Summit EU v Bruselu: Litva chce Ukrajinu v Unii do pěti let, Fico hrozí zablokováním protiruských sankcí

Jednání Rady se věnuje hned několika výbušným tématům: pokračující ruské agresi proti Ukrajině, eskalaci násilí na Blízkém východě, evropské bezpečnosti a obraně, migraci, a také ekonomické konkurenceschopnosti. Prostřednictvím videohovoru se do jednání zapojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který nadále tlačí na podporu své země v boji proti Rusku.

Prezident Litvy Gitanas Nausėda navrhl ambiciózní plán: dokončit všechna jednání o vstupu Ukrajiny do EU do konce letošního roku a zajistit její členství nejpozději k 1. lednu 2030. Tento časový rámec má být podle něj realistickým cílem, pokud Evropa zachová politickou vůli.

Španělský premiér Pedro Sánchez označil summit NATO v Haagu za „těžký, ale vyvážený“. Současně vyzval Evropskou unii, aby přehodnotila svou politiku vůči Izraeli. Konkrétně požaduje pozastavení asociační dohody kvůli údajným porušením lidských práv v Gaze. V této souvislosti varoval před dvojím metrem: není podle něj možné schvalovat 18. balík sankcí vůči Rusku a zároveň nečinně přihlížet humanitární katastrofě v Palestině.

Sánchez reagoval i na výhrůžky prezidenta Donalda Trumpa, který Španělsku pohrozil zdvojnásobením výdajů, pokud nepodpoří nové rozpočtové cíle NATO. Premiér připomněl, že obchodní politika EU je řízena z Bruselu a Španělsko má navíc vůči USA obchodní deficit.

Lotyšská premiérka Evika Siliņa uvedla, že ačkoliv není jisté, zda se dnes podaří dohodnout na 18. sankčním balíčku vůči Rusku a Bělorusku, Lotyšsko zůstává plně odhodlané k přijetí dalších opatření. Zdůraznila potřebu „odříznout Rusko od finančních zdrojů“, které financují jeho válečné úsilí. Zároveň apelovala na přijetí příměří na Ukrajině, avšak přiznala, že nevidí žádný posun ze strany Moskvy.

Napětí však narůstá i uvnitř samotné EU. Slovensko a Maďarsko signalizují, že nové sankce blokovat mohou. Maďarský premiér Viktor Orbán sice naznačil ochotu ke kompromisu, avšak slovenský premiér Robert Fico dnes ráno přitvrdil. Prohlásil, že požádá o odložení sankčního balíčku, a nevyloučil jeho úplné veto. Podle slovenských médií je Fico nespokojený s návrhy týkajícími se dovozu ruských energií – především jaderného paliva – a snaží se získat ústupky.

Irský vicepremiér Micheál Martin označil postoj Maďarska vůči ukrajinskému členství za „hluboce politováníhodný“ a „velmi problematický“. Podle něj je zásadní, aby Ukrajina dostala jasnou perspektivu členství v EU. Podobně kriticky se Martin vyjádřil k situaci v Gaze a označil ji za „karnáž“, která si žádá „humanitární odpověď Evropy“. Varoval také před „taktikou umlčování“ těch, kdo si dovolí zpochybnit izraelské akce v Pásmu Gazy.

Jednání v Bruselu se dotýká i širší politiky rozšiřování EU. Kromě Ukrajiny je v hledáčku i Moldavsko a státy západního Balkánu. Přestože integrace těchto zemí zůstává strategickým cílem Unie, současná geopolitická situace a rozdílné postoje členských států představují výrazné překážky.