Může Putin rozpoutat třetí světovou? Expert odpověděl na otázku, která je opět na stole

Vladimir Putin často zdůrazňuje, že jakákoliv podpora Západu Ukrajině, která by překračovala určité hranice, může vést k širšímu konfliktu. Tato rétorika, spolu s nejnovějšími kroky USA a dalších západních zemí, zvyšuje obavy z eskalace války na globální úroveň.

V 1000. den války na Ukrajině poprvé Ukrajina použila rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy k útokům hluboko na ruském území. Tento krok následoval poté, co prezident Joe Biden schválil jejich použití – rozhodnutí, které dlouho odkládal.

Změna americké politiky byla pro Ukrajinu vítanou podporou v její obraně proti ruské agresi, avšak také vyvolala obavy z možné eskalace.

Putin dlouhodobě varoval, že umožnění Ukrajině používat západní zbraně na ruském území by mohlo znamenat "nepřijatelnou červenou linii". Tento krok podle něj signalizuje přímé zapojení NATO do války.

Navíc Putin tento týden podepsal aktualizovanou jadernou doktrínu, která uvádí, že Rusko by mohlo použít jaderné zbraně v reakci na konvenční útok podporovaný jadernou mocností. Doktrína také stanoví, že jakákoliv agrese proti Rusku členským státem koalice (např. NATO) bude považována za agresi celé koalice.

Mnoho odborníků považuje ruské hrozby za blaf a součást taktiky, jak odradit Západ od další podpory Ukrajiny.

Obranný analytik Tim Ripley pro SkyNews poznamenal, že Rusko pečlivě omezilo konflikt na Ukrajinu, což mu umožňuje kontrolovat průběh války. Rozšíření konfliktu na NATO by totiž znamenalo, že Rusko by čelilo početní a technologické převaze Západu, což by nebylo v jeho zájmu.

Diplomaté na Západě se obecně shodují, že ani Rusko, ani NATO nechtějí jaderný konflikt. Podle Moskvy by takový krok nebyl efektivní strategií, protože by mohl vést k vlastní zkáze.

Namísto přímé eskalace by Rusko mohlo odpovědět subtilnějšími způsoby, jako jsou kybernetické útoky, sabotáže nebo dodávky zbraní protivníkům Západu, například Íránu nebo jeho spojencům.

Putin opakovaně naznačoval, že by mohl podporovat západní protivníky, což by mohlo destabilizovat situaci mimo Evropu.

Zatímco raketové útoky na Rusko samy o sobě pravděpodobně NATO přímo do konfliktu nezapojí, rozmístění vojáků NATO na Ukrajině by mohlo znamenat zásadní změnu.

Plánované mise britských vojáků na Ukrajině, ať už za účelem výcviku nebo logistické podpory, jsou potenciálním spouštěčem eskalace. Pokud by Rusko zaútočilo na tyto jednotky, mohlo by to vyvolat masivní odezvu.

I když rétorika Moskvy naznačuje možné rozšíření konfliktu, skutečné kroky ukazují spíše na snahu udržet válku v rámci Ukrajiny. Přestože ruské hrozby mohou být částečně blufem, jejich eskalační potenciál nelze zcela vyloučit, zejména pokud Západ výrazně zvýší svou přímou vojenskou angažovanost. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Ruská měna, rubl

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Velká Británie usiluje o převedení téměř 200 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, které jsou aktuálně uloženy v Belgii, do zvláštního investičního fondu. Podle informací serveru Politico by tento krok dal Londýnu větší vliv na to, jak s těmito prostředky naložit, a zároveň by mohl posílit mezinárodní roli premiéra Keira Starmera jako prostředníka mezi Evropou a Spojenými státy.

včera

OSN

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN

Spojené státy by se na Organizaci spojených národů neměly dívat jako na charitativní projekt, ale jako na instituci, která přináší konkrétní výhody – prohlásil v úterý technologický vyslanec OSN Amandeep Singh Gill na konferenci Politico AI & Tech Summit v Soulu.

včera

MS v hokeji

První ztráta pro českou reprezentaci. Na hokejovém MS už nebude pokračovat Kondelík

