V Německu v listopadu skončí stav epidemie, omezení ale budou platit dále

V Německu na konci listopadu skončí epidemický stav celostátního významu vyhlášený kvůli pandemii nemoci covid-19. Konec mimořádného stavu, který nastane 25. listopadu, ale pro Němce dnem svobody od karanténních opatření nebude, země se totiž dál bude řídit zákonem o potírání infekcí.

Na konec omezení si lidé musí počkat do konce března 2022, ale i toto datum je podmíněno tím, že koronavirus, který je původcem covidu-19, nedozná žádných nebezpečných mutačních změn.

"Zavřené školy, lockdowny a zákazy vycházení už za nás nebudou," prohlásil tento týden na tiskové konferenci místopředseda poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) Dirk Wiese. Společně s šéfkou frakce Zelených Katrin Göringovou-Eckardtovou a předákem poslanců svobodných demokratů (FDP) Marcem Buschmannem řekl, že tato trojice stran budoucí vládní koalice nebude mimořádný stav prodlužovat.

Epidemický stav celostátního významu, jak se nynější režim řízení karantény nazývá, Německo poprvé vyhlásilo v březnu 2020. Díky epidemickému stavu mohou spolková vláda a zemské vlády zjednodušeným způsobem nařizovat opatření i bez souhlasu zákonodárců. Ještě v srpnu Spolkový sněm stav prodloužil, a to do 25. listopadu. Podle Wieseho bylo Německo v létě v jiné situaci, která se ale díky zvyšující se proočkovanosti populace změnila. "Nyní neexistují žádné předpoklady pro další prodloužení nouzového stavu," uvedl Wiese s tím, že tomu tak je i přes opětovně stoupající počty nakažených. Zdůraznil ale, že den svobody od karanténních opatření to v Německu znamenat nebude.

Na první pohled tak Němci žádné změny nepoznají, hlavní obrat bude v technicko-právní rovině. "Moc výkonná přestane mít hlavní slovo a tón začne opět udávat parlament," řekl Buschmann. Na konci listopadu tak základem karanténních opatření bude výhradně zákon o potírání infekcí, který byl již v minulosti kvůli covidu-19 novelizován. Tento zákon mimo jiné počítá s povinným nošením roušek, předkládáním dokladů o bezinfekčnosti v podobě certifikátů o očkování, uzdravení či otestování a umožňuje vyhlásit i zákaz vycházení.

"Absolutní konec všech opatření nastane nejpozději na počátku jara, 20. března 2022," řekl Buschmann. Podmínkou ale je, že se situace nijak nezmění a že koronavirus nezmutuje do nebezpečné varianty. "Chceme projít podzimem a zimou odpovědně, aby byl na jaře covid-19 za námi," doplnil Wiese.

Plán budoucí vládní koalice se nelíbí bavorskému ministrovi zdravotnictví Klausi Holetschekovi z Křesťansko-sociální unie (CSU), podle kterého je koronavirus nevypočitatelný a proto nelze o konkrétních datech zatím hovořit. Uvedl ale, že ani bavorská vláda si nepřeje žádnou další uzávěru.

Tempo šíření covidu-19 v Německu v posledních týdnech zrychlilo. Za posledních 24 hodin v zemi přibylo podle Institutu Roberta Kocha (RKI) 24.668 infikovaných a dalších 121 nakažených zemřelo. Počet infikovaných na 100.000 obyvatel za sedm dní dosáhl hodnoty 139,2. V Česku tato sedmidenní incidence činí 276. V Německu s 83 miliony obyvatel dosud nejméně jednu dávku očkování dostalo 69,3 procenta lidí a 66,6 procenta populace je považováno za plně očkované.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

před 56 minutami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

před 1 hodinou

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

před 4 hodinami

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy