Ruské útoky ohrožují energetickou stabilitu Ukrajiny. Zvyšují riziko jaderné katastrofy

V neděli a v noci na pondělí Rusko podniklo masivní útok zahrnující více než 210 raket a dronů, které zasáhly energetická zařízení po celé Ukrajině. Výbuchy byly hlášeny v Kyjevě, Oděse, Mykolajivu, Kryvém Rihu, Pavlohradě, Vinnycji, Rovně a Ivano-Frankivsku, stejně jako poblíž hranic s Moldavskem, kde se ukrajinská síť napojuje na evropskou.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) byly po útocích přerušeny hlavní přenosové linky ze čtyř transformátorových stanic k jaderným elektrárnám Rivne, Chmelnická a Jižní Ukrajina. To vedlo ke snížení výkonu šesti z devíti provozních reaktorů na těchto třech místech.

Ukrajinské jaderné elektrárny pokrývají dvě třetiny energetické potřeby země, protože ruské útoky zničily většinu uhelných a ropných elektráren a poškodily také některé vodní elektrárny. Greenpeace varuje, že vážné poškození přenosové soustavy způsobuje nestabilitu, která by mohla vést k dlouhodobému výpadku dodávek energie potřebné k chlazení reaktorů a vyhořelého paliva.

Jaderné elektrárny jsou vybaveny dieselovými generátory a bateriemi, které mohou zajistit napájení na sedm až deset dní. Pokud však palivo nebude možné doplnit nebo se dodávky energie neobnoví, hrozí roztavení paliva a rozsáhlý únik radiace.

„Ztráta funkce chlazení by nevyhnutelně vedla k roztavení jaderného paliva a k radiologickému zamoření ve velkém rozsahu,“ uvedla Greenpeace. „Nejvíce ohroženi jsou lidé a životní prostředí na Ukrajině, ale potenciálně by mohlo být zasaženo velké území Evropy, v závislosti na směru větru.“

Greenpeace vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na ukrajinskou energetickou síť a požaduje, aby IAEA zřídila trvalý monitoring na stanicích klíčových pro provoz jaderných elektráren. IAEA provedla jednu inspekci v říjnu, ale neoznámila plány na návrat.

Velká Británie na nedávném zasedání OBSE v listopadu obvinila Rusko z „jaderného vydírání“ a upozornila, že hrozby vůči ukrajinským jaderným elektrárnám jsou nepřijatelné. Britské zdroje uvedly, že ruské útoky v minulosti snížily ukrajinskou energetickou kapacitu na přibližně třetinu předválečné úrovně. Opravy během léta tento stav zlepšily na 50 %, ale poslední bombardování přineslo další ztrátu výkonu ve výši 9 GW.

Na začátku války Rusko obsadilo Zaporožskou jadernou elektrárnu, která zůstává pod jeho kontrolou. Ačkoli jsou reaktory v tzv. studeném odstavení, lokalita na frontové linii představuje trvalé riziko eskalace a potenciálního selhání.

Ukrajina byla v roce 1986 svědkem nejhorší jaderné katastrofy v dějinách, kdy havárie v Černobylu vedla k explozi a masivnímu úniku radiace, jenž zasaženým oblastem přinesl dlouhodobé ekologické a zdravotní dopady. Greenpeace varuje, že současná situace by mohla mít podobné, ne-li horší následky, pokud nebude stabilita ukrajinské elektrické sítě obnovena.

Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nejen oslabují schopnost země čelit zimním podmínkám, ale také výrazně zvyšují riziko jaderné havárie s dopady na celou Evropu. Klíčové bude rychlé zapojení mezinárodních institucí a pokračující podpora Ukrajiny při obnově jejího energetického systému.