Čeští fanoušci byli jistě rádi za předvedenou hru a výkon svěřenců kouče Radima Rulíka v duelu s domácím Dánskem, které bylo nakonec poraženo s přehledem vysoko 7:2. Jedinou kaňkou vydařeného pondělního večera však byla informace, kterou po zápase potvrdil samotný trenér. Do dalšího průběhu mistrovství světa totiž už nenastoupí útočník Jáchym Kondelík, který v nedělním duelu s Norskem utrpěl zlomeninu ruky a čeká ho tak operace.

včera

MS v hokeji

Slovinci nadále čekají na výhru na MS. Norové po Češích nestačili ani na Němce

I v úterý svými dalšími čtyřmi zápasy pokračuje mistrovství světa v hokeji. V odpoledním bloku se jednak ve Stockholmu střetli Slovinci s Lotyšemi, v Herningu pak Němci s Nory. Prvně zmiňovaný zápas nabídl divoký průběh zápasu, ve kterém se marně snažili Slovinci o první výhru na tomto turnaji. Ve druhém zmiňovaném duelu pak Němci – stejně jako Češi – poznali tvrdost Norů, nakonec je Němci také porazili a to s větším přehledem, než v případě Čechů. 

včera

Donald Trump

Trump opět zahýbal ekonomikou. Chce mít ceny léků jako zbytek světa

Prezident Donald Trump využil svých exekutivních pravomocí a nařídil plošné snížení cen léků na předpis ve Spojených státech. Cílem je srovnat ceny s ostatními vyspělými zeměmi. Tento krok okamžitě způsobil výkyvy na burzách – akcie farmaceutických společností nejprve prudce oslabily, později se ale zotavily kvůli pochybnostem o skutečném rozsahu reformy.

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

"Teď jde o všechno." Koalice Spolu zahájila předvolební kampaň, podpořil ji Bolek Polívka

Koalice Spolu zahájila v Praze politickou kampaň, která je podle jejích slov vůbec největší roadshow v historii České republiky. Pod názvem „Teď jde o všechno“ plánují lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL během šesti týdnů navštívit více než dvě stovky měst a obcí po celé republice, kde chtějí diskutovat s voliči o budoucnosti země a přesvědčit je o pokračování v aktuálním vládním kurzu.

včera

Hans Petter Midttun

Jen jeden z nich je čestný a důstojný muž, Zelenskyj nemá důvod Putinovi věřit, říká Midttun pro EZ

V souvislosti s možným setkáním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina v Istanbulu oslovily EuroZprávy.cz norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna. Ten upozornil, že trvalý mír na Ukrajině nebude možný bez přítomnosti západních sil. Zároveň však zdůraznil, že tato přítomnost rozhodně není jistá. „Nikdo neočekává, že Rusko bude dohodu o příměří dlouhodobě dodržovat, a nikdo nechce být chycen v křížové palbě, až začne další útok,“ připustil.

včera

včera

Donald Trump

Zatímco svět řeší Ukrajinu, Trump v tichosti přetváří globální strategii USA. Zaměřuje se na pět klíčových uzlů

Prezident Donald Trump přetváří globální strategii Spojených států s důrazem na kontrolu pěti klíčových námořních průlivů, které ovládají světový obchod. Jeho nedávné kroky k zajištění amerického přístupu do Suezského a Panamského průplavu, stejně jako vojenská kampaň proti Húsíjům v Rudém moři, jsou podle něj součástí širší geopolitické vize: zajistit americkou dominanci na klíčových mořských trasách dříve, než je ovládne Čína.

včera

včera

včera

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael čelí tvrdému obvinění: Palestince týrá hlady, zadržuje humanitární pomoc

Izrael čelí vážnému obvinění ze strany šéfa Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), Philippa Lazzariniho, který v rozhovoru pro BBC označil zadržování potravinové a humanitární pomoci v Gaze za „válečnou zbraň“. Podle něj je systematické odepírání základních životních potřeb civilnímu obyvatelstvu nejen morálně nepřijatelné, ale může být klasifikováno i jako válečný zločin.

včera

včera

Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko

Bývalý generální tajemník NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném obsazení Grónska Spojenými státy. Jeho výhrůžky označil za hanebné a připomněl, že největší ostrov světa je součástí Severoatlantické aliance.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy