Orbán mluví o úspěchu v Bruselu. Vazbu peněz z EU na právní stát popírá

 "Před jednáním a během něj tu byly pokusy nechci říci ponížit nás, ale přinejmenším nás poučovat o vládě práva," řekl podle agentury AFP Orbán. "Nejen že jsme dokázali vyjednat dostatek financí, ale ochránili jsme i čest našich zemí a dali jasně na srozuměnou, že není přijatelné,... aby kritizovali nás, bojovníky za svobodu, kteří toho hodně udělali proti komunistickému režimu ve jménu vlády práva. Nikdo nebude poučovat národy, kde se zrodilo hnutí Solidarita a revoluce z roku 1956," dodal maďarský premiér podle agentury MTI.

"Dokázali jsme uspět společně," prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki, který podle polských médií hovořil zejména o miliardách eur, které Polsku poputují ze schváleného fondu obnovy. Polsko má získat okolo 125 miliard eur v přímých dotacích a spolu s výhodnými půjčkami půjde o téměř 160 miliard eur. "To je částka, jaká nikdy nebyla," prohlásil Morawiecki. Podle televize TVN 24 také tvrdil, že v dosažené dohodě se tyto peníze "nespojují přímo s právním státem".

"Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu," prohlásil naproti tomu po skončení summitu Michel a za pravdu mu dávají i oficiální závěry vrcholné schůzky. "Evropská rada zdůrazňuje důležitost respektování právního státu. Na tomto základě bude představen režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu... Evropská komise navrhne v případě nedodržení (pravidel) Evropské radě opatření, které bude schvalováno kvalifikovanou většinou," stojí v dokumentu odsouhlaseném všemi šéfy států a vlád EU.

#EUCO conclusions on the #NextGenerationEU recovery package and the #EUbudget for 2021-2027

👉 https://t.co/0TRghmsIMH pic.twitter.com/hPeVfmw1Li

— EU Council Press (@EUCouncilPress) July 21, 2020

Maďarsko a Polsko jsou již delší dobu v hledáčku Bruselu kvůli krokům, na základě nichž čelí podezření z podkopávání právního státu a porušování demokratických hodnot. Budapešť a Varšava kvůli tomu již čelí proceduře podle příslušného sedmého smluvního článku, jenž skýtá unii možnost potrestat členský stát, který nerespektuje společné hodnoty.

Přesný způsob, jak by se postupovalo v rozdělování peněz z fondu obnovy v případě, že některá ze zemí nebude principy právního státu dodržovat, má navrhnout Evropská komise a tento nástroj pak musí unijní státy jednomyslně schválit, napsala agentura Reuters. "Bez souhlasu Maďarska, bez souhlasu Polska, bez souhlasu visegrádské skupiny se tu nic nestane," řekl k tomu polský premiér Morawiecki. Server Onet.pl ale poznamenal, že tvrzení premiéra o potřebě jednomyslnosti opomíjí tu část dohody, která jasně hovoří o konečném rozhodování kvalifikovanou většinou.

Daniel Hegedus z německého think-tanku German Marshall Fund se domnívá, že situace je složitější. "(Na summitu) nebyl schválen konkrétní mechanismus podmíněnosti v souvislosti s vládou práva... ale tvrzení Orbána a Morawieckého, že zabránili vnést podmínku do rozpočtu, neodpovídá faktům," citovala jej agentura Reuters.

Navzdory tomu, že závěry summitu formulaci o spojení rozpočtu s plněním demokratických pravidel obsahují, si mnozí myslí, že západní politici nakonec před požadavky Polska a Maďarska kapitulovali. Podle německé místopředsedkyně Evropského parlamentu Katariny Barleyové jsou závěry příliš vágní a dají se interpretovat různě. Prý jde o "hezká slova, která však mnoho neznamenají".

"Menší země mají přirozeně právo prosazovat svoje zájmy. Neměli bychom se ale nechat vydírat někým, kdo využívá evropské peníze na úplně jiné účely, než pro jaké byly určeny, kupříkladu Viktorem Orbánem," citovala političku agentura DPA.