KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

Wojciech Witold Jaruzelski se chystá v televizi oznámit vyhlášení stanného práva

Emoce by neměly zastínit fakta

Z pohledu polského komunistického vedení byla operace X, jak zněl krycí název celé akce, provedená na výbornou, jelikož dosáhla téměř bezprostředně svých hlavních cílů, a to při minimálních ztrátách. Opozice byla zaskočena, po více než roce a půl váhavého přístupu komunistické moci zjevně s širokým represivním zásahem již nepočítala. Opoziční lídři v čele se Lechem Wałęsou se ocitli za mřížemi.

Lakonicky můžeme shrnout, že Jaruzelského postup prodloužil život komunistické diktatury u našich severních sousedů o dalších osm let. Klíčový spor, který byl v posledních třech dekádách veden, se točí okolo generálova tvrzení, že vyhlášení válečného  stavu – tato forma Jaruzelskému poskytovala větší pravomoci než pouhý výjimečný stav – představovalo pomyslné menší zlo, které Polsko uchránilo zahraniční vojenské intervence podobné srpnu 1968 v Československu.

Historici tuto apologii, s níž Jaruzelski příznačně vystoupil až po zhroucení komunistického režimu, již přesvědčivě vyvrátili. Na základě rozsáhlých archivních výzkumů je dnes jasné, že polský vůdce v prosinci 1981 disponoval jednoznačnými informacemi z Kremlu, že vnější ozbrojený zásah, který by konsolidoval moc polských komunistů, je naprosto vyloučen. Byl to naopak Jaruzelski, v té době první tajemník vládnoucí Polské sjednocené dělnické strany, předseda vlády i ministr obrany, kdo se pokoušel zajistit si při potlačení opozice podporu Varšavské smlouvy a její vůdčí mocnosti. Neúspěšně.

Navzdory tomu je pravděpodobné, že letošní kulaté výročí 13. prosince opět rozpoutá spekulace o Jaruzelského motivaci i skutečných záměrech sovětského vedení. Postava v roce 2014 zemřelého generála totiž nadále polarizuje polskou veřejnost, přičemž její ne zcela marginální část jej považuje především za vlastence, který v roce 1981 uchránil zemi před chaosem, hospodářským kolapsem a případně i občanskou válkou.

Dá se očekávat, že fakta budou zastíněna emocemi, a to nejen na straně Jaruzelského sympatizantů. Radikální antikomunisté (a to nejen v Polsku) budou nevěřícně kroutit hlavou nad tím, že Sovětský svaz, Říše zla, byl rozhodnut ponechat dění v jednom ze svých satelitů volný průběh, opustit ideologický přístup a v případě nutnosti jednat s potenciální novou polskou nekomunistickou vládou věcným strategickým a geopolitickým jazykem. Kremlu přece nadále seděl Leonid Brežněv, který o třináct let dříve neváhal vyslat tanky do Československa…proč by váhal tentokrát?

Rozdíl neplyne z „prozření“ Brežněva ani dalších klíčových postav v sovětském vedení (Brežněv s ohledem na své silně podlomené zdraví ostatně ve skutečnosti chod věcí již neurčoval). Za třináct let, které dělí potlačení pražského jara a polské opozice, se ale zásadně proměnila mezinárodní situace a pozice Moskvy.

Sovětské nepružné, na extenzivní růst spoléhající hospodářství začínalo povážlivě krvácet a sovětská vojska vedla náročné boje v Afghánistánu. Jestliže tato intervence v roce 1979 ukončila desetiletí uvolňování napětí studené války a naopak vedla k její opětovné eskalaci, o dva roky později dával Západ zřetelně najevo, že reakce na případný vnější vojenský zásah v Polsku by byla ještě tvrdší. Přinesla by mimo jiné rozšíření sankcí uvalených na Sovětský svaz v souvislosti s afghánským konfliktem a další omezení prodeje klíčových technologií i životně důležitých potravin, v jejichž produkci nebyl „první socialistický stát“ dlouhodobě soběstačný.

Projevil se také strach, že nejen polské obyvatelstvo, ale i část polské armády se postaví případným cizím vojskům na odpor. Polské vedení odhadovalo, že počet obětí takového středu by mohl dosáhnout 600-800 tisíc, sovětské analýzy údajně počítaly s ještě větším krveprolitím. To v kombinaci s výše popsanými faktory vedlo klíčové kremelské činitele, především předsedu KGB Jurije Andropova a ministra zahraničí Andreje Gromyka, k racionálnímu a kategorickému odmítnutí zásahu.

Nepřesná paralela

Výše uvedené neznamená, že by se sovětské vedení zpočátku nedrželo zažitých postupů. V první fázi polské krize, tedy od léta do prosince 1980, se na možný vojenský zásah v Polsku poměrně intenzivně připravovalo. Obdobně jako během pražského jara také Moskvu k ráznému postupu tlačila část jejích spojenců, především východoněmecký vůdce Erich Honecker. Podobný postoj zaujal i jeho československý protějšek Gustáv Husák. Zjevně byl připraven – pokud by Kreml rozhodl – podílet se na vojenském řešení krize.

Česká média pravidelně připomínají akci Krkonoše z prosince 1980, která je nezřídka prezentována jako pokus Československa o okupaci Polska. Zpravidla ale opomíjí potřebný kontext a tehdejší situaci mechanicky srovnávají s historickou zkušeností srpna 1968. Postup vybraných československých jednotek k polským hranicím se ve skutečnosti odehrál v rámci cvičení Varšavské smlouvy s názvem Sojuz-80. To s děním v Polsku sice nepochybně přímo souviselo, scénář případného zásahu však byl odlišný než v československém případě.

