Česko si i přes zvýšený počet testů, kterým zjišťuje nákazu novým typem koronaviru, za poslední týden pohoršilo v žebříčku zemí Evropské unie. Před týdnem bylo sedmé, nyní mu patří 13. příčka. Počet testů přepočítaný na milion obyvatel se sice za poslední týden zdvojnásobil ze 4000 na 8521, přibylo ale zemí, které testují ještě více.
Podobný počet testů na milion obyvatel, jako má Česko, hlásí Španělsko (7593). V počtu prokázaných případů nákazy na milion obyvatel si ale Česko se 451 případy stále drží 16. místo. Vyplývá to ze statistik na webu Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT).
Rekordmanem v počtu testů na milion obyvatel je Lucembursko následované Maltou. Země s malým počtem obyvatel, který se pohybuje kolem půl milionu, mají počty testů v přepočtu na milion obyvatel na 38.805, respektive 24.738. V absolutních číslech je to v lucemburském velkovévodství 24.291 provedených testů a na Maltě 10.923 testů. V případech nákazy přepočítaných na milion obyvatel ale Lucembursko překoná se 4542 případy i Španělsko. V absolutních počtech je na tom ale Španělsko v EU nejhůř, počet prokázaných případů nákazy tam překročil 140.000.
Oproti předchozímu týdnu se před Česko v počtu testů na milion obyvatel dostaly kromě Lucemburska a Malty ještě Portugalsko, Litva, Kypr a Dánsko.
V přepočtu případů na 100 provedených testů patří Česku v EU 18. místo, neboli je desátou nejméně postiženou zemí unie. Na sto testů v Česku připadá pět případů nákazy, stejný výsledek má i Polsko a Estonsko. V uplynulých dnech mělo Česko nejhůře sedm případů na sto testů. Ve statistice nejhůře vychází Francie se 44 případy na 100 testů, následuje Španělsko se 40 a Belgie se 32 případy na sto testů. Co se týče úmrtí na koronavirus, Česko je se sedmi mrtvými na milion obyvatel na 17. místě v EU. Je tedy desátou nejméně postiženou zemí unie.
O nutnosti navýšit kapacitu testování nemoci covid-19 v Česku hovořili v posledních dnech ekonomové i vědci. Vynaložené peníze se státu podle ekonomů vrátí ve včasnějším opětovném nastartování celé země včetně hospodářství, které je výrazně utlumeno a sčítá velké ztráty. Podle vědců z Univerzity Palackého by mohlo velmi cenné informace o rozsahu epidemie v Česku ukázat testování vzorku tisícovky náhodně vybraných lidí. Nynější systém testování podle nich nemůže dát uspokojivou odpověď na otázku, kolik je v celé populaci nakažených osob a kolik Čechů se s virem už setkalo. Tento týden chce s pomocí Univerzity Karlovy otestovat vzorek 5000 Pražanů náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Česko také testuje projekt takzvané chytré karantény, která z údajů mobilních operátorů a bank mapuje pohyb člověka za posledních pět dní a může snadno odhalit lidi, se kterými se nakažený setkal a mohl je nakazit.
Související

Mimořádná zpráva Česko ochromil rozsáhlý blackout. Zastavilo se metro i vlaky, lidé se zasekli ve výtazích

Rakušan uvedl do pohotovosti Ústřední krizový štáb. Nemocnice blackout nepostihl
Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek