KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

Emoce by neměly zastínit fakta

Z pohledu polského komunistického vedení byla operace X, jak zněl krycí název celé akce, provedená na výbornou, jelikož dosáhla téměř bezprostředně svých hlavních cílů, a to při minimálních ztrátách. Opozice byla zaskočena, po více než roce a půl váhavého přístupu komunistické moci zjevně s širokým represivním zásahem již nepočítala. Opoziční lídři v čele se Lechem Wałęsou se ocitli za mřížemi.

Lakonicky můžeme shrnout, že Jaruzelského postup prodloužil život komunistické diktatury u našich severních sousedů o dalších osm let. Klíčový spor, který byl v posledních třech dekádách veden, se točí okolo generálova tvrzení, že vyhlášení válečného  stavu – tato forma Jaruzelskému poskytovala větší pravomoci než pouhý výjimečný stav – představovalo pomyslné menší zlo, které Polsko uchránilo zahraniční vojenské intervence podobné srpnu 1968 v Československu.

Historici tuto apologii, s níž Jaruzelski příznačně vystoupil až po zhroucení komunistického režimu, již přesvědčivě vyvrátili. Na základě rozsáhlých archivních výzkumů je dnes jasné, že polský vůdce v prosinci 1981 disponoval jednoznačnými informacemi z Kremlu, že vnější ozbrojený zásah, který by konsolidoval moc polských komunistů, je naprosto vyloučen. Byl to naopak Jaruzelski, v té době první tajemník vládnoucí Polské sjednocené dělnické strany, předseda vlády i ministr obrany, kdo se pokoušel zajistit si při potlačení opozice podporu Varšavské smlouvy a její vůdčí mocnosti. Neúspěšně.

Navzdory tomu je pravděpodobné, že letošní kulaté výročí 13. prosince opět rozpoutá spekulace o Jaruzelského motivaci i skutečných záměrech sovětského vedení. Postava v roce 2014 zemřelého generála totiž nadále polarizuje polskou veřejnost, přičemž její ne zcela marginální část jej považuje především za vlastence, který v roce 1981 uchránil zemi před chaosem, hospodářským kolapsem a případně i občanskou válkou.

Dá se očekávat, že fakta budou zastíněna emocemi, a to nejen na straně Jaruzelského sympatizantů. Radikální antikomunisté (a to nejen v Polsku) budou nevěřícně kroutit hlavou nad tím, že Sovětský svaz, Říše zla, byl rozhodnut ponechat dění v jednom ze svých satelitů volný průběh, opustit ideologický přístup a v případě nutnosti jednat s potenciální novou polskou nekomunistickou vládou věcným strategickým a geopolitickým jazykem. Kremlu přece nadále seděl Leonid Brežněv, který o třináct let dříve neváhal vyslat tanky do Československa…proč by váhal tentokrát?

Rozdíl neplyne z „prozření“ Brežněva ani dalších klíčových postav v sovětském vedení (Brežněv s ohledem na své silně podlomené zdraví ostatně ve skutečnosti chod věcí již neurčoval). Za třináct let, které dělí potlačení pražského jara a polské opozice, se ale zásadně proměnila mezinárodní situace a pozice Moskvy.

Sovětské nepružné, na extenzivní růst spoléhající hospodářství začínalo povážlivě krvácet a sovětská vojska vedla náročné boje v Afghánistánu. Jestliže tato intervence v roce 1979 ukončila desetiletí uvolňování napětí studené války a naopak vedla k její opětovné eskalaci, o dva roky později dával Západ zřetelně najevo, že reakce na případný vnější vojenský zásah v Polsku by byla ještě tvrdší. Přinesla by mimo jiné rozšíření sankcí uvalených na Sovětský svaz v souvislosti s afghánským konfliktem a další omezení prodeje klíčových technologií i životně důležitých potravin, v jejichž produkci nebyl „první socialistický stát“ dlouhodobě soběstačný.

Projevil se také strach, že nejen polské obyvatelstvo, ale i část polské armády se postaví případným cizím vojskům na odpor. Polské vedení odhadovalo, že počet obětí takového středu by mohl dosáhnout 600-800 tisíc, sovětské analýzy údajně počítaly s ještě větším krveprolitím. To v kombinaci s výše popsanými faktory vedlo klíčové kremelské činitele, především předsedu KGB Jurije Andropova a ministra zahraničí Andreje Gromyka, k racionálnímu a kategorickému odmítnutí zásahu.