Případný vstup sovětských, československých a východoněmeckých vojsk do Polska pod pláštěm spojeneckého cvičení měl dostat tamní stranické vedení pod tlak a přimět ho k potlačení opozice dle požadavků Kremlu. Klíčový rozdíl oproti roku 1968 spočíval v tom, že záměry nebyly před polskými politickými a vojenskými představiteli tajeny, naopak se počítalo s koordinovaným postupem. Na počátku osmdesátých let totiž reformy v Polsku neprosazovala nejvyšší stranická patra, ale masové sociální hnutí. Čelní polští komunističtí představitelé tak nadále představovali pro Moskvu legitimního partnera, nikoliv maskované kontrarevolucionáře jako v československém případě. Kreml neměl potřebu hledat polského Vasila Biľaka.

Důvody, proč manévry Sojuz-80 nepřerostly v zahraniční intervenci, nejsou zcela zřejmé. Jako nejpravděpodobnější se jeví možnost, že Jaruzelského předchůdce v čele polské státostrany Stanisław Kania dokázal během souběžně probíhajícího moskevského jednání Varšavské smlouvy přesvědčit sovětské vedení, že vnější „bratrská pomoc“ by napáchala více škod než užitku a že polští komunisté proti situaci zasáhnou sami. Skutečně se tak stalo, ale výrazně později, než Kreml očekával a prosazoval, až za dlouhých dvanáct měsíců.

Na Jaruzelského obranu lze přiznat, že Sovětský svaz po celou dobu polské krize vytvářel na Varšavu silný nátlak. Vedl intenzivní psychologickou hru a především u polské opozice se snažil vyvolat dojem, že je připraven vojensky zasáhnout. Jaruzelski a jeho spolupracovníci pochopitelně neměli k dispozici dokumenty, jaké máme dnes, o nepřijatelnosti sovětské intervence ovšem věděli. Nemohli si být pouze jistí, zda tento postoj vydrží po personálních změnách v Kremlu, nebo případném masivním výbuchu násilí v Polsku. Jiná argumentace vede pouze k oživování vyvrácených mýtů.

Autor je historik

Záchranáři zasahovali u hromadné nehody na D5, srazilo se 36 vozidel

20.01.2022 20:25 Na dálnici D5 u Žebráku na Berounsku havarovalo dnes před polednem 20 osobních a 16 nákladních aut.…

Michaláková neuspěla u soudu pro lidská práva v kauze odebraných dětí

20.01.2022 14:58 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dnes rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy…

Jurečka představil formy pomoci lidem, na které dopadlo zdražení energií

21.01.2022 18:09 Lidé, na které výrazně dopadlo zdražení energií, mohou žádat úřady práce o podporu. Mohou získat…

Varianta omikron už v rámci EU převažuje

21.01.2022 22:00 Vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron už v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru…

Dálnici D1 uzavřela v noci ve směru na Prahu nehoda, vozovka je zledovatělá

21.01.2022 07:58 Dálnici D1 uzavřela v noci ve směru na Prahu nehoda dvou nákladních vozidel na 51. kilometru, na…

ROZHOVOR: 25 let od česko-německé deklarace. Otevírat Pandořinu skříňku…

21.01.2022 21:59 Aktualizováno Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 lze vnímat…

Vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron už v Evropské unii převažuje

21.01.2022 20:20 Vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron už v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru…

Polsko za poslední den zaznamenalo 36.665 nových případů nákazy koronavirem

21.01.2022 20:12 Aktualizováno Polsko za poslední den zaznamenalo 36.665 nových případů nákazy koronavirem. Je to nejvíce od…

Scholz neodpověděl na dotaz ohledně osudu Nord Streamu 2 v případě invaze

21.01.2022 18:59 Německý kancléř Olaf Scholz dnes ponechal bez odpovědi otázku novinářů, zda je německá vláda…

Francouzští i britští experti prověřují novou subvariantu omikronu

21.01.2022 18:09 Aktualizováno Britští i francouzští vědci prověřují novou subvariantu koronaviru omikron BA.2, informují dnes…

Migrační krize na hranici EU a Běloruska zřetelně polevila, tvrdí…

21.01.2022 16:37 Migrační krize na hranici Evropské unie s Běloruskem se uklidnila, uvedla po jednání unijních…

Scholz bude jednat s Macronem, schůzku s Bidenem prozatím odmítl

21.01.2022 13:05 Německý kancléř Olaf Scholz bude v úterý v Berlíně o situaci na Ukrajině jednat s francouzským…

Epidemie covidu-19 na Slovensku sílí, přibylo přes 7000 nově nakažených

21.01.2022 13:01 Aktualizováno Na Slovensku ve čtvrtek poprvé od první poloviny prosince přibylo za jeden den přes 7000 případů…

Sjezd německé CDU zvolí za předsedu Merze, bude to další odklon od…

21.01.2022 12:11 Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je největší opoziční silou v Německu, zvolí na sobotním…

V Německu přibylo rekordních 140.160 nově nakažených

21.01.2022 08:36 V Německu se za poslední den potvrdilo 140.160 nákaz koronavirem, je to nejvíce za 24 hodin v této…

Související:

Právě se děje

reklama