Referendum na Krymu má velkou účast, je bez incidentů. Lidé se bojí?

Podle informací České televize obyvatelé Krymu nemají sílu na to, aby se vzepřeli proti moci Ruska. Předseda organizační komise referenda Michail Malyšev podle agentury ITAR-TASS oznámil, že v poledne tamního času (11:00 SEČ), tedy během čtyř hodin, hlas po celém Krymu už odevzdalo 44,27 procenta registrovaných voličů. Do tohoto údaje přitom nejsou zahrnuty údaje ze Sevastopolu, kde je účast zřejmě mimořádně vysoká a podle agentury AFP už překročila 65 procent.

Fotogalerie: OBRAZEM: Podivné referendum na Krymu  

Vysokou účast a klidný průběh hlasování potvrdil ČTK z jihokrymského Sudaku poslanec Milan Šarapatka. "Musím říct, že je tady absolutní klid. Není tu žádná vojenská přítomnost, žádný nátlak. Já to vnímám tak, že to berou jako takové povyražení. Chodí hlasovat poměrně masivně i s dětmi, které vhazují hlasovací lístky," vylíčil své poznatky.Moskva se kvůli referendu dostala pod silný tlak Západu. Odmítla ale od něj ustoupit bez ohledu na možné sankce. Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že pokud Rusko referendum nezastaví, podniknou Spojené státy a EU vůči Moskvě sérii tvrdých kroků. Čekat se prý dají už v pondělí.Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nicméně v sobotním telefonickém rozhovoru s Kerrym trval na tom, že referendum je v souladu s mezinárodním právem. Podle prohlášení zveřejněného dnes na webu ministerstva zároveň uvedl, že výsledky hlasování by měly být "výchozím bodem pro určení budoucnosti poloostrova".Hlasovací střediska zůstanou otevřená do 19:00 SEČ. První předběžné výsledky by podle organizátorů měly přicházet již nedlouho po závěru hlasování, konečné se čekají v pondělí ráno."Dnes je významný den pro celý Krym, Ukrajinu a Rusko," řekla agentuře AP v Sevastopolu, kde má ruská černomořská flotila pronajatu základnu, jedna z hlasujících žen Manita Meščinovová. "Myslím, že lidé očekávají, že většina bude hlasovat 'ano'. To znamená, že lidé věří... že potřebují být s Ruskem," dodala.Voliči se rozhodují mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny? Rozdíl mezi nimi ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.Podle Šarapatky je ale referendum hodně o nostalgii po dobách bývalého Sovětského svazu. "Všichni tady hořekují, že za Sovětské svazu tu byl sovchoz a ten pěstoval tabák a víno a kdeco, a teď je tu všechno v rozvalinách. Přijde mi, že spousta lidí bez rozdílu věku si to Rusko stylizuje do toho, jak tady bylo dřív. A to mě hodně zaskočilo," dodal.Krym připojil k Ukrajině sovětský vůdce Nikita Chruščov v roce 1954. Předtím poloostrov patřil 170 let Rusku. Většinu populace tvoří stále Rusové. Zhruba třetina obyvatel jsou Ukrajinci a Tataři, kteří vyzvali k bojkotu referenda.