Nepřesná paralela

Výše uvedené neznamená, že by se sovětské vedení zpočátku nedrželo zažitých postupů. V první fázi polské krize, tedy od léta do prosince 1980, se na možný vojenský zásah v Polsku poměrně intenzivně připravovalo. Obdobně jako během pražského jara také Moskvu k ráznému postupu tlačila část jejích spojenců, především východoněmecký vůdce Erich Honecker. Podobný postoj zaujal i jeho československý protějšek Gustáv Husák. Zjevně byl připraven – pokud by Kreml rozhodl – podílet se na vojenském řešení krize.

Česká média pravidelně připomínají akci Krkonoše z prosince 1980, která je nezřídka prezentována jako pokus Československa o okupaci Polska. Zpravidla ale opomíjí potřebný kontext a tehdejší situaci mechanicky srovnávají s historickou zkušeností srpna 1968. Postup vybraných československých jednotek k polským hranicím se ve skutečnosti odehrál v rámci cvičení Varšavské smlouvy s názvem Sojuz-80. To s děním v Polsku sice nepochybně přímo souviselo, scénář případného zásahu však byl odlišný než v československém případě.

Případný vstup sovětských, československých a východoněmeckých vojsk do Polska pod pláštěm spojeneckého cvičení měl dostat tamní stranické vedení pod tlak a přimět ho k potlačení opozice dle požadavků Kremlu. Klíčový rozdíl oproti roku 1968 spočíval v tom, že záměry nebyly před polskými politickými a vojenskými představiteli tajeny, naopak se počítalo s koordinovaným postupem. Na počátku osmdesátých let totiž reformy v Polsku neprosazovala nejvyšší stranická patra, ale masové sociální hnutí. Čelní polští komunističtí představitelé tak nadále představovali pro Moskvu legitimního partnera, nikoliv maskované kontrarevolucionáře jako v československém případě. Kreml neměl potřebu hledat polského Vasila Biľaka.

Důvody, proč manévry Sojuz-80 nepřerostly v zahraniční intervenci, nejsou zcela zřejmé. Jako nejpravděpodobnější se jeví možnost, že Jaruzelského předchůdce v čele polské státostrany Stanisław Kania dokázal během souběžně probíhajícího moskevského jednání Varšavské smlouvy přesvědčit sovětské vedení, že vnější „bratrská pomoc“ by napáchala více škod než užitku a že polští komunisté proti situaci zasáhnou sami. Skutečně se tak stalo, ale výrazně později, než Kreml očekával a prosazoval, až za dlouhých dvanáct měsíců.

Na Jaruzelského obranu lze přiznat, že Sovětský svaz po celou dobu polské krize vytvářel na Varšavu silný nátlak. Vedl intenzivní psychologickou hru a především u polské opozice se snažil vyvolat dojem, že je připraven vojensky zasáhnout. Jaruzelski a jeho spolupracovníci pochopitelně neměli k dispozici dokumenty, jaké máme dnes, o nepřijatelnosti sovětské intervence ovšem věděli. Nemohli si být pouze jistí, zda tento postoj vydrží po personálních změnách v Kremlu, nebo případném masivním výbuchu násilí v Polsku. Jiná argumentace vede pouze k oživování vyvrácených mýtů.

Autor je historik

Související

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.
Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

Více souvisejících

Polsko historie Wojciech Jaruzelski Komunismus Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Alfons Mucha

Průkopník secesního umění u nás. Alfons Mucha se narodil před 165 lety

Přesně před 165 lety, 24. července 1860, se narodil Alfons Mucha: významný umělec českého původu a jakýsi symbol secese, který se proslavil zejména v zahraničí. V rodné zemi strávil jenom zlomek svého života, zanechal zde ovšem nesmazatelnou stopu. Jeho dílo se objevilo na prvních československých poštovních známkách nebo bankovkách, cyklus monumentálních obrazů s názvem Slovanská epopej nemá obdoby.

před 1 hodinou

Policie ČR

Policie vyšetřuje vraždu na sídlišti v Praze

Případem vraždy na sídlišti v Krči se od čtvrtečního odpoledne zabývají pražští kriminalisté. Zesnulý muž podle strážců zákona zemřel násilnou smrtí. Vyšetřování tragické události nadále pokračuje. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí

Situace v Pásmu Gazy dosáhla nového stupně zoufalství. Podle šéfa Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippa Lazzariniho se obyvatelé této válkou zničené enklávy ocitli na samotné hranici života a smrti. „Lidé v Gaze nejsou ani mrtví, ani živí, jsou to chodící mrtvoly,“ napsal Lazzarini na sociální síti X, odkazuje přitom na slova jednoho ze svých kolegů přímo z místa.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

F-16 thajské armády

Eskalace na thajsko-kambodžské hranici: Mezinárodní společenství mělo zakročit, říká expert

Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo v přímý vojenský střet. Thajská armáda podnikla letecké údery na kambodžské cíle poté, co při výbuchu miny utrpěl vážné zranění její voják. Obě země si stáhly velvyslance a vztahy se ocitly na bodu mrazu. Za eskalací stojí nejen spory o území a chrámy, ale i kyberkriminalita, čínský tlak a slabá domácí legitimita obou vlád. Mezinárodní společenství zůstává pasivní a situace se dál vyhrocuje. „Ani jedna ze stran si nemůže dovolit vypadat slabá,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz analytik David Hutt.

před 5 hodinami

Pásmo Gazy

Peklo v Gaze se prohlubuje: 1000 mrtvých ve snaze získat pomoc, důkazy o masovém hladovění jsou nepopiratelné

Od začátku nového systému distribuce humanitární pomoci v pásmu Gazy, který od konce května společně provozují Spojené státy, Izrael a nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), přišlo podle OSN o život již přes 1 000 Palestinců. Ti byli zabiti při pokusu získat potravinovou pomoc. Celkem má jít o nejméně 1 054 obětí. Dalších 766 lidí zemřelo v okolí stanovišť GHF a 288 při čekání u konvojů OSN a dalších organizací, uvádí zpráva OSN k 21. červenci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Bouřky

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal ve čtvrtek výstrahu před silnými bouřkami, které by měly během odpoledne a večera zasáhnout jihovýchodní část Moravy. Očekávají se přívalové deště a silné nárazy větru. Výstraha platí od čtvrtečních 16 hodin až do páteční jedné hodiny ranní.

před 7 hodinami

Daniela Ostrá

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty

Politoložka Daniela Ostrá exkluzivně pro EuroZprávy.cz razantně kritizovala spojení Sociální demokracie s koalicí STAČILO! pro podzimní sněmovní volby. Označila ho za zradu tradic a varovala před proruskými tendencemi. Podle ní tím strana ztrácí nejen důvěryhodnost, ale i šanci na návrat mezi relevantní levicové síly. „Bohužel, čas dal mému rozhodnutí opustit stranu za pravdu. Necítím však zadostiučinění. Cítím frustraci, hněv a zklamání,“ řekla.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii

Zatímco Ukrajina už více než tři roky vzdoruje ruské agresi, v posledních dnech vyvolalo mezinárodní pobouření dění na domácí scéně. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků fakticky likviduje nezávislost dvou klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP). Tento krok vyvolal první celostátní protesty od začátku ruské invaze v roce 2022.

Aktualizováno před 9 hodinami

An-24

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli

Na ruském Dálném východě se ztratilo osobní letadlo An-24 se zhruba 50 lidmi na palubě. Podle informací agentury Reuters ztratili dispečeři s letounem kontakt ve čtvrtek během přiblížení k městu Tynda v Amurské oblasti, která sousedí s Čínou. Ruská média později oznámila, že trosky letadla byly nalezeny zhruba 15 kilometrů od města Tynda. Nehodu podle prvních informací nikdo nepřežil.

před 10 hodinami

Thajské stíhací letouny F-16

Thajsko zaútočilo na Kambodžu

Napětí mezi Thajskem a Kambodžou výrazně eskalovalo poté, co thajská armáda nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským cílům podél dlouho sporné hranice. Vzdušné útoky následovaly jen několik hodin poté, co v oblasti došlo k pozemním střetům mezi jednotkami obou zemí. Kambodža podle CNN varovala, že na útoky „rozhodně odpoví“.

před 12 hodinami

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?

Prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vlně nevole doma i v zahraničí poté, co v úterý podepsal kontroverzní zákon, který převádí kontrolu nad dosud nezávislými protikorupčními institucemi přímo pod výkonnou moc. Tento krok, jenž v očích mnoha Ukrajinců i zahraničních partnerů představuje ohrožení právního státu, vyvolal protesty v Kyjevě i dalších městech — první takto masové od začátku ruské invaze v únoru 2022. 

včera

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen ostře kritizuje rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v úterý podepsal nový zákon měnící strukturu protikorupčních institucí v zemi. Tento krok podle čelních představitelů EU vážně ohrožuje snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie a vyvolal v Kyjevě první rozsáhlejší vlnu veřejných protestů od začátku ruské invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy