Spojené státy obrací pozornost k Asii a Evropa - ke svému velkému překvapení - nemá místo u jednacího stolu, konstatuje Alexandre Robinet-Borgomano v komentáři pro server Politico. Politolog z think tanku Institut Montaigne poukazuje, že kroky jako stažení z Afghánistánu či nedávné uzavření trojstranného bezpečnostního patku AUKUS ukazují, jak moc Spojené státy hodlají upřít své úsilí k zadržování ambicí Číny.
Aktuální téma, které chybí
Nehledě na nedělní volby musí Německo definovat svou roli v tomto novém geopolitickém uspořádání, míní autor komentáře. Vysvětluje, že budoucnost evropské obrany závisí právě na příštím německém kancléři.
Geopolitika však v německé politické debatě chybí, ačkoliv by měla být aktuálním tématem, upozorňuje Robinet-Borgomano. Připomíná, že před volbami nebyla skutečným předmětem hlubokých diskuzí mezi kandidáty na německého kancléře, včetně dvou hlavních favoritů, křesťanského demokrata Armina Lascheta a sociálního demokrata Olofa Scholze.
"Oba kandidáti přistupují k evropské otázce pouze skrze finanční optiku," pokračuje politolog. Poukazuje, že Laschet se chce vrátit k paktu o stabilitě a růstu, zatímco Scholz volá po skutečné fiskální unii a skutečné průmyslové suverenitě EU, přičemž podobnou vizi sdílejí Zelení, kteří pravděpodobně také zasednou v příští spolkové vládě.
Vize silné a ekonomicky suverénní Evropy se blíží úvahám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ale vyhýbá se klíčové otázce, míní odborník. Ta podle něj zní, co se stane se společnou evropskou obranou a Francií podporovaným projektem "Silné Evropy".
V moderním Německu představují mocenské a vojenské zásahy dlouhodobě tabu, vyzdvihuje Robinet-Borgomano. Dodává, že německý prezident Horst Köhler například v roce 2010 rezignoval poté, co prohlásil, že země by měla být schopná vojensky intervenovat při obraně svých strategických zájmů a bránit riziku destabilizace konkrétních regionů, obzvláště při zabezpečování obchodních tras.
Favorité německých voleb si to velmi dobře uvědomují a ačkoliv jsou všichni pro vznik evropské armády, žádný ve své kampani otevřeně nepodporoval vojensky suverénní Evropu, uvádí politolog. Zdůrazňuje, že naneštěstí pro ně si Německo nemůže dovolit tuto otázku dále ignorovat.
Mocenský imperativ
"Pokud jde o geopolitiku, merkelovská kombinace diplomatického centrismu a merkantilistické logiky vyčerpává možnosti," pokračuje autor komentáře. Za iluzorní označuje myšlenku, že Německo může pokračovat ve své bezpečnostní závislosti na NATO a zároveň využívat ruské energie a vyvážet zboží na čínský trh.
Držet se těchto protichůdných postupů, aniž by to vyvolalo hněv alespoň jedné z příslušných mocností, je přinejmenším riskantní, domnívá se Robinet-Borgomano. Dodává, že spolu s tím, jak v Indo-Pacifiku vzniká vojenská polarizace podobná studené válce, Berlín se musí rozhodnout, kam se v této nové geopolitické dynamice zařadí.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Angela Merkelová si toto uvědomovala více, než dávala najevo, soudí politolog. Zmiňuje posílení německých vojenských výdajů po roce 2014, které nyní předčily ty francouzské, stejně jako vyslání fregaty Bayern do Jihočínského moře letos v srpnu. "Co jiného by to bylo, když ne taktní vojenská asertivita v dané oblasti?" táže se Robinet-Borgomano.
Otázka nabrala na palčivosti po nedávném vytvoření aliance AUKUS - spojenectví Austrálie, Velké Británie a Spojených států -, kterého Francie zajisté využije k otevřenému prosazování myšlenky suverénní evropské obrany, očekává autor komentáře. Věří, že EU projekt pravděpodobně podpoří, ministři zahraničí jednotlivých unijních zemí ostatně v uplynulém týdnu na Valném shromáždění OSN prohlašovali, že v roztržce vyvolané založením AUKUS stojí za Paříží.
Navzdory svému relativně váhavému postoji se i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová postavila za Francii, připomíná politolog. To považuje za důležitý krok, který naznačuje, že v případné polarizaci mezinárodních otázek je EU připravena jednat, ale pouze za situace, kdy Německo a Francie budou spolupracovat na vytvoření silné evropské obrany.
Jak končí éra kancléřky Angely Merkelové, francouzsko-německé spojenectví se musí řídit mocenským imperativem, což v zemi, jakou je Německo, chce politickou odvahu, přiznává Robinet-Borgomano. "Doufejme, že nový německý kancléř bude na tento úkol připraven," uzavírá svůj komentář.
Související
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
Německo , Francie , EU (Evropská unie) , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Zázrak v Pásmu Gazy: Navzdory bojům se v centru otevřela nová nemocnice
před 1 hodinou
NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry
před 2 hodinami
Biden: Příměří v Gaze může být už zítra. Záleží na Hamásu
před 3 hodinami
Polsko vzdoruje stupňující se hybridní válce. Na východní hranici vybuduje moderní opevnění
před 4 hodinami
Zelenskyj: V sobotu probíhaly boje mezi ukrajinskými a ruskými silami v okolí sedmi vesnic
před 5 hodinami
Afghánistán zasáhly masivní povodně. Mrtvých jsou stovky
před 6 hodinami
Počasí příští týden: Teploty v maximech vystoupají až na 24 stupňů
před 12 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
včera
Hamás: Rukojmí Nadav Popplewell zemřel na zranění, která utrpěl při izraelském náletu
včera
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
včera
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
včera
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
včera
Potvrzeno daty: přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby
včera
Rafah opouští kvůli invazi statisíce lidí
včera
MS v ledním hokeji 2024: Policie odhalila stovky falešných vstupenek
včera
Británie si připsala nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS, Kazaši přehráli Francii
V sobotu svým druhým hracím dnem pokračuje světový šampionát v ledním hokeji konající se v Praze a Ostravě. Sobotní program odstartoval již dvacet minut po pravém poledni, kdy se jednak v Praze utkali Britové s favorizovanou Kanadou, v Ostravě se pro změnu hrál důležitý duel s ohledem na záchranu v elitní divizi MS mezi Francií a Kazachstánem. Přestože Kanaďané si z duelu s Brity odvážejí výhru 4:2, nadřeli se na ni a že to nebyl jednoduchý duel pro „javorové listy“, tak o tom svědčí i ta skutečnost, že se pro Británii jedná o nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS. Druhý polední zápas hraný v Ostravě ovládli nakonec Kazaši díky svým uměním v prostoru za brankou soupeře a Francouze tak přehráli 3:1.
Zdroj: David Holub