"Strategická katastrofa". Rozhodnutí o amerických raketách možná přišlo na poslední chvíli

Prezident Joe Biden nedávno schválil dodávky protipěchotních min Ukrajině a povolil použití raket s dlouhým doletem na ruském území. Tato rozhodnutí přichází v době, kdy ruská armáda zaznamenává výrazné úspěchy na frontové linii, uvedl server BBC.

Podle údajů Institutu pro studium války (ISW) Rusko v roce 2024 získalo téměř šestkrát více území než za celý rok 2023. Ruské jednotky postupují směrem k významným logistickým centrům na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu.

Mezitím se ukrajinská překvapivá ofenzíva v ruském Kursku dostává do potíží. Ruské jednotky dokázaly ukrajinský útok zatlačit zpět, což vedlo k otázkám o účinnosti tohoto postupu. Jeden z expertů to dokonce označil za „strategickou katastrofu“ vzhledem k nedostatku ukrajinských sil.

Na počátku války se frontová linie rychle měnila – Rusko zpočátku získalo velké území, než ho ukrajinská protiofenzíva zatlačila zpět. V roce 2023 však konflikt ustrnul ve slepé uličce.

V roce 2024 se situace změnila. Podle ISW Moskva do listopadu obsadila přibližně 2700 km² ukrajinského území oproti 465 km² v roce 2023. Mezi nejvíce zasažené oblasti patří Kupjansk v Charkovské oblasti a Kurachove, které je klíčovým bodem na cestě k logistickému centru v Doněcku.

Dr. Marina Miron z King’s College London uvedla, že východní ukrajinská fronta by se mohla zhroutit, pokud bude ruský postup pokračovat současným tempem.

Během září a října Rusko získalo více než 1000 km², což naznačuje zrychlení jeho postupu. Tento vývoj posiluje ruskou vyjednávací pozici v případě budoucích jednání.

Ukrajinská operace v Kursku zpočátku znamenala morální posilu. Odvaha této akce připomněla schopnost Kyjeva překvapit a poškodit svého nepřítele.

Podle Dr. Miron však měla operace více taktický než strategický význam. Jejím cílem bylo odvést ruské síly z Donbasu a získat politický vliv. Místo toho ukrajinské jednotky zůstaly vázány v Kursku, což oslabilo jejich schopnost bránit východní Ukrajinu.

Mechanizované jednotky vybavené moderní západní technikou, včetně zkušených vojáků, byly přesměrovány do Kursku. Zatímco Kyjev doufal, že Rusko přesune své síly z Donbasu do Kursku, většina ruských posil pocházela z méně aktivních front, jako jsou Cherson a Záporoží.

V úterý Ukrajina poprvé použila americké dlouhodosahové rakety na ruském území. Rozhodnutí Washingtonu umožnit tento krok mohlo být motivováno snahou pomoci Ukrajině udržet část Kursku jako potenciální vyjednávací kartu.

I přes tento krok má Rusko díky svým ziskům v Donbasu výhodnější pozici. „Současná situace na bojišti dává Rusku lepší karty při jednáních,“ řekla Dr. Miron.

S blížícím se druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa vzrůstá nejistota ohledně dalšího amerického postupu. Trump již slíbil ukončit válku během 24 hodin, ale nespecifikoval, jak toho hodlá dosáhnout.

Budoucí politické kroky USA tak mohou hrát klíčovou roli ve vývoji konfliktu. Zatímco Ukrajina hledá způsoby, jak udržet své pozice, Rusko posiluje své zisky, což by mohlo výrazně ovlivnit dynamiku vyjednávání.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy