým požádal soud o odklad svědecké výpovědi o deset týdnů, údajně kvůli obtížím s přípravou. To vyvolalo vlnu spekulací o tom, zda premiér nevyužívá své současné vojenské úspěchy k oddálení řešení obvinění, kterým čelí již řadu let. Jeho právníci argumentují, že současná krize ztěžuje přípravu obhajoby, což opozice interpretuje jako taktiku na prodlužování procesu.
Zejména levicová média, jako izraelský deník Haaretz, přirovnávají současnou politiku Netanjahua k mafiánským praktikám a kritizují jej za manipulaci s veřejným míněním a pokusy ovlivňovat průběh vyšetřování. Tato média poukazují na jeho dlouhodobou snahu očistit se od obvinění, která zahrnují údajné přijímání darů a výhod od byznysmenů výměnou za mediální podporu.
Mezitím opozice, včetně bývalého premiéra Jaira Lapida, varuje, že Netanjahuova politika podrývá důvěru veřejnosti v izraelskou vládu a ohrožuje stabilitu země. Lapid argumentuje, že vnitřní politické napětí podkopává schopnost efektivního vedení státu, zejména ve složitých bezpečnostních otázkách. Veřejná debata se tak nejen zaměřuje na bezpečnostní otázky, ale i na legitimitu samotné vlády.
I když kritici Netanjahua obviňují, že se uchyluje k autoritářským praktikám, někteří jeho spojenci argumentují, že jeho odhodlání je důkazem jeho oddanosti národní bezpečnosti a stability.
Související
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák