Londýn - Londýnská City byla po 30 let výkladní skříní britského finančního a ekonomického zázraku. V této malé ústřední části Velkého Londýna se tvořila obchodní a finanční politika světa a podepisovaly se největší dohody mezi největšími firmami. Tyto časy však skončili, tvrdí politico.eu.
První ranou, kterou City utržilo, byl brexit. Rozhodnutí obyvatel Velké Británie odstřihnout se od Evropy připravil Londýn o jednu z jeho velkých výhod. Světová metropole na Temži, kde se mluví anglicky, tedy moderním nadnárodním jazykem, která je na jedné straně velmi liberální a tolerantní k nadnárodnímu kapitálu a obchodu a na druhé straně je členem Evropské unie a má tedy přístup na vnitřní evropský trh. To vše však nyní končí.
I kdyby Británie vyjednala sebelepší podmínky, to že již nebude členem EU a tedy ztratí veškeré rozhodovací pravomoci a vliv na Brusel, je pro City obrovskou ranou, ze které se jen těžko může vzpamatovat.
Druhou ránu zasadila bývalému finančnímu srdci západu premiérka Theresa Mayová. Ta zpřísnila migrační politiku se slovy: „Pokud si myslíte, že jste občanem světa, nejste občanem nikde. Vy nechápete, co to znamená občanství.“ Problém je, že na cizincích a právě na světoběžnících bez stálého bydliště City stojí.
V britské ekonomice tvoří cizinci 14 % všech zaměstnanců. V City je to 41 %. V drtivě většině jsou to vysoce vzdělaní ekonomové s vysokými příjmy, kteří jsou pro ostrovní stát nepochybně přínosem. Zostřená vízová politika a odchod ze Schengenského systému však pro ně na ostrovech znamená faktickou stopku. „Bez zahraničních talentů nemůžeme fungovat,“ lamentuje jeden z šéfů City.
Třetí, potenciální, ranou je pro City vítězství Jeremyho Corbina a jeho labouristů ve volbách. Ti ve svém manifestu „Pro lepší a spravedlivější Británii“, fakticky slibují konec toho, co od dob Margaret Thatcherove respektovaly a těžily z toho všechny britské vlády.
Corbin chce z Británie fakticky vypudit veškerý nadnárodní bankovní systém. Chce zavést omezení, která by kontrolovala banky a zabránila by jim v „riskantních operacích“. Chce také zavést daň z bankovních operací. Nad tou už uvažovalo několik států EU, ale žádný ji zatím nezavedl.
Labouristé také chtějí založit „národní investiční fond“. Ten by měl soustředit na půjčky a investice do malých a středních podniků po celé Británii. To by byla samozřejmě nepříjemné konkurence pro komerční finanční ústavy.
Přestože je City zatím stále světovým obchodním centrem, je jasné, že se nad ní pomalu stahují mračna. Mnozí z velkých šéfů bank, které v Londýně dosud sídlí, uvažují o stěhování. Ve hře je vedle Dublinu i Paříž a Frankfurt nad Mohanem. Některé banky prý uvažují jako o novém centru svých operací i o Praze.
Související
Objednala si ho Moskva. V Británii padly tresty za žhářský útok v Londýně
Z New Yorku do Londýna za hodinu? Plány na tunel za 20 bilionů dolarů opět ožívají
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
před 1 hodinou
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
před 2 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 3 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 3 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 4 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 5 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
před 6 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
včera
Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie
včera
Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.
Zdroj: Libor Novák