Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval při projevu ke zvláštnímu zasedání Evropského parlamentu na evropské lídry, aby zintenzivnili tlak na Rusko. Připomněl tak, že válka na Ukrajině probíhá už 1 000 dnů. Vladimir Putin ji zahájil 24. února 2022, uvedl server BBC.
„Čím více času Putin má, tím horší podmínky nastávají,“ varoval Zelenskyj. Zároveň zdůraznil, že ruský prezident „se nezastaví sám od sebe“ a naléhal na evropské lídry, aby donutili Rusko přijmout „spravedlivý mír“.
Zelenskyj vystoupil v době, kdy se objevily spekulace o prvním použití amerického raketového systému ATACMS na ruském území. Neověřené zprávy ukrajinského webu RBC Ukraine tvrdí, že rakety zasáhly muniční sklad v ruské Brianské oblasti, přibližně 100 kilometrů od ukrajinské hranice. Přestože USA nedávno povolily použití tohoto systému mimo hranice Ukrajiny, zatím neexistují důkazy, že byly rakety skutečně použity.
Podle amerických představitelů odstranil prezident Joe Biden sankční omezení týkající se použití ATACMS pro obranu ukrajinských sil. Povolení mělo být omezeno na ochranu jednotek v ruské Kurské oblasti, kde se očekává další útok ze strany Ruska, pravděpodobně podporovaný severokorejskými jednotkami.
Zelenskyj ve svém projevu také varoval, že nasazení severokorejských vojáků dokazuje záměr Moskvy eskalovat konflikt. „Zatímco někteří evropští lídři myslí na volby nebo jiné záležitosti na úkor Ukrajiny, Putin se soustředí na výhru ve válce,“ zdůraznil.
Ukrajinský vrchní vojenský velitel na Telegramu připomněl, že země prošla 1 000 dny „nesmírně složitých a tvrdých bojů za naši existenci“ a za „zničení nepřítele“. Popsal podmínky v mrazivých zákopech Doněcké oblasti i na hořících stepích v Chersonské oblasti jako boje za právo na život. „Každá temná noc, i kdyby jich bylo tisíc, vždy končí svítáním,“ dodal.
Mezitím ruské útoky na ukrajinské území pokračují. Při nočním dronovém útoku na severovýchodní region Sumy zahynulo 12 lidí, včetně jednoho dítěte. Šlo o druhý smrtící útok v této oblasti během dvou dnů, přičemž při nedělním útoku zahynulo dalších 11 osob.
Ruský Kreml schválil aktualizovanou jadernou doktrínu, podle níž by jakýkoliv útok podporovaný jadernou mocností mohl být považován za společný útok na Rusko. Mezi nově definované důvody pro jadernou odpověď patří například velké útoky konvenčními zbraněmi, drony či letouny na Rusko nebo jeho spojence, včetně Běloruska.
Evropský šéf zahraniční politiky Josep Borrell v úterý zdůraznil, že Evropská unie stojí za Ukrajinou, ale že je potřeba jednat rychleji a efektivněji. „Historie nás bude soudit podle našich činů a reakcí,“ prohlásil ve videu zveřejněném na sociální síti X.
Také britský premiér Keir Starmer zopakoval „neotřesitelnou podporu“ své země Ukrajině. Podle spekulací by Londýn mohl povolit použití britských raket Storm Shadow k úderům hluboko na ruském území.
Zelenskyj vyzval Evropu, aby se zaměřila na jasnou a jednotnou strategii vůči ruské agresi. Upozornil, že každá další eskalace konfliktu má nejen přímý dopad na Ukrajinu, ale i na bezpečnost celé Evropy. Jeho projev byl přijat s uznáním, avšak zároveň poukazuje na potřebu rychlejších a rozhodnějších kroků ze strany Západu.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Aktuálně se děje
před 16 minutami
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
před 1 hodinou
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
před 2 hodinami
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
před 3 hodinami
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
před 3 hodinami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 4 hodinami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 4 hodinami
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 5 hodinami
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 6 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 6 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 7 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 8 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 9 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 9 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 10 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 11 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 11 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 12 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 13 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 14 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák