Na summitu v Bruselu se řeší soběstačnost EU, má se snížit závislost na Rusku

"Covid-19 bezpochyby odkryl některé naše slabiny. Podle mě bychom jej však měli proměnit v příležitost a společně kriticky zhodnotit, jak by mohla být EU odolnější," vzkázal lídrům před jednáním předseda Evropské rady Charles Michel.

#EUCO focused on the situation in the #EasternMediterranean, relations with #China, the situation in #Belarus, the conflict in #Nagorno-#Karabakh and the poisoning of #AlexeiNavalny. Today the single market, industrial policy and digital transformation are on the agenda. pic.twitter.com/640l9Jlz4C

Původně se měl summit věnovat hlavně hospodářským otázkám spojeným s pandemií, Michel však podle diplomatických zdrojů otevřel dnešní debatu snahou přesvědčit země ke sladění kroků přijímaných ve snaze zastavit její druhou vlnu. K větší koordinaci jednotlivých opatření či společným nákupům léků, zdravotnického materiálu či ochranných prostředků dlouhodobě vyzývá členské státy Evropská komise. Země se však nechtějí vzdát své suverenity v rozhodování o zdravotní politice a dosud s výraznějším sladěním postupu proti pandemii váhají. Lídři EU se podle informací ČTK shodli, že se k tématu podrobněji vrátí na příští vrcholné schůzce v polovině října.

Michel v posledních týdnech zdůrazňuje, že EU by měla posílit svou "strategickou autonomii", o níž dnes šéfové států a vlád debatují. Podle navrhovaných závěrů summitu by se měli shodnout na tom, že unie bude pracovat na větší soběstačnosti například ve výrobě léků, komunikačních technologií či dalších strategických produktů.

Unijní představitelé jsou zajedno v tom, že koronavirová krize odhalila zranitelnost Evropy, v mnohém závislé například na asijské produkci. Jednotlivé státy však vnímají rozdílně míru, kam by měla EU ve snaze o soběstačnost zajít, aby předešla znevýhodňování mimounijní konkurence, které by mohlo vést například k nárůstu cen.

"Je důležité, abychom byli soběstační například v potravinách. Možná se nám to dnes nezdá, ale z dlouhodobého hlediska to může být problém," prohlásil před jednáním český premiér Andrej Babiš. Upozornil také na závislost Evropy na ruském plynu či na potřebu získat větší nezávislost ve výrobě komunikačních technologií.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová krátce před jednáním spolu s lídry pobaltských zemí oznámila, že Brusel poskytne 720 milionů eur (přes 19 miliard Kč) na propojení energetické sítě těchto států s Polskem a zbytkem Evropy. Podle šéfky EK to sníží jejich závislost na Rusku. "Tenhle projekt je milníkem na cestě k ukončení izolace pobaltského energetického trhu," prohlásila von der Leyenová.

We’re taking a big step for connecting Europe to ensure our energy security & deliver on #EUGreenDeal. €720 mln in EU funds is invested in a project linking the Baltic energy grid with the rest of the EU. Because in the EU, no matter where you are, you're in the heart of Europe. pic.twitter.com/p7pcGjMkQx

Zvláště globálním posilováním Číny je motivována snaha lépe chránit unijní trh, o níž vrcholní unijní politici rovněž diskutují. Na stole mají návrh Evropské komise (EK), aby unie v budoucnu ztížila přístup na svůj trh mimoevropským firmám, které se těší státní podpoře a mají proti těm unijním konkurenční výhodu.

Lídři by podle připravených závěrů summitu rovněž měli vyzvat EK, aby připravila plán digitalizace unie na následující desetiletí. Michel by také rád, aby summit podpořil plán komise, podle něhož má být pětina ze 750 miliard eur (téměř 20 bilionů Kč) ve fondu pokrizové obnovy hospodářství spojena s digitalizací ekonomik.

Během první části summitu, která začala ve čtvrtek odpoledne a skončila v noci na dnešek, se prezidenti a premiéři zemí EU dohodli na společném postupu vůči Turecku a na plánu přijmout sankce proti představitelům běloruského režimu. Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko na sankčním seznamu ovšem nebude.